Nový deník chce být atomovým kufříkem veřejnosti

úterý, 26. června 2018, 14:00 Internet & Mobil, Tisk Martina Vojtěchovská

Pro předplatitelský model, který není v Česku u zpravodajských online médií obvyklý, se rozhodl vydavatel nového deníku.

Ján Simkanič na IAC 2018, foto: Internet Info

Na český trh vstoupí v průběhu několika měsíců nový deník. O jeho cílech a zamýšleném směřování jsme mluvili s budoucím ředitelem vydavatelské společnosti Jánem Simkaničem a šéfredaktorem projektu Pavlem Tomáškem.

Oznámení o přípravách nového titulu se může jevit jako překvapivé především s ohledem na to, že projekt pracuje i s myšlenkou tištěné verze deníku. Vzhledem k situaci na tiskovém trhu se vstup nového hráče příliš neočekával. Jaké jsou důvody jeho vzniku?

Ján Simkanič: Vznik nového deníku pramení z hromadící se frustrace z vývoje veřejného dění. Využijeme zkušeností ze Slovenska, kde na počátku vzniku Denníku N stály podobné důvody jako teď u nás. Věříme, že jsou tyto zkušenosti přenositelné do Čech a že díky unikátnímu technologickému a obchodnímu řešení máme velkou šanci uspět...

Kdo přišel s nápadem spustit nový deník?

Ján Simkanič: Nápad se zrodil ze dvou stran. Jednak z okruhu lidí, kteří vedou Denník N, přišla myšlenka české adaptace. A z druhé strany lidé, díky nimž funguje Nadační fond nezávislé žurnalistiky, dlouhodobě zvažovali, že by vedle mediálních projektů, k jejichž činnosti přispívají, rádi podpořili něco zásadnějšího.

Kdo tedy má nový deník financovat?

Ján Simkanič: V tuto chvíli se připojují další investoři, výčet tedy ještě není kompletní. Jaroslav a Silke Horákovi (Albatros Media), Martin Vohánka (W.A.G. payment solutions) a Libor Winkler. Lidé, kteří patří mezi zakladatele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Je to jejich vlastní iniciativa, nikoli iniciativa fondu. Záleží jim na budoucnosti této země. Zní to možná pateticky, ale je to tak. Kdyby to nedělali, tak mají méně starostí. Už svou aktivitou kolem fondu prokazují, že jejich podpora je nezištná a že podporují pestré projekty od Deníku Referendum, A2larmu po Reportéra, Hlídacího Psa či Neovlivní. Ti lidé z toho nemají nic jiného než dobrý pocit.

Projekt podle prvních informací má stát na předplatitelském modelu. Jaké jsou obchodní cíle projektu?

Ján Simkanič: Za celým projektem je úvaha, aby ho čtenáři vzali za svůj a aby to vyjádřili tím, že si ho předplatí. Většina příjmů by měla přicházet od čtenářů. Stojíme na placeném obsahu a na platební bráně stejně jako Denník N. V jeho případě se to ekonomicky daří, po třech letech fungování je v provozním plusu. Počítáme se stejným modelem. Dnes si finanční skupiny a miliardáři pořizují média jako hračky nebo, jak sami říkají, jako atomové kufříky. Pokud bych měl zůstat ve stejné terminologii, my chceme být atomovým kufříkem čtenářů a veřejnosti. Úvodní investice je určena k tomu, aby se projekt podařilo rozjet.

Jak vysoká je úvodní investice?

Ján Simkanič: Jsou to desítky milionů korun.

Přestože Denníku N se podařilo dostat do kladného hospodaření, není přeci jen situace na Slovensku od té české odlišná? Když to vezmeme pohledem na mediální trh, tak Denník N při svém vzniku shromáždil větší část autorů na jednom místě, tady je řada autorů, kteří se neztotožnili s vývojem, ale působí v několika různých projektech (Reportér, Echo, Neovlivní, Hlídací pes atp.), navíc velmi aktivní začal být Seznam, který také stahuje významné novináře.

Ján Simkanič: Trhy jsou nepochybně odlišné, ale to neznamená, že by to u nás nemělo fungovat. Navíc je tu podobná společenská situace s tou slovenskou před pěti lety. Myslíme si, že narůstající počet lidí vnímá dnešní situaci kritičtěji než před pěti lety, kdy začal přesun médií do rukou bohatých lidí. Na Slovensku vyvěrala energie proti negativním vlastnostem systému mnohem dříve a z tohoto pohledu to zas tak odlišná situace není. V Česku sledujeme v přímém přenosu rozpad základních politických pravidel. Chceme je pojmenovávat na platformě, která je nezávislá na čemkoliv jiném kromě čtenářů.

Pavel Tomášek: Cítím v této zemi silnou touhu – a to je analogické se Slovenskem – po kvalitním, důvěryhodném zpravodajství. Mnoho lidí má potřebu číst si zprávy, kterým bude moct věřit. Naším cílem je být závislí jen na čtenářích, a to je i součást naší důvěryhodnosti směrem k nim. Nebudeme podstatně závislí ani na inzertních příjmech, ani na majiteli. Moje dosavadní zkušenost je i z předešlého působiště taková, že pokud se má dnes postavit kvalitní a velká redakce, která bude schopná pokrýt široké spektrum témat a oblastí, tak taková redakce není ve střednědobém výhledu uživitelná z inzerce. V digitálním duopolu technologických gigantů není možné online zpravodajství financovat čistě z reklamních příjmů. Proto chceme, aby si nás platili čtenáři.

Pavel Tomášek

Jak se bude nový deník profilovat obsahově?

Pavel Tomášek: Víme, že pokud chceme být na konkurenčním trhu relevantní, tak musíme mít nejlepší domácí zpravodajství na českém trhu. To je naše ambice, za kterou míříme. Musíme být nepostradatelným zdrojem informací a zasvěceně vysvětlovat, co se ve složitém světě kolem nás děje. Jak informování, tak vysvětlování musí být zastoupeny stejně silně.

Pokud mluvíte o domácím politickém zpravodajství, jaké hodnoty chcete prosazovat, nebo na kterých chcete stavět?

Pavel Tomášek: Nechceme profilovat deník nějakým ideologickým směrem. Ale víme, kam chceme, aby tato země patřila. Jsme součástí nějakých struktur v rámci demokratické Evropy, a to je hodnotové vymezení, které by noviny měly mít. Jinak by v komentářové rubrice měla probíhat otevřená diskuse a výměna názorů všech různých směrů. Nebudeme relativizovat fakta jen proto, že někomu nekonvenují a důsledně budeme poukazovat na lež...

Ján Simkanič: Konfrontace tvrzení s fakty patří k podstatě novinářské práce. To se ale často vytrácí, protože média se snaží zachytit všechno a rychle, ale povrchně a bez kontextu. My se chceme oprostit od pěny dní. Mnoho obsahu, který je jinde, u nás nebude, protože nás nebude zajímat, jestli někdo řekl o pár slov víc než předešlý den. Naše úsilí soustředíme na to podstatné. Budeme filtrovat podstatné od nepodstatného. Čtenářům musíme pomoct zorientovat se v chaosu informací, což by nám mělo umožnit jít v našich textech do hloubky.

Pavel Tomášek: Čtenářům nabídneme rychlé aktuální zpravodajství. Zpráva, jejíž podstatou je sdělení o délce jedné věty, bude mít u nás délku jedné věty. Nebudeme ji rozepisovat do deseti odstavců. Vybereme si, co je podstatné, a tomu se budeme věnovat v autorských textech. Je to model převzatý od Denníku N.

Počítáte tedy s převzetím konceptu „minuta po minutě“, který využívá Denník N?

Pavel Tomášek: Ano. To, co člověk má zaznamenat, bude v rubrice „minuta po minutě“. To, co má vědět, uvedeme šířeji, v souvislostech, s vysvětlováním a s uváděním faktů.

Klíčové bude, kteří novináři se s novým deníkem spojí. Můžete už uvést nějaká jména?

Ján Simkanič: Projekt se připravuje velmi rychle až překotně, takže teď je ještě předčasné uvádět konkrétní jména, i když asi čtvrtina redakce už je domluvená. Během léta prozradíme víc.

Jak se nový deník bude jmenovat?

Ján Simkanič: V tuto chvílí máme dvě varianty a během několika týdnů vybereme finální název.

Prioritou je, aby texty fungovaly v rámci digitálního předplatného, a ne proto, aby se na ně klikalo kvůli inzerci.

Ján Simkanič

Ještě se vrátím k tištěné verzi deníku. Jak moc je důležitou součástí projektu? 

Ján Simkanič: Tištěná verze tak důležitou roli nehraje. Stavíme hlavně na digitálním předplatném. Je to skutečně médium do nové doby a nových podmínek. Také Denník N má většinu příjmů z digitálu. Denník N se rozhodl pro tištěnou verzi na základě crowdfundingové kampaně. Zatím dává slovenským kolegům ekonomický smysl, ale není stěžejní částí projektu. (Více si můžete přečíst v rozhovoru s Tomášem Bellou: Můžeme kdykoliv zůstat s Denníkem N jen online, pozn. red.)  

A na českém trhu ji uvedete od začátku?

Ján Simkanič: My si chceme reakci na tištěnou verzi také otestovat pomocí crowdfundingové kampaně.

Není tedy jisté, že tištěná verze bude?

Ján Simkanič: Velmi pravděpodobně bude, ale není to primární část projektu. Ta leží v onlinu.

Pavel Tomášek: Redakce bude důsledně zorganizovaná kolem tvorby pro  online, bude tvořit zprávy pro web a noviny vzniknou jako sekundární produkt naší tvorby. Lišíme se tím od jiných deníků, které primárně řeší tištěnou verzi, a pak vedle toho mají samostatný webový provoz, nebo se obsah složitě dělí mezi print a web.

Ekonomický model nového deníku počítá s tím, že většina příjmů půjde od předplatitelů. Jak velký podíl předplatitelů to může být na celkovém příjmu?

Ján Simkanič: Plánujeme každý rok přírůstek zhruba pěti tisíc předplatitelů. Denník N měl na Slovensku hned po crowdfundingu osm tisíc předplatitelů, takže jsme v odhadech střízlivější.

Otázka je také, jak velká může být poptávka po novém médiu, tedy velikost čtenářské populace, která by mohla o nový deník projevit zájem?

Ján Simkanič: To je potřeba vyzkoušet. Zkušenost ze zahraničí říká, že Denník N má zhruba 30 tisíc předplatitelů, Gazeta Wyborcza 120 tisíc. Vychází nám z toho, že se pohybujeme v řádech několika desítek tisíc potenciálních předplatitelů. Přestože český trh má specifické vlastnosti, tak nevěřím tomu, že dlouhodobě je tolik odlišný od amerického, slovenského nebo polského.

Přesto ale výzkumy ukazují, že neochota Čechů platit na webu za obsah je jedna z nejvyšších v Evropě. 

Ján Simkanič: Tištěná média ještě stále mají desítky tisíc předplatitelů a také na internetu už se situace postupně proměňuje. Objevují se obsahové produkty, které jsou pouze za peníze. Jsou i jiné typy služeb, za které se platí. Nápad, že by někdo platil za muziku na internetu, taky dlouho nikoho nezajímal, a teď už služby jako Apple Music, Spotify nebo iTunes začínají peníze nabírat. Stejně tak už existují obsahové projekty s platební branou.

Zpoplatněn bude na webu veškerý obsah, nebo půjdete metodou měřeného paywallu? (přístup k určitému počtu článků zdarma, ostatní za poplatek, pozn. red.)

Pavel Tomášek: Kromě minuty po minutě bude naprostá většina zpoplatněná. Pokud už nám stojí o něčem napsat, bude takový text za placenou branou.

Jak budou nastaveny ceny předplatného?

Ján Simkanič: Ještě je budeme upřesňovat, ale počítáme s tím, že v crowdfundingu nastavíme roční předplatné se zvýhodněnou cenou kolem 2 tisíc korun. Jeden týden našeho obsahu by měl stát zhruba jako jedna káva, kterou si k jeho čtení koupíte.

A čím se chcete lišit?

Ján Simkanič: Spoléháme na to, že nás na odlišnost v obsahu navede už samotná odlišnost obchodního modelu. Prioritou je, aby texty fungovaly v rámci digitálního předplatného, a ne proto, aby se na ně klikalo kvůli inzerci. Kolegové z Denníku N mají pro autory de facto jediné zadání: „Napiš to tak, jako by sis to sám chtěl koupit.“ Jiný cíl, v tomto případě placený obsah, vede autora a editora, aby uvažovali jinak, než když je obsah zadarmo. A to je možná ten největší rozdíl. Nás to samotné donutí přemýšlet nad obsahem jinak. Tady to takto primárně nikdo nedělá. Druhá odlišnost je velká transparentnost. Máme srozumitelné cíle, jasné financování, jasné priority a jasnou orientaci na čtenáře. A věřím, že budeme mít i skvělé autory.

Pavel Tomášek: Z dlouholeté zkušenosti vím, že novináři jsou schopni sledovat strategický cíl, který titul, pro nějž pracují, má. Je-li cílem mít rozklikaný web, tak redakce je schopna za ním jít a naplnit ho. Naším cílem je pracovat na obsahu, za který budou lidé ochotni platit.