Autor textu MediaGuru
Křetínského CMI kupuje rádia od Lagardere
Obchod se týká nejen českého trhu, ale také Polska, Slovenska a Rumunska.
Společnosti Czech Media Invest (CMI) a Lagardere Group oznámily, že se dohodly na podmínkách prodeje rozhlasových stanic, které nyní Lagardere vlastní v České republice, Polsku, Slovensku a Rumunsku. Prodejní cena těchto aktiv činí 73 miliónů eur (cca 1,8 mld. Kč). Společnosti provozující rozhlasové stanice vykázaly loni konsolidované tržby ve výši přibližně 56 miliónů eur.
Podle Lagardere jde o první ze série prodejů, které má být v souladu se strategickými zájmy Lagardere Active, které v březnu 2018 firma oznámila.
Na českém trhu se jedná o rozhlasové stanice Evropa 2, Frekvence 1, Radio Bonton, Dance Radio či Rádio Pigy. Z poloviny také vlastní Radio Zet. Lagardere patří k největším hráčům na rádiovém trhu s podílem cca 20 % na poslechovosti. Vlastní také 50% podíl v zastupitelství Radiohouse, které je nejsilnějším hráčem na rozhlasovém reklamním trhu.
„Tyto akvizice podpoří rozvojovou strategii společnosti Czech Media Invest v mediálním segmentu. CMI tak získává do svého portfolia nový mediatyp postavený na silných rozhlasových brandech,“ uvedl mediální zástupce CMI Daniel Častvaj.
Uzavření transakce je podmíněno především schválením ze strany místních regulačních orgánů v dotyčných zemích.
Otázky dalších kroků zatím CMI nespecifikuje. „Nejprve musíme vyčkat na uzavření transakce, tzv. closing, pak se do detailu seznámíme s fungováním jednotlivých stanic a poté stanovíme základní priority rozvoje," sdělil MediaGuru.cz Častvaj.
Zakoupená rádia
Česko
- Evropa 2: (denní poslechovost 860 tisíc)
- Frekvence 1: (denní poslechovost 818 tisíc)
- Rádio Bonton: (denní poslechovost 37 tisíc)
- Dance Radio: (denní poslechovost 13 tisíc)
- Zet (50 %): (denní poslechovost 9 tisíc)
- Pigy: (NA)
Rumunsko
- Europa FM: (denní poslechovost 1,5 milionu)
- Virgin radio: (NA)
- Vibe fm: (NA)
Slovensko
- Europa 2: (denní poslechovost 300 tisíc)
Polsko
- Radio Zet: (denní poslechovost 6 milionů)
- Radio Zet Chilli: (denní poslechovost 200 tisíc)
- Radio Zet Gold: (denní poslechovost 600 tisíc)
- Antyradio: (denní poslechovost 600 tisíc)
- Radio Plus Polska: (denní poslechovost 600 tisíc)
Zdroj: Lagardere Active, Radio projekt 3+4Q/2017
Společnost Czech Media Invest, kterou spoluvlastní a řídí podnikatel Daniel Křetínský, je prostřednictvím svých dceřiných společností Czech News Center a CN Invest předním mediálním domem v České republice. Vydává čtyři deníky (Blesk, Aha!, Sport, E15), několik desítek časopisů (mezi nimi mj. Reflex, ABC, Svět motorů) a webových titulů. Společnost také vlastní dvě tiskárny a je lídrem v oblasti vydávání knih a distribuce tisku.
O celkovém zásahu Křetínského médií se můžete více dočíst zde.
O jednání Křetínského o koupi časopisů Elle a dalších zde a o časopisu Marianne zde.
-mav-
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Koalice změny poplatků pro ČT a ČRo dnes nepředloží, návrh nemá hotový
Vládní koalice nakonec v úterý návrh na snížení poplatků pro Českou
televizi a Český rozhlas nepředloží. Zdůvodňuje to tím, že ho ještě
nemá hotový.
Opozice navrhne Sněmovně jednat o plánu týkající se poplatků ČT a ČRo
Všechny opoziční kluby navrhnou, aby se dnes Poslanecká sněmovna na plénu zabývala návrhem koaličních poslanců na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) pro některé skupiny obyvatel. Podle předsedy sněmovní frakce TOP 09 Jana Jakoba povede návrh, jak o něm v pondělí hovořil předseda SPD Tomio Okamura, ke ztrátě nezávislosti médií. Na tiskové konferenci před zahájením schůze uvedl, že návrh nedoprovází plán, jak bude financování těchto médií zajištěno, jak bude zajištěna jejich nezávislost. „Jaký bude důsledek: Nejdříve oslabení, pak závislost a nakonec politická kontrola. Cestu známe z Maďarska a ze Slovenska, poplatky jsou pojistkou nezávislosti," uvedl Jakob. Proces, kterým se vládní koalice vydala, podle něj povede k oslabení systému. „Pokud vláda nemá plán, nemá dělat ani první krok," uvedl s tím, že před týdnem hovořil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v souvislosti s přípravou změn na mediálním výboru o potřebě klidu na práci. „Cílem je, aby se konečně o této věci veřejně diskutovalo. Chceme vědět, jaké mají plány," uvedl Jakob k požadavku opozičních klubů. Ty mají v dolní komoře 92 z 200 poslanců. Lidovci dnes před jednáním Sněmovny vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby s nimi o financování veřejnoprávních médií jednal, protože s ministrem kultury podle nich není diskuse možná. Poslanecký návrh by podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného v letošním roce zkrátil rozpočet ČT o 2,1 miliardy korun a ČRo o asi 700 milionů korun, což bude mít podle něj negativní vliv na kvalitu, ale i kvantitu vysílání. Místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš řekl, že výjimka by znamenala obrovský výpadek v rozpočtu médií. „Když k tomu připočteme dlouhodobou snahu o ovládání rad ČT a ČRo, je to opravdu alarmující situace," uvedl. Podle Pirátů je nepřijatelné, aby financování bylo předmětem každoročních politických bojů, vytvářelo by to totiž na novináře a média tlak. Koalice v pondělí oznámila, že chce podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro lidi nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Podle Klempíře by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Podle ČT a ČRo bude mít návrh v případě schválení zásadní dopad na financování veřejnoprávních institucí, neznají ale zatím jeho přesnou podobu a proto ani nemohou vyčíslit, o jakou část výnosů přijdou. Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027. Poplatky z velké části financují provoz ČT a ČRo. Podle opozice i většiny pracovníků veřejnoprávní televize chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby.