Na pozici šéfredaktorky stanice Český rozhlas Vltava bude s účinností od 1. února 2019 jmenována Jaroslava Haladová, která na této stanici dosud působila jako editorka Redakce kulturní publicistiky. Zvítězila v interním výběrovém řízení, do kterého se přihlásili čtyři kandidáti. Generální ředitel René Zavoral projedná její jmenování – tak, jak mu ukládá Statut ČRo – s Radou ČRo na jejím veřejném zasedání dne 30. ledna 2019.
Jaroslavu Haladovou vybrala v interním výběrovém řízení hodnotící komise složená z ředitele Programu, dvou zástupců stanice Vltava, dvou vedoucích zaměstnanců ČRo a vedoucí Personálního oddělení a kariérní konzultantky. Generální ředitel návrh výběrové komise akceptoval a k výběru dodal: „Věřím, že Jaroslava Haladová na pozici šéfredaktorky stanice Český rozhlas Vltava zúročí své dlouholeté rozhlasové zkušenosti a přeji jí hodně pracovních úspěchů, elánu a nových nápadů.“
Jaroslava Haladová se v Českém rozhlase pohybuje od roku 2000, prošla oddělením elévů a roku 2005 nastoupila coby redaktorka na ČRo Vltava. Byla kmenovou autorkou programové řady Čajovna, od října 2017 byla dramaturgyní a editorkou nového magazínu ArtCafé. Spolupracovala i s dalšími stanicemi ČRo, natočila několik rozhlasových dokumentů a je absolventkou mezinárodní školy rozhlasového dokumentu EBU Master School on Radio Features. Jako autorka scénářů a režisérka se podílela i na přípravě kulturně publicistických pořadů České televize. Vystudovala PedF UK, obor český jazyk a literatura – základy společenských věd.
Řízení stanice převezme Haladová od dočasné ředitelky Ivany Hálkové, která do čela Vltavy nastoupila po Petru Fischerovi, jemuž vedení rozhlasu neprodloužilo smlouvu.
Fischerův konec v čele stanice vyvolal u části veřejnosti kritiku vedení rozhlasu a za jeho setrvání ve funkci se v otevřeném dopise řediteli rozhlasu „Za otevřenou Vltavu“ postavila více než tisícovka umělců, vysokoškolských pedagogů, některých politiků a dalších lidí. Fischer podle signatářů odstartoval proměnu Vltavy v jednu z nejprestižnějších kulturních a uměleckých platforem v Česku. Podle prohlášení vedení českého PEN klubu měla celá záležitost „silný nádech osobní msty a pokusu o ujařmení svobody slova“.
-stk-