Autor textu MediaGuru
Švédská společnost MTG potvrdila v pondělí dopoledne dohodu o prodeji TV
Nova v Bulharsku.
Švédská společnost MTG prodává svůj 95% podíl v bulharské televizní skupině Nova investiční skupině PPF kontrolované Petrem Kellnerem. MTG to oznámila v pondělní dopoledne. Prodej má být v souladu se stávající strategií MTG transformovat se z tradičního vysílatele k firmě poskytující globální digitální zábavu. Tržní kapitalizace má představovat 185 mil. euro (cca 4,7 mld. Kč).
MTG chce výnosy z prodeje bulharské televize použít pro investice do digitálních aktivit v severských zemích.
Investiční skupina PPF informovala, že zároveň kupuje také zbylých 5 % od společnosti Eastern European Media Holdings.
Nova je jednou ze dvou hlavních komerčních televizí v Bulharsku. Patří pod ní sedm televizních stanic a 19 online médií, které dohromady vytvářejí obrat ve výši 991 mil. SEK (cca 2,5 mld. Kč) a provozní zisk ve výši 195 mil. SEK (cca 0,5 mld. Kč). Zaměstnává 650 lidí.
Transakce podléhá souhlasu regulačních orgánů, uskutečnit by se měla v průběhu prvního pololetí 2018.
MTG už loni na podzim dokončila prodej svých aktivit v pobaltských zemích. Kupcem jejích společností v Estonsku, Litvě a Lotyšsku se stala Providence Equity Partners, majitel litevského a lotyšského mobilního operátora Bite.
Českou televizní stanici Prima, kterou vlastnila z poloviny, prodala v loňském prvním čtvrtletí. Kupujícím se stala firma Denemo Media, vlastněná Vladimírem Komárem a Ivanem Zachem. Před tím se stáhla také z maďarského trhu a ve stejném roce i z ruského trhu.
MTG letos na začátku února oznámila, že se s dánskou telekomunikační společností TDC Group dohodla na koupi skandinávské divize zábavy a vysílání. Později ale informovala, že TDC od záměru nakonec ustoupila.
Na bulharském televizním trhu se tak Petr Kellner potká s vlastníkem tuzemské televize Nova, společností Central European Media Enterprises (CME). CME provozuje v Bulharsku stanice skupiny bTV, jde celkem o šest kanálů. Podíly bTV a Novy se liší podle cílových skupin. Zatímco v širší skupině 4+ má vyšší podíl bTV (25,4 %), v obchodní skupině 18-49 si vede lépe Nova (21,5 %), ukazují prosincová data za celodenní vysílání. V případě součtu všech kanálů obou skupin se podíl Novy v prosinci 2017 přiblížil k 30 % (4+), zatímco bTV k 34 %. V kategorii 18-49 byla situace vyrovnanější: skupina Nova měla necelých 31 % a bTV necelých 32 %.
Petr Kellner se může podle bulharského týdeníku Kapital stát také vlastníkem telekomunikačního operátora Telenor v Bulharsku. Informaci, že je Kellnerova skupina PPF vyvoleným kandidátem Telenoru na získání telekomunikačního byznysu v Bulharsku, ale i v Srbsku a Černé Hoře, týdeníku potvrdily tři zdroje blízké jednáním.
-mav-
-čtk-
Autor textu MediaGuru
Nejsledovanějším pořadem sobotního večera a také celého dne se stal
další díl pořadu Peče celá země, který sledovalo téměř 1,2 milionu
diváků starších 15 let. V odpoledním vysílání bodovaly přenosy ze
ZOH: rychlobruslení a biatlon, které se pohybovaly na hranici milionu
diváků.
Nejsledovanějším pořadem pátečního večera po 20:00 v divácké skupině
starší 15 let byla Všechnopárty. Následovalo utkání Slovensko – USA
na ZOH v Miláně, které mělo zároveň nejvyšší sledovanost v 15–54.
Bývalý generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček se pokusí s televizí dohodnout ve sporech o odvolání z funkce a doplacení bonusu, kterými se dnes měl začít zabývat Obvodní soud pro Prahu 4. Soud proto jednání odročil na 11. května, kdy by strany měly sdělit, zda ke smíru dospěly. Souček žaloby na Radu ČT podal loni. Rozhodnutí o odvolání považuje za nezákonné, u odměny za rok 2024 se domáhá doplacení do poloviny její maximální výše. Dnešní jednání Souček komentovat nechtěl. Souček stál v čele veřejnoprávní televize rok a sedm měsíců, ačkoliv zvolený byl na šest let. Pro jeho odvolání počátkem loňského května hlasovalo v tajné volbě 15 ze 17 členů radních. Souček podle rady mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Souček webu Respekt loni řekl, že s výtkami nesouhlasí, nemohou podle něj obstát před zákonem. Důvody odvolání generálního ředitele se podle něj musí vztahovat k porušení úkolů veřejné služby. V žalobě bývalý ředitel také podle webu uvedl, že na konstatování o porušení zákona mu radní neumožnili reagovat předtím, než ho odvolali. Podle žaloby radní nedostatečně zdůvodnili, v čem konkrétně porušil povinnosti řádného hospodáře a které konkrétní vystoupení v médiích se dotklo dobrého jména veřejnoprávního média. Souček serveru řekl, že v případě, že by u soudu uspěl, neplánuje zneplatnit volbu svého nástupce Hynka Chudárka a nechce se vrátit do ČT. Ve druhé žalobě žádá Souček podle webu žádá doplacení asi 1,3 milionu korun, aby jeho konečný bonus za rok 2024 činil 50 procent maximálního nároku. Upozorňuje přitom na paragraf své pracovní smlouvy, z nějž plyne, že pokud Rada ČT nedospěje do konce června k platnému rozhodnutí o výši bonusu, náleží generálnímu řediteli automaticky 50 procent z maximální částky. Rada Součkovi loni udělila jen desetinu ročního bonusu. Dosavadní ředitel obchodu ČT Chudárek se funkce generálního ředitele ujal loni 1. července. Rada ČT ho zvolila v šestém kole volby, když z tendru odstoupil programový ředitel televize Milan Fridrich.