Autor textu MediaGuru
Sociální síť účty uživatelů spojuje i s informacemi, které uživatel
neposkytuje přímo pro svůj facebookový profil, zjistili výzkumníci.
Zadavatelé reklamy na facebooku mohou adresáty vybírat i skrze osobní údaje, které navenek nejsou s daným facebookovým účtem spárované. Jde například o telefonní čísla poskytnutá za účelem dvojitého zabezpečení účtu, zadaná do komunikační aplikace Messenger nebo taková, která jejich majitel facebooku sám neposkytne. O používání „stínových kontaktních informací” napsal technologický web Gizmodo.
Na diskutabilní praktiku upozornila čtveřice vědců a redaktorka Gizmodo si systém sama vyzkoušela s jedním z nich – profesorem Alanem Mislovem z bostonské Northeastern University. „Zadala jsem reklamu, aby se zobrazila facebookovému účtu spojenému s číslem pevné linky Misloveovy kanceláře, tedy číslem, které Mislove nikdy facebooku neposkytl. Reklamu uviděl v řádu hodin," napsala.
Misloveův tým ve svém článku uvádí, že cílení reklam založené na „osobně identifikujících informacích" (PII), jakými jsou telefonní čísla a e-mailové adresy, zavedl facebook teprve nedávno ve snaze zajistit extrémně přesné doručování sdělení. Zadavatel reklamy tak může sociální síti poskytnout seznam telefonních čísel nebo e-mailových adres a reklamu rozesílat na profily spojené s těmito kontaktními údaji.
Badatelé ale zjistili, že sociální síť účty uživatelů spojuje i s informacemi, které uživatel neposkytuje přímo pro svůj facebookový profil. Pro inzerenty jsou lidé „dohledatelní" i skrze kontakty poskytnuté pro sekundární zabezpečení účtu a zasílání upozornění ohledně přihlášení z neznámých zařízení nebo čísla získaná z adresářů v mobilech po instalaci Messengeru. V posledně jmenovaném případě se navíc číslo neobjevilo ani v osobním archivu informací staženém z facebooku, takže terč popisovaného postupu o něm nebyl nijak informován a neměl nad využíváním svého čísla žádnou kontrolu.
„Zjistili jsme, že ze sedmi různých potenciálních zdrojů PII zkoumaných výše, je pět skutečně používaných pro umožnění reklamy založené na PII," konstatují výzkumníci. „Ve všech případech jsme narazili buď na absenci přiznání potenciálního použití dat, nebo na nedostatečné přiznání ve formě obecných formulací."
„Facebook se nespokojí s tím, aby pro účely reklamy používal údaje, které jste vědomě zadali do svého profilu," shrnul Gizmodo. „Jak už to s tímto vysoce efektivním strojem na těžbu dat vydávajícím se za prostředek udržení kontaktu s přáteli tak často bývá, jde na to méně transparentní a více invazivní cestou," dodal web.
Společnost Marka Zuckerberga v poslední době opakovaně čelila kritice za neprůhledné nakládání s daty uživatelů nebo za mlhavé znění svých uživatelských podmínek. Způsob zadávání reklamy se dostal do centra pozornosti kvůli politické reklamě cílené na americké uživatele nebo po zprávách o tom, že inzerenti měli například možnost oslovit uživatele s antisemitskými názory.
„Myslím, že mnoho uživatelů plně nerozumí tomu, jak dnes cílení reklam funguje; že inzerenti mohou doslova přesně specifikovat, kteří uživatelé mají jejich reklamu vidět, když nahrají e-mailové adresy, telefonní čísla, jména, data narození atd.," řekl profesor Mislove. "Když jsem tuto práci popisoval kolegům, mnohé informatiky to překvapilo, a ještě více překvapeni byli, když se dověděli, že nejen Facebook, ale také Google, Pinterest a Twitter nabízejí podobné služby," dodal.
-čtk-
Autor textu MediaGuru
Týden inovací se letos zaměří na umělou inteligenci, robotiku a další
technologická témata. Jedenáctý ročník akce se uskuteční 1.–3. října
v pražském ČSOB Kampusu a nabídne více než 400 řečníků, přes
200 seminářů a workshopů i 14 humanoidních robotů.
Anketa Křišťálová Lupa – Cena českého Internetu zahájila hlasování
pro ročník 2026. O ocenění usiluje 140 projektů v 15 kategoriích,
mezi nimiž jsou nově Startup roku a AI projekt. Poprvé bude udělena také
Cena studentské poroty ČVUT.
Rok po zavedení evropského aktu o přístupnosti EAA nesplňuje většina
testovaných českých webů všechny klíčové požadavky. Průzkum
společnosti A-WebSys na více než 125 webech ukázal průměrné skóre
přístupnosti 88 %, přičemž nejhůře si vedly zpravodajské servery
s průměrem 80 %.