Autor textu MediaGuru
Větší příklon médií k modelu předplatného a menší spoléhání na
reklamní výnosy, předpovídá ve své studii Reuters Institute pro
letošní rok.
Čtyři z pěti digitálních vydavatelů (79 %) budou letos ve své obchodní strategii přikládat největší váhu předplatnému, oproti tomu jen pro 73 % budou zásadní výnosy z displejové reklamy. Třetím nejdůležitějším zdrojem příjmů pro média bude představovat nativní reklama (59 %), dále eventy (40 %) a e-commerce (30 %), vyplývá z nejnovější studie Reuters Institute for the Study of Journalism, jež se dotazovala 246 vydavatelů v 52 zemích světa.
Podle studie stále probíhající pandemie médiím zatím spíše pomohla. Až 59 % dotázaných vydavatelů uvedlo, že se jim loni zvýšil obrat, a to navzdory tomu, že u 54 % respondentů zároveň stagnovaly, nebo dokonce poklesly page views. Navýšení obratu připisují média jednak digitální reklamě, jež za pandemických let díky sílícímu e-commerce vzrostla, jednak zvýšenému zájmu o předplatné, zejména o to digitální. Například americký deník New York Times má v současnosti 8,4 milionů předplatitelů, z čehož je 7,6 milionů digitálních. Do roku 2025 chce dosáhnout hranice 10 milionů. Příjmy z online předplatného přesahují tištěnou verzi i u dalších titulů, ať už těch tradičních, nebo těch, které na internetu začínaly, jako je slovenský Denník N, španělský El Diario, dánský Zetland nebo jihoafrický Daily Maverick.
Byť na digitální předplatné vydavatelé většinou sázejí, téměř polovina z nich (47 %) se zároveň obává, že právě tento způsob umožní přístup ke kvalitnímu obsahu jen bohatším a vzdělanějším vrstvám.
Vydavatelé také většinou vítají vládní regulace technologických gigantů, jako je Google nebo Facebook, které by měly mít pozitivní vliv na klasická média. Čtyři z deseti (41 %) si myslí, že tyto zásahy by mohly skutečně pomoci, podle více než třetiny dotázaných (34 %) to naopak žádný vliv mít nebude. Čtvrtina je dokonce přesvědčena, že se tím situace ještě zhorší.
I tak však se sociálními sítěmi vydavatelé ve svých strategiích počítají. Méně pozornosti budou letos věnovat Facebooku (-8) a Twitteru (-5), více Instagramu (+54), TikToku (+44) a YouTube (+43), tedy těm médiím, které jsou populární u mladších uživatelů. Zároveň média hodlají věnovat více pozornosti tvůrcům na sociálních sítích, jako jsou celebrity a influenceři, a také investovat do tvorby krátkých videích. Mnoho vydavatelů chce rovněž zpřísnit pravidla, jak se mají jejich novináři na sociálních sítích chovat, tedy psát jen o článcích či reportážích a vyvarovat se osobních názorů.
Co se inovací týče, dvě třetiny dotázaných (67 %) se zaměří na své dosavadní produkty, které chce zefektivnit. Pouze třetina (32 %) chce investovat i do novinek. Až 80 % vydavatelů nasměruje více prostředků do tvorby podcastů a dalšího digitálního audio obsahu, 70 % do newsletterů. Jen 14 % se pustí také na pole hlasové asistence a 8 % do metaverzu ve virtuální či rozšířené realitě. Osm z deseti respondentů navíc počítá s větším zapojením umělé inteligence, která by měl pomáhat s doporučováním obsahu (85 %), či automatizací některých procesů v newsroomu (81 %).
-stk-
# podcast # výzkum # research # média # sociální sítě # reklama # AR # předplatné # VR # metaverzum
Autor textu MediaGuru
Anketa Křišťálová Lupa – Cena českého Internetu zahájila hlasování
pro ročník 2026. O ocenění usiluje 140 projektů v 15 kategoriích,
mezi nimiž jsou nově Startup roku a AI projekt. Poprvé bude udělena také
Cena studentské poroty ČVUT.
Rok po zavedení evropského aktu o přístupnosti EAA nesplňuje většina
testovaných českých webů všechny klíčové požadavky. Průzkum
společnosti A-WebSys na více než 125 webech ukázal průměrné skóre
přístupnosti 88 %, přičemž nejhůře si vedly zpravodajské servery
s průměrem 80 %.
Google testuje program AI Contribution, v jehož rámci vybraným vydavatelům
vyplácí odměny za využití jejich obsahu v nástrojích generativní
umělé inteligence. Pilotní projekt se týká odpovědí vytvářených
službami Gemini, AI Overviews a AI Mode a zatím je dostupný pouze omezenému
počtu partnerů.