Autor textu MediaGuru
ČT představí v lednu několik nových pořadů, komerční televize rychle
vracejí své seriály.
Pauza před nástupem jarní televizní sezóny se opět téměř nekoná. Česká televize startuje své jarní schéma už tento týden. K hlavním novinkám, které v lednu uvede, patří mj. detektivní seriál s Ivanem Trojanem nazvaný Vraždy v kruhu.
V programu ČT1 obsadí seriál Vraždy v kruhu pondělní prime-time od 20:00. Další novinkou je soutěžní podvečerní pořad Míň je víc, který nahrazuje dosavadní AZ kvíz. Ten ale ve vysílání ČT1 nekončí, přesouvá se jen do jiného časového vysílacího okna, konkrétně od 17:15.
V úterním a čtvrtečním večeru se opět objeví reprízy seriálu Vyprávěj. Ve středu a v pátek nabídne ČT1 ve večerním vysílání českou tvorbu – ve středu české filmy (Láska je láska, Vrásky z lásky, Veni, vidi, vici), v pátečním vysílání se od poloviny ledna objeví další seriál, a to druhá řada seriálu Znamení koně. V neděli se pak představí česká dramatická tvorba v podobě detektivní série Případ pro exorcistu režiséra Jana Hřebejka.
Zimní přestávku zkracují co nejvíce také komerční televize. Nova už v příštím týdnu vrátí své klíčové seriály Ordinace v růžové zahradě (od 13. ledna), která se představí s novou znělkou, a od pondělí 12. ledna uvede nové díly seriálu Doktoři z Počátků a podvečerního seriálu Ulice. Pro jarní vysílání počítá Nova na nedělní večer i se svojí hlavní novinkou – detektivním seriálem Policie Modrava. Kdy jej poprvé uvede, zatím neupřesnila.
Na lednové vysílání zbrojí i konkurenční Prima, která už zahájila podporu pro svůj nový seriál Všechny moje lásky. Poprvé by jej měla vysílat v neděli 25. ledna. Zaplní tak čas, který na podzim patřil seriálu Vinaři. Vedle toho Prima velmi pravděpodobně v týdnu od 19. ledna vrátí do vysílání seriál Cesty domů (pondělí, středa). Úterní a čtvrteční večery budou patřit jako na podzim seriálu Svatby v Benátkách. Kdy jej ale Prima znovu nasadí, zatím není známo.
-mav-
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.