Autor textu MediaGuru
Souhrnný prodaný náklad tuzemských deníků zůstal v letošním dubnu za
úrovní stejného loňského měsíce, meziroční pokles ale byl nižší než
v březnu.
Souhrnný prodaný náklad tuzemských deníků představoval v letošním dubnu téměř 467 tisíc kusů. Bylo to o tři procenta méně než v dubnu loňského roku, což je menší meziroční pokles, než který zaznamenaly deníky v březnu. Ukazují to data Kanceláře ověřování nákladu tisku ABC ČR. Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu to, že loňský duben byl značně ovlivněn první vlnou pandemie, a tak základ pro srovnání s letošním dubnovým výsledkem byl nižší.
Nejprodávanějším deníkem je nadále Blesk (CNC), nejpříznivější meziroční vývoj vykázal Sport (CNC), a to především v pultovém prodeji. Sportu pomohl návrat sportovních akcí. Plusový meziroční výsledek vykázaly i Hospodářské noviny (Economia), v jejich případě je způsoben především růstem tzv. elektronické verze (EV1).
| deník | PN duben 2021 | změna vs. IV/2020 (%) |
| Blesk | 137 680 | -0,7 |
| MF Dnes | 89 004 | -4,1 |
| Deník | 76 278 | -12,4 |
| Právo | 56 082 | -4,3 |
| Aha! | 33 717 | -7,5 |
| Hospodářské noviny | 28 117 | 9,0 |
| Lidové noviny | 24 046 | -6,6 |
| Sport | 21 879 | 36,8 |
| celkem | 466 803 | -3,0 |
| deník | PP březen 2021 | změna vs. IV/2020 (%) |
| Blesk | 117 596 | -2,3 |
| Aha! | 32 130 | -9,3 |
| Právo | 31 109 | -6,9 |
| MF Dnes | 26 467 | -10,0 |
| Deník | 18 925 | -7,9 |
| Sport | 16 188 | 58,7 |
| Lidové noviny | 6 296 | -2,0 |
| Hospodářské noviny | 1 888 | -8,3 |
| celkem | 250 599 | -2,8 |
| deník | P duben 2021 | změna vs. IV/2020 (%) |
| Deník | 55 125 | -8,6 |
| MF Dnes | 50 971 | -5,7 |
| Právo | 23 781 | -4,3 |
| Lidové noviny | 11 477 | 0,4 |
| Blesk | 11 361 | 16,6 |
| Hospodářské noviny | 11 227 | -11,4 |
| Sport | 3 156 | 7,2 |
| Aha! | 713 | 5,6 |
| celkem | 167 811 | -5,0 |
Zdroj: ABC ČR
Příznivý prodejní vývoj tisku očekává v letních měsících největší distributor tisku, společnost PNS. Ta už k dubnovým výsledkům uvedla, že noviny a časopisy v její síti zvýšily meziročně prodej o 7 %. Zájem o noviny a časopisy přitom očekává i o prázdninách, a to dokonce o 20 až 30 procent, sdělila firma ČTK.
Češi budou podle zástupců PNS stejně jako loni méně cestovat do zahraničí a letní dovolenou stráví spíše v tuzemsku. Jejich zájem o nákup tisku se tak pravděpodobně zvýší především v tradičních turisticky atraktivních lokalitách, které se po uvolnění protiepidemických opatření a omezení cestování ze zahraničí orientují právě na tuzemské hosty.
-mav-
# tisk # koronavirus # PNS # noviny # časopisy # prodaný náklad
Autor textu MediaGuru
Hattrick připravuje tři speciály v návaznosti na fotbalové mistroství
světa ve fotbale. Pro zájemce připravuje zvýhodněnou balíčkovou cenu.
Speciály vznikají už pod novým šéfredaktorem Tomášem Bendou.
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.
Většina Čechů je přesvědčena, že čtení u dětí v posledních letech
oslabuje. Podle průzkumu agentury Stem/Mark za tím stojí především
digitální technologie.