Autor textu MediaGuru
Australský strategicko-politický institut (ASPI) se zaměřil na přístup
čínských aplikací WeChat a TikTok k moderování obsahu. Varuje před
cenzurou.
Kontroverze kolem sociální sítě TikTok zřejmě ještě zesílí. Think-tank se sídlem v Canbeře vydal analýzu sponzorovanou americkým ministerstvem zahraničí, která zkoumala, jak provozovatelé čínských aplikací přistupují k obsahu mimo čínský trh. Závěr je podle autorů studie znepokojující, v dokumentu padají i slova o zjevné cenzuře, která na TikToku a WeChatu probíhá. Na analýzu upozornila agentura Bloomberg.
„Zatímco většina mezinárodních sociálních sítí tradičně přistupuje k moderování obsahu velmi obezřetně a otevřeně, styl provozovatele TikToku je silový. Jde zároveň o první síťové médium s globální popularitou, které se takto chová,“ vysvětluje australský strategicko-politický institut (ASPI).
Analytici se zaměřili na osud příspěvků, které jejich autoři doplnili v jednotlivých státech potenciálně problematickými hashtagy. V překladu jde například o ruské sousloví „Putin je zloděj“, thajskou větu „Nač potřebujeme krále“, slovo „transgender“ psané arabsky nebo zkratku ACAB označující všechny policisty jako parchanty. Výsledkem bylo podstatné omezení viditelnosti takových postů. Po kliknutí na hashtag se místo zobrazení stejně označených videí ukázal prázdný seznam, ačkoliv k nahrání videí na TikTok prokazatelně došlo, popisuje studie. V případě hashtagu znesvěcující thajskou královskou rodinu rovnou nastalo odstranění obsahu.
„Náš výzkum naznačuje, že mnoho těchto případů bylo vedlejším efektem politiky společnosti ByteDance, provozovatele TikToku. Ten se snaží vyhnout kontroverzím a zachovávat apolitický postoj s tím, jak získává nové uživatele na mezinárodních trzích,“ píší analytici. Sama ByteDance jejich zjištění do značné míry potvrzuje. „Některé pojmy, které ASPI zkoumala, byly částečně omezeny kvůli místním zákonům. K dalším restrikcím došlo kvůli roli těchto hashtagů při vyhledávání pornografického obsahu,“ zní stanovisko firmy.
Problémem však podle autorů analýzy je, že „kontroverzní“ obsah nemohou vidět ani uživatelé, kteří žijí v zahraničí. Tedy mimo působnost svobodu projevu omezujících zákonů. Podobně funguje i komunikační a platební aplikace WeChat, tu však v porovnání s TikTokem používá mimo hranice Číny daleko méně lidí.
Současné nastavení TikToku by mohl částečně změnit prodej části jeho zahraničních obchodních aktivit. Prezident USA Donald Trump považuje TikTok a WeChat za bezpečnostní hrozbu kvůli jejich symbiotickému fungování s čínskou vládou a změna majitele je podle Trumpa způsob, jak vliv Pekingu redukovat. Přípravy transakce ale provázejí komplikace. ByteDance patrně nesplní lhůtu, kterou Trump na prodej byznysu TikToku stanovil do 20. září. Vyjednávání se zájemci, například se společností Microsoft či Oracle, komplikuje omezení vývozu umělé inteligence, které ke konci srpna zavedlo čínské ministerstvo obchodu.
Bez ohledu na akvizici se ale na podzim bude s největší pravděpodobností řešit téma svobody projevu i v souvislosti s americkými technologickými giganty. A to nejen kvůli blížícím se prezidentským volbám a debatám o možné manipulaci občanů, kvůli kterým Facebook začal bránit šíření spikleneckého obsahu pod hlavičkou QAnon. Od října začnou platit upravené uživatelské podmínky Facebooku. Firma si v nich vyhrazuje právo smazat jakýkoliv obsah, který by mohl mít právní či regulatorní dopady na Facebook. Přitom právě podřízením se místním zákonům obhajují jeho čínští konkurenti svůj přístup k omezování obsahu. Facebook se ale proti takovému srovnání může hájit přinejmenším tím, že o změnách svých algoritmů komunikuje relativně otevřeně a s předstihem. I proto k sobě už brzy nejspíš připoutá ještě více pozornosti.
-riv-
# sociální síť # TikTok # ByteDance # WeChat # ASPI
Autor textu MediaGuru
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
Peníze zůstávají ve firmě na investice, majitel Seznamu uvádí, že mu
vyplaceny nebyly a oponuje tak premiérovi Babišovi.
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.