Tématu koronaviru by se měla reklama raději vyhnout

Zneužívat pandemii koronaviru k podpoře prodejů se nevyplácí. V uplynulých měsících Státní zemědělská a potravinářská inspekce odhalila například několik desítek internetových obchodů, které se pandemii snažily zneužít k prodeji doplňků stravy. „Většinou se prodejci provinili tím, že poskytovali zavádějící tvrzení o účincích bylinek a dalších doplňků stravy právě proti koronaviru,“ popisuje Stanislav Mašek z advokátní kanceláře AZ Legal.  

„Doplňky stravy jsou z hlediska právních předpisů potraviny a z toho důvodu jim nelze žádným způsobem připisovat léčebné nebo preventivní účinky, které jsou vyhrazeny pouze léčivům. Použití podobných tvrzení u nás výslovně zakazuje zákon o regulaci reklamy, který obsahuje transpozici celoevropského nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům,“ vysvětluje Stanislav Mašek.

Obecně nemůže reklama na léčivé přípravky určená pro širokou veřejnost vyvolávat dojem, že porada s lékařem, lékařský zákrok nebo léčba nejsou potřebné, ani naznačovat, že účinky léčiv jsou zaručené a nejsou spojené s žádnými nežádoucími účinky nebo jsou rovnocenné účinkům jiné léčby. Rovněž reklama nesmí být zaměřena výhradně na osoby mladší 15 let, naznačovat, že bezpečnost či účinnost léčivého přípravku je zaručena pouze tím, že je přírodního původu a další zavádějící informace.

Vedle doplňků stravy může být však ošemetná i reklama na roušky z nanovláken. Pokud má materiál prokázané účinky záchytu virů bakterií i alergenů, nebývá v ní právní problém. „Na hraně se však budou pohybovat ti, co tvrdí, že je to zaručený způsob ochrany před koronavirem a podobné zavádějící informace, jak bylo zmiňováno výše,“ přibližuje Stanislav Mašek.

Každopádně vzhledem k několika kauzám, které proběhly kvůli předraženým rouškám nebo poskytování dezinformací právě ohledně roušky z nanovláken, se již mnoho podnikatelů v této branži rozhodlo dále nepokračovat, nebo v ní vůbec nezačínat. „Je to i z toho důvodu, že početná skupina lidí zastává názor, že na rouškách, které by měly být poskytnuty státem, by se nemělo vydělávat,“ dodává Mašek.

Reklamní komunikace by se tak raději měla tématu koronaviru vyhnout, pokud se to přímo netýká předmětu podnikání, tedy kdy daný zadavatel nepodniká v odvětví zdravotnictví, neprodává ochranné pomůcky aj. „Přílišné zastrašování lidí v nich může vyvolat nepříjemné pocity, které by následně mohly být dále spojeny se značkou a vytvořit špatnou image společnosti,“ radí Mašek s tím, že odrazující jsou i vizuály s nakaženým člověkem, ať u v outdooru, nebo na bannerech. 

Z dlouhodobého hlediska by se tak firmy měly soustředit na udržení kontaktu se zákazníky prostřednictvím videohovorů, online kurzů a dalších aktivit především v digitálním prostředí, kde lidé tráví vzhledem k omezování možnosti návštěv fyzických akcí stále více času. „Určitě se vyplatí zákazníkům nabízet slevové akce, členské karty, klubové výhody. Celkově vzato je naprosto klíčové zajistit si cash flow,“ myslí si Mašek s tím, že naopak není dobré v současnosti omezovat marketingové aktivity: „U některých marketingových kanálů to může být chyba, protože vybojovat si některé dobré marketingové pozice může určitou dobu trvat.“

Spolu s větší orientací na online prodej je důležité mít vše v pořádku i z pohledu práva. Bezchybné musí být obchodní podmínky, které prodávajícího ochrání před problémy se zákazníky i kontrolními úřady, a také mít správně nastaveno GDPR. „Úřad pro ochranu osobních údajů začíná být v některých případech nekompromisní a často bohužel přichází i na udání,“ dodává Mašek. Nutné je tak mít od všech příjemců, kterým firma zasílá obchodní sdělení, platný souhlas.

-stk-