Pospíšil: Nové časopisy pomůžou zvýšit podíl přímých zadavatelů

Vydavatelství Extra Publishing pokračuje v rozšiřování portfolia, loni jste uváděli magazín Ilustrovaná historie a koupili dětský časopis Dráček. Proč zrovna dětský časopis?

Byl k mání a byl nám sympatický, i když se mu poslední dobou, u původního vydavatele, moc nedařilo. Něco jiného to bylo před lety, když Dráček vzniknul a na trhu dětských časopisů působilo vlastně pouze Sluníčko. Chceme na to navázat, přestože se trh výrazně změnil s příchodem nových projektů a vyzyvatelů – mám na mysli časopisy Puntík a Šikulka. Úspěchem bude, když bude Dráček vydělávat, a toho se dá dosáhnout při různých úrovních prodejů a různém poměru předplatného, volného prodeje a inzerce. Musím ale zaklepat, že ve všem se Dráčkovi daří.

Co konkrétně jste na Dráčkovi změnili?

Dráček má u nás za sebou půlrok, převzali jsme jej od červnového čísla. Nejdřív jsme se to museli naučit a záměrně jsme jeli v nastavených kolejích s plánovanými změnami k začátku školního roku. Ale už prázdninové dvojčíslo šlo s prodeji na dvojnásobek toho, co časopis dosahoval u svých posledních vydání u předchozího vydavatele. Nová šéfredaktorka Jitka Petřeková má zkušenosti jak s tvorbou knih pro děti v knižním vydavatelství, tak s přípravou a řízením dětských edukačních programů v muzeích a galeriích. V září pod jejím vedením proběhl relaunch, změnili jsme obsah, formát, i když jen mírně, necelý centimetr jsme na výšku ubrali a zhruba půlcentimetr na šířku přidali. Máme nově pevnější papír, aby všechny stránky šly dobře ohýbat a stříhat, aby šlo s časopisem tvořit. Trochu jsme snížili horní věkové rozmezí z 8 na 7 let věku čtenáře.

Je tedy reálné, že Dráček bude ziskový?

Věříme, že ano a přejeme si, aby to bylo už v roce 2020. Teď jsme na dvojnásobku předplatitelů a prodeje v trafikách se prakticky ztrojnásobily. Určitě půjdeme ještě výš, od ledna je Dráček nově k dostání ve všech Penny marketech. První metu, mít souhrnné prodeje kolem 15 tisíc výtisků, určitě zdoláme.

Znamená akvizice titulu Dráček možný významnější zájem vydavatelství Extra Publishing o dětské časopisy?

To se takto říct nedá, ale roky vydáváme Časostroj, zábavný magazín o historii pro děti a mládež. Určitě je lepší mít obdobně zacílené časopisy dva, takové malé dětské portfolio, a využívat toho při prodeji inzerce, ale i v případě cross-sellu předplatného.

V červenci jste oznámili zahájení nového licencovaného časopisu All About History. Je už možné zhodnotit první výsledky?

Britský magazín All About History je výrazně vizuální, založený na řadě původních infografik, a proto jej vydáváme pod názvem Ilustrovaná historie. Nemusíme být titulem hlavním, ale chceme být doplňkem vlastně pro jakéhokoliv čtenáře jakéhokoliv historického titulu. První dvě čísla čtvrtletníku prodala každé skoro čtyři tisíce výtisků. Když přidáme předplatitele, je to ten počet, který potřebujeme, aby byl časopis udržitelný. Kromě toho, že v časopisu 100+1 zahraniční zajímavost tradičně syndikujeme některé materiály ze zahraničních zdrojů, i když v omezenější míře, než když stoplusjednička vznikla, tak je to vlastně náš první licenční projekt. Přišli jsme na to, že ne vše na světě je nejlepší vymyslet. Někdy to stačí jen nejlépe, jak umíte, realizovat. Ale naopak to, co děláte dobře, můžete stejným způsobem poslat do světa dál. Některé naše vojensko-historické tituly tak znají čtenáři v Srbsku, Rumunsku a donedávna i v Polsku.

Prodáváte licenci tamějším vydavatelům, nebo jste v těchto zemích zřídili pobočky?

V případě Srbska je to v malém, tam probíhá jen syndikace článků místním vydavatelem. V Rumunsku vydáváme sami a v Polsku jsme vydávali – v minulém čase.

Proč to v Polsku nevyšlo?

Šli jsme do toho bez předsudků a dá se říct, že i s nadšením, i když nás mnozí před Polskem varovali. Polsko je rozlehlé, ale tím pádem jsou logicky větší i distribuční náklady. Mnoho firem, které v Polsku podniká, má před očima trh s téměř 40 miliony obyvatel, takže se v zájmu jeho kolíkování spokojí s miniaturní marží. Přesvědčili jsme se, že to platí o časopisech stejně jako o jogurtech. Mzdové náklady v Polsku ale nejsou nižší než u nás, samozřejmě jinak je to na jihu a východě, jinak v centrech. Z naší čtenářské skupiny titulů o historii vojenství, tedy mužů v produktivním věku, dva miliony Poláků emigrovalo za prací, už to jsme na úvod úplně nedocenili. No a být firmou původem z Česka určitě není výhodou, přestože určitá část Poláků na Čechy dá. Míra byrokracie je větší než u nás a bez polštiny a polského personálu na místě nevyřešíte nic.

Ironická tečka na závěr byla, že krátce před tím, než jsme se rozhodli skončit, tak vyhlásil ochranu před věřiteli dominantní polský distributor tisku Ruch. A s vydáním posledního polského časopisu ještě proběhly změny v sazbách DPH v náš neprospěch. Přesto vznikají další a další polské tituly, které se věnují polské historii za koncové ceny pro nás neuvěřitelné. Ale co stát pohoršil všem, to svým oblíbencům vynahrazuje státem zadávanou inzercí. My se určitě nepovažujeme za hlídacího psa demokracie, snad pouze … poskytovali jsme svým způsobem zajímavý náhled na dané historické události, ale … zlaté Česko! Kde všichni máme, s výjimkou podivných dotací, které jsou morem dnešní doby, alespoň jakž takž stejné podmínky pro všechny.

Vraťme se tedy zpátky do Česka. Letošní rok jste zahájili novým časopisem Lovec. Jak ten zapadá do vašeho portfolia?

V případě Lovce jsme vyšli od zavedeného magazínu Přežít a vstoupili jsme do jen trochu nového teritoria. Lovcem se nesnažíme konkurovat tradičním mysliveckým časopisům, jako jsou Myslivost nebo Svět myslivosti. Podobně, jako u magazínu Přežít na to jdeme trochu jinak. Přežít si dalo do podtitulu Guns & Survival a vzniklo jako moderní fúze časopisu o zbraních, palných i chladných, sebeobraně, outdooru a přežití nejen v přírodě. Stejně tak Lovec je fúzí – snaží se skloubit tradici s modernou.

Myslím, že se šéfredaktorovi Martinu Ježkovi povedl výborně naplnit koncept časopisu, který není jen pro členy mysliveckých jednot, ale všechny, které zajímá lov, v Česku, na Slovensku i ve vzdálenějším zahraničí, všemi způsoby. V prvním čísle se čtenáři dočtou o lovu medvěda na Sibiři, o tom, jak se stát lovcem či myslivcem, čekají je recenze a testy zbraní, střeliva, dalekohledů, vybavení pro pobyt v přírodě a dočtou se o loveckých plemenech psů. Kromě českých materiálů menší část obsahu syndikujeme z britského magazínu Sporting Rifle. A konečně, na stránkách Lovce se nebudeme vyhýbat ani u nás kontroverzním tématům, jako je například lov kuší.

Pohledem zvenčí to vypadá, že každým rokem postupně přidáváte časopisy a své portfolio rozšiřujete. Kde jsou jeho hranice?

Zatím jsou docela přesně vymezené, pořád sami sebe vidíme jako lídra populárně-naučného segmentu. Sloganem vydavatelství Extra Publishing je „Radost z poznání“, a tuto radost se snažíme čtenářům zprostředkovávat. Vždy by v naší produkci měl být přítomen vzdělávací či zájmový prvek.

Co plánujete v letošním roce, dočkáme se opět nějaké novinky?

Budeme mít práce víc než dost se všemi loňskými i letošními novinkami. Chystáme jen několik drobností, možná ještě další zužitkování našeho obsahu v podobě několika knížek.

Když bychom měli shrnout loňský rok, jak jste viděl jeho vývoj na distribučním i inzertním časopiseckém trhu?

Některé tituly nám ve volném prodeji klesají spolu s trhem o zhruba těch deset procent ročně. Je ale mimořádně potěšující, že naše vlajková loď 100+1 zahraniční zajímavost si už tři, čtyři roky svoje průměrné prodeje drží. Stejně tak její spin-off 100+1 historie a několik dalších titulů. V inzerci díky akvizici Dráčka, titulu Přežít a novinkovému Lovci směřujeme k ještě většímu podílu přímých klientů.

Je možné komentovat loňský ekonomický vývoj Extra Publishing?

Obrat se držel nebo dokonce mírně rostl, ještě nemáme uzavřené výsledky loňska. Inflace všude kolem nás a růst nákladů nás donutil v září zvednout koncové ceny u většiny časopisů asi tak o desetikorunu, což dělá přes 15 procent. Výjimkou byla Živá historie, kde je přílohou reprint historického artefaktu, a kde jsme zdražovali o 20 korun z 59,90 na 79,90 Kč. Ta měla stabilní cenu po celou dobu od svého vzniku před 11 lety.

Růst cen je ale doprovodným jevem ekonomické konjunktury, z které jsme se jako každý vydavatel radovali. Nepříjemné je, že konjunktura nebo spíš její vrchol jsou spojeny se zvýšenou mírou neplatičů nebo pozdních platičů jak v inzerci, tak například na trhu knihkupců. Jako knižní vydavatel však působíme opravdu jen v malém. Když se k tomu vrátím, tak projektů, kde byla trochu nafouklá očekávání a přepálily svůj rozvoj anebo si jej dokonce současně nechaly financovat různými způsoby od dodavatelů, se najde vícero v malém i v obrovském měřítku. Paradoxně v dobách vrcholu ekonomické krize před deseti lety se méně objednávalo, ale aspoň spolehlivě platilo.

Pavel Pospíšil, jednatel, Extra Publishing

V médiích pracuje od roku 1996, nejprve ve vydavatelství Trade & Leisure Publications jako redaktor magazínu Internet. Ve vydavatelství Computer Press řídil časopis Computer a ekonomický měsíčník e-biz, u jehož zrodu stál, posléze byl ředitelem divize médií. V roce 2006 založil vydavatelství Extra Publishing.