Autor textu MediaGuru
Díky televizní a internetové reklamě se monitorované investice do
nákupního prostoru v médiích loni mírně zvýšily, největším
zadavatelem byl Lidl.
I přes pandemii covid-19 vykázal v roce 2020 český mediální trh s reklamou 3% růst. Jde o hrubé monitorované investice (ceníkové ceny inzerce). Na mírném růstu měly podíl především televizní reklama a internet. Venkovní reklama, tištěná média a rádiová reklama loni klesaly. Ukazují do data z monitoringu reklamy Ad Intel společnosti Nielsen Admosphere.
„Oproti roku 2019 ale tempo růstu přece jen výrazně pokleslo. Výsledek se opírá o reklamní výkony v televizi a na internetu. U zbývajících mediatypů jsme zaznamenali značné meziroční poklesy, za kterými stojí zejména probíhající pandemie,“ uvedl k loňským výsledkům Tomáš Hynčica, Business & Research Director Nielsen Admosphere.
Loňské hodnoty za internet zveřejní v nejbližších týdnech Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR). U tohoto mediatypu se však i na základě průběžných výsledků očekává dvojciferný růst oproti roku 2019.
Nejsilnější trojicí zadavatelů roku 2020 byly potravinové řetězce. První Lidl umístil inzerci v médiích v hodnotě necelých 2 miliard korun. Inzerce druhého Kauflandu dosáhla ceny 1,9 miliardy korun a třetí Albert měl reklamu v hodnotě 1,6 miliard korun v ceníkových cenách.
Mezi nejsilnější kategorie inzerentů patřily v roce 2020 Potraviny a potravinové řetězce, Bankovnictví a pojištění a Elektronika a domácí spotřebiče.
-mav-
# reklama # Lidl # Kaufland # investice # Nielsen Admosphere # zadavatel # monitoring # 2020
Autor textu MediaGuru
Innogy nasadila novou dlouhodobou kampaň, staví na motivu klidu a představuje
službu Protect.
Footshop po letech silného zaměření na výkonnostní marketing začal
v posledním období zásadně měnit přístup ke značce. Interní data
i výzkum ukázaly, že její znalost byla výrazně nižší, než firma
původně předpokládala, což vedlo k přehodnocení marketingové strategie
a navýšení investic do brand buildingu. Mluvilo se o tom na konferenci Brand
Restart.
Generativní umělá inteligence se stává běžnou součástí pracovního
života. Podle průzkumu Ipsos pro Vodafone ji alespoň několikrát týdně
používá 38 % zaměstnanců. Firmy ale často postrádají pravidla,
školení i bezpečnostní opatření.