Zákaz billboardů u dálnic platí beze změn, ÚS jej nezrušil

Foto: BigBoard Praha

Zákaz billboardů v ochranném pásmu dálnic a silnic první třídy dál platí beze změn. Ústavní soud (ÚS) v úterý zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení dvou pasáží novely zákona o pozemních komunikacích. Zákon ponechal pro starší billboardy pětileté přechodné období, které vypršelo v roce 2017, a stanovil návaznou povinnost odstranit reklamní zařízení bez zbytečného odkladu. Podle ústavních soudců lze omezení billboardů zdůvodnit veřejným zájmem na bezpečnosti provozu, soud zdůraznil také ochranu životů a zdraví lidí, stejně jako životního prostředí.

Právní úprava s pětiletým přechodným obdobím nebyla podle dnešního nálezu protiústavní. Ačkoliv by z hlediska účelu právní úpravy bylo nejvhodnější přistoupit k okamžitému odstranění billboardů, zákon vzal v úvahu i zájmy vlastníků a prostřednictvím přechodného ustanovení umožnil provozovat billboardy ještě dalších pět let. „Toto řešení je transparentní a nediskriminační, zároveň zajišťuje legitimní cíl a současně šetří zájmy vlastníků zařízení," rozhodl ÚS.

Soud se problematikou zabýval od poloviny roku 2017 z podnětu 17 senátorů, za které jednal Václav Chaloupek (Občané patrioti). Návrh na zrušení části zákona si nechali zpracovat od advokáta a bývalého ústavního soudce Stanislava Balíka. Právní úprava podle nich porušila principy právní jistoty a zákaz retroaktivity, zasáhla do práva na podnikání a ocitla se v rozporu s mezinárodní ochranou investic.

Provozovatelé billboardů zatím rozhodnutí příliš nekomentovali, nejprve si chtějí prostudovat písemné rozhodnutí. „Nezbývá nám ale než respektovat rozhodnutí Ústavního soudu," podotkl mluvčí Svazu provozovatelů venkovní reklamy Lukáš Váňa. Případné další kroky reklamních firem Váňa nechtěl předjímat, nevyloučil ale ani možnost dalších právních řešení.

Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) rozhodnutí potvrdilo, že zákaz billboardů není porušením vlastnických práv, jak tvrdili provozovatelé reklamy. „Nyní jim nic nebrání dodržovat zákon," uvedl Ťok na twitteru. Podle ministerstva obstruující majitelé dnešním rozhodnutím ztratili poslední naději, že by jejich nepovolená zařízení mohla zůstat legálně na svých místech.

Novela přinesla povinnost odstranit reklamní plochy, pokud jsou blíže než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy. Legální zůstaly billboardy uvnitř obcí, v takzvaném souvisle zastavěném území, a také ty, které byly povoleny podle stavebního zákona.

Zvýšení bezpečnosti silničního provozu bylo podle senátorů možné dosáhnout i jinými metodami než plošným řešením, například odstraňovat nepovolené reklamní plochy a neprodlužovat nájemní smlouvy billboardům na státních pozemcích či mostech. Podle senátorů také připadala v úvahu změna zákona, která by umožnila odstranit konkrétní nebezpečné billboardy s ohledem na převažující veřejný zájem na bezpečnosti silničního provozu, případně je vyvlastnit s náhradou.

Novelu v minulosti kritizovali provozovatelé reklamy jako zásah do svobody podnikání, někteří avizovali, že se budou soudit o ušlý zisk.

V okolí tuzemských dálnic zůstávají téměř po roce a půl platnosti zákazu billboardů v ochranném pásmu desítky nelegálních poutačů. Ministerstvo oficiálně eviduje 912 odstraněných zařízení, podle úřadu je však odmontovaných poutačů více. Stovky nelegálních billboardů jsou stále u silnic první třídy, ke konci ledna jich tam bylo odstraněno 820. Před začátkem platnosti zákazu napočítali silničáři kolem 3000 nepovolených zařízení.

-čtk-