Dobrý design prodává, ukazuje česká praxe

Design je v současnosti módní slovo. Zaklínají se jím všichni, od developerů po kavárníky. Mnoho prostoru se mu dostává také v neodborných médiích a z designérů se pomalu stávají celebrity. „Bohužel je však dnešní pojetí příliš jednostranné. Definuje se pouze estetickou stránkou, pohledem líbí, nelíbí, a zapomíná se, že dobrý design musí být i funkční,“ myslí si Michal Richtr, jednatel studia Dynamo Design, který vystoupil na únorovém diskusním večeru Franchise Clubu.

„Jsem přesvědčen, že dobrý design prodává. Design nemůže být dílem náhody, jde o mnohovrstevný proces, který je nutný řídit, je to konkurenční výhoda, charakteristika, která danou firmu odlišuje, vyvolává emoce a vytváří vztah,“ popisuje Michal Richtr. Za účelem ukázat na ekonomickou efektivitu designu před několika lety založil společnost Design & Prosperita, na jejíchž webových stránkách přináší i příklady dobré praxe. „V České republice totiž chybí státní design centrum, které by podporovalo design na státní úrovni a v českých firmách,“ podotýká Richtr. Připomeňme, že Design centrum bylo v České republice zrušeno ke konci roku 2007 na popud tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Martina Římana. Od té doby není oblast designu státem systematicky podporována a propagací kvalitního designu se zabývají jen soukromé subjekty jako organizace Czech design.

Důležitost designu si dnes většina českých manažerů uvědomuje. Podle průzkumu z roku 2012 si 68 % z nich domnívá, že design napomáhá k dosažení ekonomických cílů, a 84 % je přesvědčeno, že existuje přímá vazba mezi designem produktu a prosperitou výrobce. Návratnost investice však téměř pětina z nich očekává už do jednoho roku. „Tato investice se však projeví až v horizontu tří až pět let,“ dodává Richtr.

Design je důležitý u výrobku, obalu i prodejny

Na design ve svém přístupu vsadila například zlínská značka Tescoma, která své kuchyňské potřeby prodává nejen v České republice, ale i v zahraničí. Od roku 2000 má vlastní designérské studio, následovalo grafické oddělení a oddělení aplikovaného výzkumu. Díky tomu může firma své výrobky testovat už v průběhu vývoje nebo tvořit prezentační fotografie ve vlastním fotoateliéru. Dva roky po uvedení prvních výrobků s vlastním designem na trh vzrostly tržby firmy ze 705 milionů na 927 milionů korun, v letech 1999 až 2012 o 100 %.

Důležitost obalového designu pochopila společnost Karlovarské minerální vody, která má ve svém portfoliu například značky Mattoni nebo Aquila. V roce 2004 si nechala vytvořit studiem Pininfarina, které je spojeno s designem automobilů Ferrari, Lancia nebo Alfa Romeo, třetinkovou skleněnou láhev pro Mattoni. Pro stejnou značku vytvořil Rony Plesl sklenice, Jan Čapek limitovanou sérii dárkového balení a láhev Mattoni Sport. V roce 2007 navrhl Čapek redesign PET lahví pro Mattoni, Aquilu a Magnesii, v němž přišel s jasnějšími barvami, plastickými reliéfy a novým dnem, objem použitého plastu na jednu lahev klesl o čtvrtinu.

Vliv prodejního prostředí na prodeje si uvědomila například síť drogérií Teta, která po redesignu zaznamenala průměrný nárůst tržeb ve výši 28 %. Přesvědčila se o něm ale i česká oděvní značka Pietro Filipi, když v roce 2010 zrekonstruovala ve spolupráci se studiem Olgoj Chorchoj svůj obchod na Národní třídě v Praze. V interiéru secesního domu vytvořilo minimalisticky pojatý prodejní prostor, pracující s luxusními materiály a kvalitním zpracováním. K vytvoření výloh je každou sezonu přizván jiný umělec, designér nebo scénograf. V nově zrekonstruovaném butiku vzrostly tržby a zvýšila se i cena jednotlivého nákupu. Zákazníci se na této prodejně také častěji stávají členy věrnostního programu.

To, že design může ekonomicky pomoci i eventům, dokazuje hudební festival Rock for People, který redesignoval v roce 2011. Nový modulární koncept se stylizovanými postavičkami fanoušků umožnil pořadatelům rozšířit nabídku festivalových propagačních předmětů. Jejich celkový prodej v prvním roce vzrostl o 50 %.

-stk-