Zdroj: Shutterstock
Obal je důležitou součástí výrobku. Musí být funkční a zároveň prodává, ale v posledních letech je stále více kladem důraz na to, zda je i šetrný k přírodě a tedy recyklovatelný, nejen na tom se shodli účastníci online konference Obalko, pořádané skupinou Atoz Packaging.
Pavel Komůrka, koordinátor inovace a udržitelnosti obalů Orkla Foods, který má v portfoliu značky Vitana a Hamé, hovořil o tom, že firma začala o změně obalů přemýšlet zhruba před pěti lety. Základem pro Orklu je mít recyklovatelný obal, ovšem u potravin musí zároveň splňovat i funkčnost. „Nemá smysl mít recyklovatelný obal, který nemá své funkce. Není dobré měnit obal za každou cenu,“ říká Pavel Komůrka.
Tesco mění obaly vlastních značek za více ekologické, zdroj: Tesco
Jaroslav Vodáček, CE Lead Packaging Manager Tesco, vede tým, který má primárně na starosti obaly vlastních značek. Řetězec se podle jeho slov snaží postupně měnit obaly vlastních značek a klade důraz na udržitelnost a recyklovatelnost. Obaly má rozdělené barevně na červené, žluté a zelené, podle toho, jak lze recyklovat. Seznam je volně dostupný na webových stránkách.
Zmínil i několik příkladů z praxe, kdy například Tesco mozzarella dostala místo plastového kelímku papírový. Nebo díky lepšímu balení šunky ušetřili 1,7 tun papíru, dopravují méně palet, a tím dosahují i méně ujetých kilometrů. U pomazánkového másla vlastní značky pak snížili váhu obalu a přistoupili k monomernímu řešení, což pro spotřebitele znamená, že je kelímek stejným způsobem recyklovatelný, tím pádem následná recyklace je snazší.
„Využíváme i odpad z vlastních provozů, kdy z plastového odpadu vyrábíme pytle na odpadky,“ popisuje cirkulární ekonomiku v praxi Jaroslav Vodáček.
I malá změna papírové krabičky o pár milimntrů může ušetřit 2 ha lesa a 2 mil. Kč za rok, zdroj: LineArt
Nejlepší obal je žádný obal, ale…
„Každý kilogram obalové hmoty, který nebude uveden na trh, je jedině dobře,“ zaznělo z úst Martina Krystiána ze společnosti Olma. Stejný názor podobnými slovy vyslovil také Olin Novák z online supermarketu Rohlík. Právě žádné obaly jsou ideál, v současné době vzhledem k hygienickým i logistickým požadavkům zatím však nedostižný.
Olma, jež na trh přináší čerstvé mlékárenské produkty, se snaží ve svých obalech redukovat jejich náročnost na CO2. V roce 2011 uvedla na trh první obal K3, kombinující plast s recyklovaným papírem, a loni v něm nabízela devět svých produktů. Minulý rok také poprvé použila recyklovaný PET, a to na biomléku. Do budoucna by jej chtěla uplatnit i v dalších typech obalů.
Rohlík nabízí možnost nákupu určitých potravin i drogerie ve vratném obalu. Zároveň se však snaží při svém podnikání obaly redukovat. „Shelf-ready packaging neboli sekundární packaging u nás ve skladu nehraje žádnou roli. Nepotřebujeme, aby zboží vypadalo načančaně,“ podotkl Olin Novák s tím, že existují firmy, které umí dodávat své produkty bez těchto druhotných obalů.
Stejně tak supermarket přistupuje i k jednotlivým kategoriím. Snaží se eliminovat obaly například u ovoce a zeleniny. Zaměřuje se mimo jiné na řešení problematiky okurek v plastu, které vydrží o šest dní déle než okurka bez obalu. Kromě optimalizace logistiky, která dokáže v procesu ušetřit i dva dny času, se Rohlík věnuje projektu, kdy by měl tento druh zeleniny i bez obalu vydržet o pět dní déle. Ve vývoji je rovněž taška, která by mohla při nákupech rotovat a zároveň splňovat hygienické požadavky.
Podle Petra Baudyše, vedoucího oddělení kvality z Penny Marketu, je ale třeba myslet na to, že obal také prodává. „Nejsme odborníci na obaly a materiály, spíše na zákazníky a když zákazník nepůjde k nám, půjde jinam. V Česku je konkurence řetězců největší v Evropě,“ uvedl Petr Baudyš. Podle něj to není bez obalů vždy jednoduché. V Penny zkoušeli například nabízet okurky bez obalů, ale za týden s tím přestali, protože se kazily nebo vysychaly a zákazníci si stěžovali.
Martin Dulava, kreativní ředitel a spolumajitel agentury LineArt, ukázal na příkladu z praxe, že někdy stačí obal zmenšit o pár milimetrů, aby se ušetřilo. V případě, že firma vyrábí cca 20 mil. obalů ročně, tak se dá díky tomu, že se zmenší papírový obal o pár milimetrů ušetřit 2 ha lesa a přes 2 mil. korun za rok. „Když to takhle dokážete zákazníkům prodat, tak oni si ten produkt zamilují,“ dodává k možnostem, jak přistupovat k obalům, Martin Dulava.
-stk-, -zue-
Tagy
