Organizace navrhují přímou volbu rad ČT a ČRo

Členy mediálních rad České televize a Českého rozhlasu by nadále neměli volit zákonodárci Poslanecké sněmovny, ale měly by je přímo jmenovat respektované organizace a sdružení a také politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně a Senátu. S tímto názorem se ztotožnila řada občanských a profesních organizací během diskuse o připravovaných zákonech o České televizi a Českém rozhlase, která proběhla na půdě Poslanecké sněmovny v pátek 4. prosince 2015.

K záměru zásadního odpolitizování mediálních rad se přihlásili i poslankyně Nina Nováková (TOP 09) a senátor Jiří Šesták (Starostové a nezávislí), kteří kulatý stůl uspořádali společně se zainteresovanými výbory Poslanecké sněmovny a Senátu. Podpora ze strany dalších přítomných politiků, ale i zástupců médií veřejné služby nebyla už tak jednoznačná, i když zásadně se proti nevyslovil žádný z účastníků diskuze.

Koncepci nového způsobu volby mediálních rad, která již dlouhá léta úspěšně funguje v Německu, představila zástupkyně Platformy „Svobodu Médiím!“ Hana Marvanová. „Důležitým kritériem při výběru organizací, která by své zástupce nominovaly do mediálních rad, je to, že jsou respektované, reprezentativní a mají dostatečně dlouhou historii,“ uvedla Marvanová. „Cílem takového výběru je dosáhnout toho, aby zodpovědnost za obsazování rad měly kromě politiků i instituce, zastupující široké spektrum společenských zájmů, v němž nebude chybět žádný podstatný společenský segment.“

Značně neurčitě vyznělo následující vystoupení náměstkyně ministra kultury Kateřiny Kalistové, která má přípravu mediálních zákonů na starosti. K ustavování mediálních rad se nevyjádřila a věnovala se některým dalším úpravám spíše dílčího charakteru.

Naproti tomu nový systém utváření rad ČT a ČRo jednoznačně podpořil jménem vedení Českomoravské konfederace odborových svazů člen Herecké asociace Jiří Hromada. Informoval přítomné, že ČMKOS podporu tomuto návrhu schválila na svém vrcholném jednání a vnímá ho jako jednu ze svých priorit. „Jde o velice dobrý návrh. A abych citoval Gándhího, je nezbytné konat dobro, ale je také nezbytné konat ho dobře,“ uzavřel Hromada.

Za Svaz měst a obcí vystoupila členka jeho předsednictva a starostka Jílového u Prahy Květa Halanová. Svaz je podle ní připraven stát se jedním z navrhovatelů kandidátů do rad. Vyjádřila i poněkud přehnané očekávání, že nový systém by mohl vést „k lepšímu zpodobňování vedení měst a obcí v médiích.“

Podle ředitele komunikace a vnějších vztahů České televize Víta Koláře Českou televizi nesporně zajímá, jak bude volena rada ČT. Není to však pro ni klíčové téma, ani hlavní záruka nezávislosti. „Mnohem důležitější je například stabilita rady, která je permanentně otřesena tím, že rada končí, pokud Poslanecká sněmovna neschválí Výroční zprávu o hospodaření České televize nebo Výroční zprávu o činnosti České televize,“ upozornil Kolář.

K tomu předseda rady Českého rozhlasu Petr Šafařík doplnil, že mediální rady by měly mít právní subjektivitu a vlastní finanční fond, aby si mohly zadávat a platit nezávislé mediální a ekonomické analýzy.

Jan Mandík za Hospodářskou komoru ke změně utváření rad prohlásil: „Velmi oceňujeme tuto iniciativu. Rádi se zapojíme do případného jmenování rad, což chápeme též jako ocenění role naší komory, která zastupuje nejvíc podnikatelů v republice.“

Alice Němcová přednesla stanovisko České konference rektorů, která považuje případnou změnu volby mediálních rad za naprosto zásadní opatření pro posílení nezávislosti médií veřejné služby.

Předseda volebního výboru Poslanecké sněmovny Martin Komárek (ANO) návrh Platformy Svobodu médiím! označil „za skutečně dobrý model, ke kterému ale povede dlouhá cesta“. Podle jeho názoru se Česká televize i Český rozhlas již dnes těší značné svobodě, dokonce větší než v některých státech Evropské unie.

Předseda Českého filmového a televizního svazu FITES Martin Vadas zcela jednoznačně podpořil myšlenku, aby členy mediálních rad nadále nevolili poslanci, ale byli jmenovány nezávislými institucemi. „Takto zvolené rady by se měly stát prostorem otevřené, různorodé diskuse, by mohly být promotérem, určujícím směr médiím veřejné služby.“

Jak ale upozornil předseda Stálé komise pro sdělovací prostředky senátu Jiří Oberfalzer (ODS) podobný model obsazovaní mediálních rad, inspirovaný především Bavorskem již jednou Senát navrhl. Poslanecká sněmovna ale oddalovala jeho projednání, dokud nebyla rozpuštěna, čímž návrh spadl ze stolu. „Kladu si otázku, zda v Poslanecké sněmovně nyní existuje vůle k takové změně. Poslanci si nikdy nenechali tuhle svou hračku vzít,“ varoval Oberfalzer.

Podle předsedy rady České televize Jana Bednáře je v současnosti svoboda médií ohrožena ve větší míře než dříve. Proto je namístě diskuse, jak vtáhnout nezávislé instituce do vytváření mediálních rad. Zároveň ale upozornil na nebezpečí střetu zájmů, pokud by v nich zasedali lidé, kteří se podílejí na televizní nebo rozhlasové produkci. „Neměli bychom přistoupit k urychleným řešením, ale zohlednit všechny složitosti a rizika, jež sebou nese nový systém jmenování rad,“ podotkl.

Na to reagoval Martin Vadas úvahou, že pokud bude v radě zasedat dokumentarista nebo scénárista, pak v orgánu, který bude mít kupříkladu pětadvacet členů nehrozí, že by mohl uspět s prosazováním svých osobních zájmů.

Podle senátora Jiřího Obefalzera by ale mělo být jasně ustanoveno, že pokud někdo připravuje jakýkoliv projekt pro ČT nebo ČRo, neměl by v mediální radě zasedat.

„Hledáme model ne pro změnu rady stávající, ale pro časy příští!" zdůraznil Adam Černý zastupující Syndikát novinářů ČR.

Ještě před závěrem kulatého stolu podpořili diskutovanou změnu zástupci České biskupské konference a Ekumenické rady církví.

Hana Marvanová při shrnutí diskuse vyzdvihla, že se podařilo debatu, která se již rok vede v občanské a profesní veřejnosti, přenést na půdu parlamentu, na jehož vůli především záleží, jestli se změny, dnes již podporované širokou škálou nezávislých institucí stanou skutečností. „Zazněla tady spousta podnětných návrhů. Mám pocit, že takhle nějak by mohla probíhat kultivovaná debata o směřování médií veřejné služby i v nově konstituovaných radách,“ uzavřela Marvanová.

Autor textu: Jiří Leschtina