Autor textu MediaGuru
Podle Petra Dvořáka se chce Česká televize vyrovnat tvorbě HBO a Netflixu
sázkou na kvalitní obsah, který jde občas proti srsti.
Trend, kdy řada filmových tvůrců točí primárně televizní obsah, který tak získává na kvalitě, vládne ve světě již několik let. Česká televize se ho podle generálního ředitele Petra Dvořáka snaží také následovat. „Naší tvorbou se snažíme vyrovnat takovým hráčům, jako je HBO nebo Netflix. Chceme jít jinou cestou než naše tuzemská konkurence, která se věnuje trochu jednodušší tvorbě a soustředí se spíše na nekonečné či vztahové seriály nebo současné komedie. My naopak jdeme třeba do minulosti, kde hledáme témata. Podle mne se to na trhu vedle sebe potkává a nevylučuje,“ uvedl na Scéně ČT na právě probíhajícím festivalu Colours of Ostrava.
Za příklad zpracování historického tématu může posloužit dvoudílný film Davida Ondříčka Dukla 61 o důlní katastrofě v tehdejším Československu nebo například minisérie Marie Terezie, jejíž pokračování se připravuje do vysílání na začátku příštího roku. Ve své tvorbě se ČT však jen na minulost neomezuje. Úspěch zaznamenaly i seriály Kosmo, Čtvrtá hvězda, Zkáza Dejvického divadla a zejména Most!. „Snažíme se dělat věci, které jdou tak trochu proti srsti. Pokoušíme se o to a máme ambici to dělat i nadále,“ popsal Dvořák s tím, že nedokáže předpovědět, zda se s připravovanými projekty podaří zopakovat úspěch Mostu!, který v průměru sledovalo přes 1,6 mil. diváků. „Česká republika je pro HBO a Netflix malý trh, zatím se jim příliš nevyplácí zde tak investovat, což je naše lokální výhoda,“ řekl. Jak bude dorůstat mladá generace, budou tyto služby podle Dvořáka získávat na důležitosti.
Ty nejmenší diváky se snaží ČT oslovovat přes ČT:D, které vstoupí na konci srpna do sedmého roku svého vysílání. Každý den se dětský kanál po 20. hodině mění v ČT art. „ČT art samozřejmě neoslovuje širokou masu, ale dává nám možnosti odvysílat řadu koncertů živě, vysílat specializované události, které se věnují pouze kultuře, a také nás nutí investovat do kulturních pořadů, a podporovat tak kulturu,“ vysvětlil Petr Dvořák.
Další oblastí, kterou Česká televize jako veřejnoprávní televize musí podporovat, je vzdělávání. V tomto ohledu plánuje v příštím roce spuštění programu s pracovním názvem ČT Edu, který by měl nabídnout v digitálním archivu obsahové bloky k využití při školním vyučování. Pedagogové i další zájemci by díky tomu mohli jednoduše dohledávat pořady či články na dané téma. „Také se budeme snažit našimi pořady zvyšovat mediální gramotnost, a to jak u starších diváků, tak u diváků na ČT:D,“ přiblížil Dvořák.
Digitální přesah nerozvíjí ČT jen v rámci svého archivu, ale také na sociálních sítích. Aktivní je na Facebooku, Twitteru nebo třeba na Instagramu, kde mají své profily nejen jednotlivé stanice ČT, ale i vybrané projekty. Speciální program na sociální sítě chystá například i pro letošní řadu StarDance. „Díváme se ale i na nové sociální sítě. Když vznikne nová, která si získá větší uživatelskou skupinu, určitě budeme chtít, aby se tam naše produkty objevily,“ doplnil Dvořák.
K projednávání výročních zpráv o činnosti a hospodaření České televize za roky 2016 a 2017, které sněmovna minulý týden opět nestihla projednat, zůstává Petr Dvořák optimistický: „Přijde mi, že je to hra, prostředek pro poslance některých stran, aby tímto způsobem mohli vykřičet své názory. My se snažíme dělat svou práci co nejlépe, držet vyváženost a vše, o co nás požádají, neustále vysvětlovat.“
Ve Sněmovně nyní čekají na projednání již čtyři zprávy o činnosti a o hospodaření ČT za roky 2016 a 2017 a také zpráva o činnosti ČT za rok 2018, která dorazila do dolní komory koncem letošního března. Koncem tohoto měsíce přibude další. Odkládané projednávání zpráv je sledované kvůli tomu, že jejich dvojí neschválení by mohlo vést k odvolání Rady ČT.
-stk-
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.