Autor textu MediaGuru
Lineární televize je přes růst VOD obchodně klíčová
Lineární televizní vysílání je přes rozmach služeb videa na vyžádání
(VOD) stále klíčovým zdrojem výnosů i zisků vysílatelů, zaznělo na
konferenci Innovation Day.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) bude podporovat platformu bezplatného digitálního terestrického vysílání (DTT) i po roce 2030. Na čtvrteční konferenci Innovation Day to uvedl generální ředitel Českých Radiokomunikací (CRA) Miloš Mastník. O budoucnosti DTT se má rozhodovat v příštím roce na konferenci WRC 2023 v Ženevě, která napoví, zda DTT vysílání bude moci využívat svého dosavadního kmitočtového spektra. Ředitel CRA Mastník je přesvědčen, že DTT vysílání má budoucnost i po roce 2030. Nahrávat tomu má současný ekonomický vývoj, kvůli kterému bude celospolečenský zájem o zachování DTT vzhledem k jeho bezplatné dostupnosti.
DTT vysílání je v Česku stále nejrozšířenější formou příjmu televizního signálu. Využívá ho 54 % českých domácností, přičemž penetrace DTT platformy je v čase relativně stabilní. Druhým nejsilnějším je IPTV příjem, který za poslední roky narostl na 26 %, na druhou stranu klesá podíl domácností využívajících satelitní vysílání (na 17,5 %). Ve druhém letošním čtvrtletí se zvýšil podíl kabelového vysílání na 13 % (více viz graf níže).
České Radiokomunikace chtějí podle generálního ředitele dále rozvíjet bezplatné vysílání DTT, zároveň ale usilují i o rozvoj dalších platforem, jakými jsou HbbTV (v současnosti registrováno 1,3 mil. TV připojených k HbbTV) a také OTT. „Pracujeme na projektu placeného obsahu a diskutujeme zřízení národní platformy," nastínil Miloš Mastník možnosti rozvoje placeného obsahu v DTT vysílání. Diskuse jsou ale podle jeho slov teprve na začátku. Vedle toho si CRA slibují i od vysílání 5G, které testují od letošního jara a které má přinést výhody pro televizní vysílání na mobilním zařízení. Testování 5G by se mělo rozšířit ještě o další vysílače. CRA se rovněž chtějí zaměřit na rozvoj digitálního rádiového vysílání DAB+.
Podle ředitele pro oblast regulace CRA Marcela Procházky je lineární TV vysílání z obchodního pohledu klíčovým zdrojem výnosů vysílatelů. Služby videa na vyžádání (VOD, Netflix a další) jsou podle jeho názoru negativně ovlivněny růstem spotřebitelských cen, kdy na některých západních trzích se růst VOD zastavil. I to je důvod, proč se někteří poskytovatelé snaží do svých modelů zakomponovat prodej reklamy, aby službu pro předplatitele zlevnili. „Sledujeme nárůst AVOD služeb, které jsou podporovány reklamou. Mluví o nich Disney nebo Netflix, kteří uvažují i o svých lineárních kanálech zdarma, které budou podporovány reklamou, což je podobný způsob televizního vysílání, jaký známe dnes," uvedl Procházka. Finanční výsledky navíc podle jeho slov ukazují, že výnosy a i provozní marže z lineárního TV vysílání jsou stále v růstu, zatímco provozní marže u internetových VOD služeb jsou i záporné.
-mav-
# TV # DVB-T2 # České Radiokomunikace # vysílání # VOD # SVOD # lineární TV # DTT # CRA # hybridní model
Mohlo by vás zajímat
Peče celá země vítězí v sobotním večeru i celém dni
Nejsledovanějším pořadem sobotního večera a také celého dne se stal
další díl pořadu Peče celá země, který sledovalo téměř 1,2 milionu
diváků starších 15 let. V odpoledním vysílání bodovaly přenosy ze
ZOH: rychlobruslení a biatlon, které se pohybovaly na hranici milionu
diváků.
Páteční večer patřil Všechnopárty a olympijskému hokeji
Nejsledovanějším pořadem pátečního večera po 20:00 v divácké skupině
starší 15 let byla Všechnopárty. Následovalo utkání Slovensko – USA
na ZOH v Miláně, které mělo zároveň nejvyšší sledovanost v 15–54.
Souček se pokusí dohodnout s ČT, soud odročil jednání na květen
Bývalý generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček se pokusí s televizí dohodnout ve sporech o odvolání z funkce a doplacení bonusu, kterými se dnes měl začít zabývat Obvodní soud pro Prahu 4. Soud proto jednání odročil na 11. května, kdy by strany měly sdělit, zda ke smíru dospěly. Souček žaloby na Radu ČT podal loni. Rozhodnutí o odvolání považuje za nezákonné, u odměny za rok 2024 se domáhá doplacení do poloviny její maximální výše. Dnešní jednání Souček komentovat nechtěl. Souček stál v čele veřejnoprávní televize rok a sedm měsíců, ačkoliv zvolený byl na šest let. Pro jeho odvolání počátkem loňského května hlasovalo v tajné volbě 15 ze 17 členů radních. Souček podle rady mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Souček webu Respekt loni řekl, že s výtkami nesouhlasí, nemohou podle něj obstát před zákonem. Důvody odvolání generálního ředitele se podle něj musí vztahovat k porušení úkolů veřejné služby. V žalobě bývalý ředitel také podle webu uvedl, že na konstatování o porušení zákona mu radní neumožnili reagovat předtím, než ho odvolali. Podle žaloby radní nedostatečně zdůvodnili, v čem konkrétně porušil povinnosti řádného hospodáře a které konkrétní vystoupení v médiích se dotklo dobrého jména veřejnoprávního média. Souček serveru řekl, že v případě, že by u soudu uspěl, neplánuje zneplatnit volbu svého nástupce Hynka Chudárka a nechce se vrátit do ČT. Ve druhé žalobě žádá Souček podle webu žádá doplacení asi 1,3 milionu korun, aby jeho konečný bonus za rok 2024 činil 50 procent maximálního nároku. Upozorňuje přitom na paragraf své pracovní smlouvy, z nějž plyne, že pokud Rada ČT nedospěje do konce června k platnému rozhodnutí o výši bonusu, náleží generálnímu řediteli automaticky 50 procent z maximální částky. Rada Součkovi loni udělila jen desetinu ročního bonusu. Dosavadní ředitel obchodu ČT Chudárek se funkce generálního ředitele ujal loni 1. července. Rada ČT ho zvolila v šestém kole volby, když z tendru odstoupil programový ředitel televize Milan Fridrich.