Media projekt: S deníky trávíme půl hodiny, s časopisy téměř hodinu
Výzkum čtenosti tisku poprvé zveřejnil údaje o tzv. kvalitě čtení.
Změřil průměrnou dobu strávenou s tištěnými tituly i průměrný
počet kontaktů.
Průměrná doba kontaktu, kdy čtenáři věnují tištěnému titulu plnou pozornost, představuje v případě placených deníků 32 minut a v případě časopisů 50 minut. Údaje poprvé zveřejnil výzkum čtenosti Media projekt, který pro Unii vydavatelů připravují agentury Median a Stem/Mark. Suplementy (přílohy deníků) pak v průměru čteme 35 minut a bezplatné deníky 22 minut. Údaje se vztahují na poslední výtisk konkrétního titulu (deník, suplement, časopis) a vyjadřují dohromady všechen čas, který čtenář s výtiskem strávil včetně opakovaného čtení i po delší době.
Ze srovnání vyplývá, že nejdelší strávený čas je se čtrnáctideníky a měsíčníky. V jejich případě tráví někteří čtenáři četbou (včetně opakovaného čtení) i více než čtyři hodiny. Konkrétně pak nejvíce času tráví čtenáři s tituly informačních a komunikačních technologií (ICT), s časopisy o vědě, technice, zajímavostech a cestování a se zpravodajskými týdeníky. Průměrná doba je v uvedených případech vyšší než hodina.
Vedle délky čtení zjišťoval Media projekt i to, kolikrát se čtenáři k poslednímu vydání tištěných titulů vrátili a tedy, kolik průměrných kontaktů s titulem zaznamenali. Průměrný počet kontaktů s deníkem je 2,4, s časopisem 3,8 a s přílohou deníku 3,7. Více kontaktů je s programovými suplementy a nejvíce kontaktů bylo zaznamenáno s programovými tituly (6,4), ICT tituly a křížovkářskými magazíny.
Deníky se nejčastěji čtou v den vydání (62 %), necelých 40 % čtenářů se k deníku vrací jiné dny. Suplementy a týdeníky se čtou po celý týden (66 %) a v případě programových suplementů se čtou celý týden dokonce v 77 %. Nejčastěji se archivují týdeníky ekonomické, motoristické a zpravodajské.
-mav-
# tisk # deník # noviny # ATS # časopis # Unie vydavatelů # čtenost # Media projekt # suplement # frekvence # čtení # délka čtení # kontakt
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Mikroplatby od AI firem média nespasí, monetizaci musí hledat jinde
Jednorázové platby od společností vyvíjejících umělou inteligenci
nepředstavují podle mediální analytičky Ulrike Langer dlouhodobé řešení
financování médií. Vydavatelé by se podle ní měli více zaměřit na
monetizaci dat, licencování obsahu a prodej vlastní redakční expertizy.
Euro: Žebříček nejbohatších Čechů vede Strnad před Křetínským
Majetek stovky nejbohatších Čechů a Slováků podle žebříčku Euro TOP
Miliardáři dosáhl letos 4,069 bilionu korun, meziročně o 19 % více.
V čele žebříčku zůstal Michal Strnad před Danielem Křetínským,
nejvyšší tempo růstu zaznamenali vlastníci STV Group Martin Drda a Ludmila
Drdová.
Vydavatelé musí změnit způsob doručování obsahu. Jak mohou využít AI?
Umělá inteligence nemění jen způsob tvorby obsahu, ale i jeho
doručování uživatelům. Média mohou díky AI přizpůsobovat formu
stejného obsahu konkrétním potřebám jednotlivců, rozvíjet sémantické
vyhledávání nebo vytvářet osobní zpravodajské asistenty. Mluvilo se
o tom na evropském vydavatelském kongresu.