Autor textu MediaGuru
Trendem na sociálních sítích se začíná stávat nabídka exkluzivního
zpoplatněného obsahu. Po Twitteru s ním má své záměry i Instagram.
Myšlenku, že platit za digitální obsah je normální, se po zpravodajských médiích a streamovacích službách pokouší zpopularizovat i provozovatelé sociálních sítí. Instagram pracuje na prototypu exkluzivních stories dostupných výhradně abonentům. Serveru TechCrunch to dceřiná firma Facebooku potvrdila v reakci na screenshoty, které na Twitteru zveřejnil reverzní inženýr Alessandro Paluzzi. Z nich je patrné, jakým směrem se uvažování vývojářů vydalo – exkluzivní stories by měla na první pohled odlišovat fialová barva a zároveň upozornění, že jde o obsah určený jen vybraným uživatelům. Unikátnost má pomoci zachovat i nemožnost pořizovat snímky obrazovky při prohlížení těchto multimediálních alb. Testování funkce nicméně stále ještě probíhá v interním režimu.
Bez ohledu na podobu, v jaké se případně dostane k veřejnosti, je ale podobný záměr s monetizací instagramového obsahu v souladu s vizí, kterou vedoucí Instagramu Adam Mosseri představil zkraje tohoto měsíce v rámci akce nazvané Creators Week.
Úvahy o tom, jak zpeněžit instagramovou tvorbu, rozdělil do tří oblastí. „První z nich je e-commerce. V tomto směru můžeme udělat více ohledně affiliate marketingu, obsahu tvořeného jednotlivými značkami nebo merchandisingu. Druhou cestu by bylo nechat uživatele, aby mohli tvůrcům přímo platit – ať už jde o spropitné, zamčený obsah, předplatné, či něco jiného, myslím, že se toho tady dá učinit spoustu. Podobným možnostem hodně fandím, protože posilují vztah mezi autory a publikem, což představuje z dlouhodobého hlediska udržitelnější a předvídatelnější způsob monetizace," cituje tehdejší Mosseriho slova TechCrunch. Třetí cestou by prý mohly být provize z reklamních příjmů.
Instagram ale není jedinou platformou, kde by se jeho mateřská společnost mohla pokusit tyto vize naplnit. Facebook tento týden přišel s obdobou Substacku. Ten funguje jako rozcestník placených exkluzivních newsletterů, do jejichž tvorby se může zapojit každý. Facebook má se svým Bulletinem podobné ambice, autory se snaží nalákat i na to, že si z předplatného zatím nebude účtovat provizi. Momentálně se však projekt nachází ve fázi, kdy není otevřen novým autorům, přestože firma slibuje „postupem času“ změnu. „Cílem je podporovat až miliony lidí v tom, aby dělaly tvůrčí činnost,“ uvedl k Bulletinu zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg. Spíše než o nový prvek v rámci sociální sítě se newsletterový počin jeví jako svébytný projekt. Řadě uživatelů Facebooku se tak vůbec nemusí dostat do pozornosti.
Peněz chtiví autoři navíc mají stále více na výběr. Facebook není první, kdo se snaží s různými modely předplatného experimentovat. Jak podporu placeného exkluzivního obsahu, tak zapojení se do správy platformy na tvorbu newsletterů nedávno oznámila i mikroblogovací služba Twitter. V těchto dnech postupně nasazuje funkci takzvaných super followerů. Jde o předplatitele, kteří za tři, pět nebo 10 dolarů měsíčně získají přístup k obsahu, jaký neplatící uživatelé Twitteru nemají. Zkusit uspět s obsahem, za nějž by lidé byli ochotni platit, může každý starší 18 let, s více než 10 tisíci fanoušky a 25 publikovanými tweety během posledních 30 dní. V dlouhodobé perspektivě ale Facebook hypoteticky nemusí mrzet, že se spuštěním plateb za obsah na sociálních sítích přišla konkurence. Ani formát stories nezavedla Zuckerbergova firma jako první. V podání Instagramu se z něj ale stala masová záležitost. Budoucnost nejspíš ukáže, zda stories obstojí i v případném hlasování peněženkami a uživatelé sítí si budou tento formát předplácet ve větší míře než tweety.
-riv-
# e-commerce # Instagram # sociální síť # obsah # paywall # monetizace
Autor textu MediaGuru
# TV & video # Online # Aktuality
Růst podílu Televize Seznam na televizním trhu se promítá i do rostoucích
tržeb. Ty zvyšují i Seznam Zprávy, naopak poklesly deníku Právo.
Vyplývá to z výsledků za rok 2024.
Zpravodajské organizace se musí přizpůsobit mediálnímu prostředí, které
stále více ovlivňují influenceři, tvůrci obsahu a sociální platformy.
Uvádí to nová zpráva Mezinárodní asociace zpravodajských médií INMA.
Neziskový spolek prg.ai, který rozvíjí český ekosystém umělé inteligence, mění vedení. Dosavadní ředitel Lukáš Kačena k 1. únoru 2026 končí ve funkci poté, co byl jmenován vládním zmocněncem pro umělou inteligenci. Organizaci dočasně povede její zakladatelka a bývalá ředitelka Lenka Kučerová. O jmenování Kačeny rozhodla vláda 12. ledna 2026 v reakci na rostoucí význam agendy AI. Ve své nové roli se zaměří zejména na využití umělé inteligence ve veřejné správě a na posílení pozice Česka v evropské digitální politice. Během Kačenova působení prg.ai rozšířil partnerský program, spoluzaložil Českou národní AI platformu a rozšířil festival Dny AI do všech regionů. V roce 2025 se akce konala ve 35 městech a navštívilo ji přibližně 14 tisíc lidí. Lenka Kučerová má v přechodném období zajistit kontinuitu klíčových projektů a další rozvoj spolupráce s partnery a členy spolku.