Autor textu MediaGuru
Australský strategicko-politický institut (ASPI) se zaměřil na přístup
čínských aplikací WeChat a TikTok k moderování obsahu. Varuje před
cenzurou.
Kontroverze kolem sociální sítě TikTok zřejmě ještě zesílí. Think-tank se sídlem v Canbeře vydal analýzu sponzorovanou americkým ministerstvem zahraničí, která zkoumala, jak provozovatelé čínských aplikací přistupují k obsahu mimo čínský trh. Závěr je podle autorů studie znepokojující, v dokumentu padají i slova o zjevné cenzuře, která na TikToku a WeChatu probíhá. Na analýzu upozornila agentura Bloomberg.
„Zatímco většina mezinárodních sociálních sítí tradičně přistupuje k moderování obsahu velmi obezřetně a otevřeně, styl provozovatele TikToku je silový. Jde zároveň o první síťové médium s globální popularitou, které se takto chová,“ vysvětluje australský strategicko-politický institut (ASPI).
Analytici se zaměřili na osud příspěvků, které jejich autoři doplnili v jednotlivých státech potenciálně problematickými hashtagy. V překladu jde například o ruské sousloví „Putin je zloděj“, thajskou větu „Nač potřebujeme krále“, slovo „transgender“ psané arabsky nebo zkratku ACAB označující všechny policisty jako parchanty. Výsledkem bylo podstatné omezení viditelnosti takových postů. Po kliknutí na hashtag se místo zobrazení stejně označených videí ukázal prázdný seznam, ačkoliv k nahrání videí na TikTok prokazatelně došlo, popisuje studie. V případě hashtagu znesvěcující thajskou královskou rodinu rovnou nastalo odstranění obsahu.
„Náš výzkum naznačuje, že mnoho těchto případů bylo vedlejším efektem politiky společnosti ByteDance, provozovatele TikToku. Ten se snaží vyhnout kontroverzím a zachovávat apolitický postoj s tím, jak získává nové uživatele na mezinárodních trzích,“ píší analytici. Sama ByteDance jejich zjištění do značné míry potvrzuje. „Některé pojmy, které ASPI zkoumala, byly částečně omezeny kvůli místním zákonům. K dalším restrikcím došlo kvůli roli těchto hashtagů při vyhledávání pornografického obsahu,“ zní stanovisko firmy.
Problémem však podle autorů analýzy je, že „kontroverzní“ obsah nemohou vidět ani uživatelé, kteří žijí v zahraničí. Tedy mimo působnost svobodu projevu omezujících zákonů. Podobně funguje i komunikační a platební aplikace WeChat, tu však v porovnání s TikTokem používá mimo hranice Číny daleko méně lidí.
Současné nastavení TikToku by mohl částečně změnit prodej části jeho zahraničních obchodních aktivit. Prezident USA Donald Trump považuje TikTok a WeChat za bezpečnostní hrozbu kvůli jejich symbiotickému fungování s čínskou vládou a změna majitele je podle Trumpa způsob, jak vliv Pekingu redukovat. Přípravy transakce ale provázejí komplikace. ByteDance patrně nesplní lhůtu, kterou Trump na prodej byznysu TikToku stanovil do 20. září. Vyjednávání se zájemci, například se společností Microsoft či Oracle, komplikuje omezení vývozu umělé inteligence, které ke konci srpna zavedlo čínské ministerstvo obchodu.
Bez ohledu na akvizici se ale na podzim bude s největší pravděpodobností řešit téma svobody projevu i v souvislosti s americkými technologickými giganty. A to nejen kvůli blížícím se prezidentským volbám a debatám o možné manipulaci občanů, kvůli kterým Facebook začal bránit šíření spikleneckého obsahu pod hlavičkou QAnon. Od října začnou platit upravené uživatelské podmínky Facebooku. Firma si v nich vyhrazuje právo smazat jakýkoliv obsah, který by mohl mít právní či regulatorní dopady na Facebook. Přitom právě podřízením se místním zákonům obhajují jeho čínští konkurenti svůj přístup k omezování obsahu. Facebook se ale proti takovému srovnání může hájit přinejmenším tím, že o změnách svých algoritmů komunikuje relativně otevřeně a s předstihem. I proto k sobě už brzy nejspíš připoutá ještě více pozornosti.
-riv-
# sociální síť # TikTok # ByteDance # WeChat # ASPI
Autor textu MediaGuru
# TV & video # Online # Aktuality
Růst podílu Televize Seznam na televizním trhu se promítá i do rostoucích
tržeb. Ty zvyšují i Seznam Zprávy, naopak poklesly deníku Právo.
Vyplývá to z výsledků za rok 2024.
Zpravodajské organizace se musí přizpůsobit mediálnímu prostředí, které
stále více ovlivňují influenceři, tvůrci obsahu a sociální platformy.
Uvádí to nová zpráva Mezinárodní asociace zpravodajských médií INMA.
Neziskový spolek prg.ai, který rozvíjí český ekosystém umělé inteligence, mění vedení. Dosavadní ředitel Lukáš Kačena k 1. únoru 2026 končí ve funkci poté, co byl jmenován vládním zmocněncem pro umělou inteligenci. Organizaci dočasně povede její zakladatelka a bývalá ředitelka Lenka Kučerová. O jmenování Kačeny rozhodla vláda 12. ledna 2026 v reakci na rostoucí význam agendy AI. Ve své nové roli se zaměří zejména na využití umělé inteligence ve veřejné správě a na posílení pozice Česka v evropské digitální politice. Během Kačenova působení prg.ai rozšířil partnerský program, spoluzaložil Českou národní AI platformu a rozšířil festival Dny AI do všech regionů. V roce 2025 se akce konala ve 35 městech a navštívilo ji přibližně 14 tisíc lidí. Lenka Kučerová má v přechodném období zajistit kontinuitu klíčových projektů a další rozvoj spolupráce s partnery a členy spolku.