Diskuse: Český mediální systém je narušen

Propojení politické a mediální sféry přes osobu podílející se na vlastnictví médií a zároveň na politické soutěži narušilo mediální systém v České republice. Na diskusi Média a politika, pořádanou Cevro institutem, to minulý týden uvedl majitel společnosti Echo Media Dalibor Balšínek. Vlastnické vztahy považuje Balšínek za velkou potíž českých médií. „Nevidím problém, že bohatí lidé mohou vlastnit média. Problém je, že když se vlastník médií stane majitelem politické strany. To si musí vyřešit ostatní politické strany, které mají říct, že s takovým člověkem nebudou kooperovat,“ uvedl v diskusi Balšínek.

Podle komentátora Jindřicha Šídla, který nově přišel do společnosti Seznam.cz, není prolínání médií a politiky v Česku úplnou novinkou. Zmínil éru bývalého generálního ředitele TV Nova Vladimíra Železného, který měl mj. vliv na znění mediální legislativy vyhovující jeho zájmům. „Teď je to ale dramatičtější,“ řekl směrem k současné situaci.

Jaroslav Plesl, šéfredaktor deníku MF Dnes (mediální skupina Mafra, kterou vlastní Andrej Babiš), se domnívá, že vliv médií se přeceňuje. „Věci v demokratické společnosti vždy prorůstají a je to normální. Média mají velmi slabou moc. Kdyby média měla moc, tak by se Miloš Zeman nemohl nikdy stát prezidentem,“ řekl v narážce na prezidentské volby, ve kterých část deníků (LN, MFD, HN) podporovala protikandidáta Karla Schwarzenberga.

Podle Balšínka spočívá narušení mediálního systému i v situaci, kdy může docházet k nerovnoměrné distribuci reklamních rozpočtů státních firem. To můžou pocítit některá média, která nejsou po chuti zadavateli inzerce. „Nedostaneme ani jednu inzerci od státních firem, protože státní firmy mají strach. Setkáváme se s tím prakticky každý měsíc. Jedna agentura nás chtěla podpořit a vždy jsme byli z mediaplánu vyřazeni. Není to férová soutěž, jestliže Andrej Babiš má pod kontrolou řadu státních firem,“ přiblížil. Podle jeho názoru docházelo k chybám v médiích i dříve, ale nešlo o systémovou otázku. „Teď ale došlo k narušení systému a k narušení pravidel hry a v tom je problém,“ řekl.

Odborník na média Václav Štětka, který přednáší na Loughborough University, na dotaz MediaGuru.cz uvedl, že na rozdíl od řady západních zemí není zadávání reklamy ze strany českého státu nijak specificky regulováno a informace o výdajích na reklamu nejsou veřejně dostupné. „Státní úřady také běžně neprovádějí kontrolu efektivity vynaložených reklamních investic, což bylo v minulosti kritizováno například ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu,“ dodal. Podle jeho názoru vede celková netransparentnost prostředí při zadávání reklamy k obavám, že prostředky mohou být využívány k podpoře „spřátelených“ médií či naopak k „potrestání“ těch, která jsou vůči daným institucím či jejich politickým představitelům kritická.

Tato praxe je aktuálně uplatňována například v Maďarsku. „Vláda se snaží ovlivnit média v různých sférách. Dělají to omezením státních reklamních investic nepohodlným médiím, motivací lokálních byznysmenů kupovat média či omezováním veřejnoprávních médií. Opoziční média nedostávají dost peněz a jsou v konstantních ekonomických potížích,“ popsal na nedávné konferenci Čí média, čí zájmy? Tamás Bodoky, šéfredaktor investigativního webu Atlatszo.hu.

Taková situace může ohrozit nezávislost médií, zejména v době, kdy jejich provozovatelům klesají příjmy a stávají se tak ekonomicky zranitelnější a náchylnější vůči politickým tlakům, komentoval dále Václav Štětka. „Pokud se rozdělování investic do reklamy řídí podle politického klíče, může tímto způsobem docházet k určité deformaci mediálního trhu, kdy některá média mohou skrze tyto veřejné prostředky systematicky získávat konkurenční výhodu oproti jiným. V demokratické společnosti by proto státní výdaje na reklamu měly být přísně regulovány a především by měly být transparentní, aby toto podezření nevznikalo,“ upřesnil.

-mav-, -stk-