Autor textu MediaGuru
Úpravy DPH pro tiskoviny by měly do státního rozpočtu přinést až
200 mil. Kč. Novinový trh ale klesá, v březnu se meziročně snížil
o 14 %.
Objem tržeb z prodeje novin na českém trhu se podle odhadů na základě vývoje jejich prodaného nákladu aktuálně pohybuje na úrovni cca 2,5 mld. Kč ročně. Odhad jsme spočítali podle průměrných prodaných nákladů českých deníků v letošním březnu (data Kanceláře auditu nákladů ABC ČR). Z nich vyplývá, že v březnu se každý den v průměru prodalo 360 tisíc kusů novin při průměrné prodejní ceně 24 Kč (například deník Blesk se prodává za 18 Kč, MFD, Deník nebo LN za 24 Kč, HN za 35 Kč).
Celkový prodaný náklad novin se každoročně postupně snižuje, v průměru meziročně o 10 % (v covidu o 16 %). Tržby z prodeje novin tak klesají, ale ne stejným tempem, jakým se snižují prodané náklady. Vydavatelé mohou navýšením prodejní ceny (prodejní cena se za posledních dvanáct měsíců zvyšovala u novin dvakrát) ovlivnit to, že dopad na tržby je i přes pokles celkových prodejů nižší.
Pokud by došlo k přeřazení novin do základní navrhované 21% DPH, což je oproti současnosti dvojnásobek, podle hrubého propočtu by se při současném prodaném nákladu a prodejní ceně výnos pro stát zvýšil o 275 mil. Kč. To ovšem za předpokladu prodejních výsledků, kterých novin dosahují teď. Je ale nutné počítat s každoročním poklesem, který podle březnových výsledků letos meziročně představuje 14 %. Tím se přínos ze zvýšené DPH snižuje na cca 236 mil. Kč. Pro celkové příjmy navrhovaného konsolidačního balíčku, které jsou pro roky 2024 a 2025 plánovány ve výši 69,2 mld. Kč, nejde o významný příspěvek.
| průměrný prodej novin denně (ks), březen 2023 | průměrná prodejní cena (Kč), rok 2023 | roční objem tržeb (tis. Kč), odhad 2023 | stávající DPH 10 % (tis. Kč) | navrhovaná DPH 21 % (tis. Kč) | rozdíl (výnos, tis. Kč) | |
| novinový trh | 360 000 | 24 | 2 500 000 | 250 000 | 525 000 | 275 000 |
| průměrný prodej denně (ks) | průměrná prodejní cena (Kč) | roční objem tržeb (tis. Kč) | stávající DPH 10 % (tis. Kč) | navrhovaná DPH 21 % (tis. Kč) | rozdíl (výnos, tis. Kč) | |
| novinový trh | 310 000 | 24 | 2 140 000 | 214 000 | 450 000 | 236 000 |
Zdroj: ABC ČR, MediaGuru.cz
Vydavatelé zároveň odhadují, že zvýšení DPH bude nutné promítnout do zvýšení prodejní ceny o 2 až 3 Kč a zároveň očekávají pokles trhu o 15 až 20 %. V takovém případě (při průměrném navýšení prodejní ceny novin o 2 Kč a jejich poklesu prodaného nákladu o 20 %) se výnos z navýšené DPH snižuje oproti původnímu plánu o 36 mil. Kč.
Časopisy mají naopak zůstat ve snížené 12% sazbě DPH, což je ale oproti stávajícímu stavu navýšení o 2 procentní body. Při uvažované velikosti objemu tržeb z prodeje časopisů na úrovni 2 mld. Kč ročně jde o navýšení příjmů z odvodu DPH o 40 mil. Kč. Vláda zároveň zamýšlí aplikovat na knihy nulovou sazbu, a tak je z pohledu odvodů pro státní rozpočet třeba počítat s poklesem oproti stávajícímu stavu (teď 10% DPH).
Unie vydavatelů na náš dotaz uvedla, že změny v DPH u tiskovin mají podle odhadu ministerstva financí státu přinést navýšení o 160 - 200 mil. Kč.
Vládní návrh přeřadit noviny do 21% sazby DPH vyvolal riziku i zahraničních vydavatelských asociací. Evropské vydavatelské asociace novin a časopisů EMMA a ENPA vyzývají vládu ČR, aby odstoupila od návrhu na zvýšení sazby DPH pro noviny na 21% a naopak zvážila přeřazení veškerého periodického tisku (novin a časopisů) do nulové sazby DPH, stejně jako je navrhováno pro knihy. Dopis asociace adresovaly přímo premiérovi Fialovi. „Více než dvojnásobné zvýšení sazby DPH u novin povede k výraznému zvýšení jejich ceny a jednoznačně způsobí snížení dostupnosti novin a časopisů pro občany ČR. Domníváme se, že finanční přínos tohoto zvýšení sazeb pro státní rozpočet by byl v případě prodejů periodického tisku nepatrný. Stejně tak bychom rádi upozornili na to, že zvýšení ceny tisku se nevyhnutelně negativně projeví na tržbách, což v konečném důsledku znamená, že se sníží daňové příjmy pro stát," uvedly mimo jiné v dopise.
Nejasnosti také vzbuzuje aplikace DPH podle typu titulů. Tiskový zákon noviny ani časopisy nijak nedefinuje, odvolává se pouze na periodický tisk. Ministerstvo financí v pátek informovalo, že pro rozlišení novin od časopisů pro účely nastavení daně z přidané hodnoty (DPH) bude rozhodovat periodicita podle celního zákona, napsaly v pátek Hospodářské noviny. „Pokud je titul vydáván nejvýše třikrát týdně, bude zařazen do snížené sazby DPH jako časopis, zatímco pokud je daný produkt vydáván aspoň čtyřikrát týdně, typicky noviny, bude zařazen do základní sazby DPH," uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Krušinová. Celní zákon, na který se mluvčí odvolává, sice podle HN rozlišuje periodika takto podle počtu týdenních vydání, nerozlišuje je ale podle tohoto klíče na noviny a časopisy. Deník také poukazuje na to, že není zřejmé, jak se bude periodicita posuzovat u čistě digitálních produktů, které nemají pravidelná vydání.
Vládnímu záměru roztřídit tiskoviny do tří úrovní DPH česká veřejnost příliš nerozumí, ukázal výzkum Stem/ Mark zaměřený na vnímání balíčku navrhovaných vládních opatření k stabilizaci veřejných financí. Uskutečnil se na vzorku 805 respondentů
Českého národního panelu. Občané většinově souhlasí s názorem, že zvýšení ohrožuje vydávání zejména v případě novin a sazba DPH by měla být stejná pro knihy, noviny i časopisy. Nemalé zastoupení má i názor, že opatření zvětší prostor pro šíření dezinformací. Snížení sazby DPH na knihy z 10 % na nulovou sazbu považuje za velmi rozumné 47 % respondentů. Oproti tomu zvýšení sazby DPH pro noviny z 10 % na 21 % považuje za nelogické, nesystémové nebo velmi nerozumné až 67 % respondentů.
-mav-
# tisk # noviny # časopisy # DPH # Stem/Mark # Vláda ČR # Unie vydavatelů # prodaný náklad # tržby
Autor textu MediaGuru
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes vyzval média, aby nevytrhávala informace z kontextu, nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky. Prohlášení označené za výzvu politické scény přečetl na tiskové konferenci po jednání vlády. Premiér reagoval na výzvu šéfredaktorů čtyř desítek médií z počátku října, která vyzývala veřejné činitele, aby odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil Babišovo prohlášení za komické. Šéf Starostů Vít Rakušan míní, že Babišova reakce připomíná potrefenou husu. „Vyzýváme česká média, aby odmítla slovní útoky, manipulaci, dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy a respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace. Slovo nesmí být zbraň. Osobní útoky nejsou argument," řekl Babiš. Neupřesnil, zda jeho výzvu podporují ještě nějací další politici, případně kteří. Bez dalšího upřesnění také řekl, že mu text výzvy napsal kolega. Výzva podle premiéra míří na šéfredaktory českých médií bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu a zaměření. Cílem je, aby média na sebe uplatňovala stejná pravidla, jaká vyžadují od politiků, řekl Babiš. „Kritika politiků je legitimní. Účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulaci veřejným míněním však nelze omlouvat svobodou tisku. Svoboda médií neznamená svobodu od odpovědnosti. Nezávislost médií neznamená imunitu vůči kritice. Právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace za ověřená fakta," řekl. „Prohlášení Andreje Babiše směrem k médiím je komické. Novináře obviňuje z osobních útoků, zatímco ve stejný moment jeho vicepremiér nazve redaktora blbcem a premiér to na každé tiskové konferenci doplňuje o snůšku invektiv vůči práci novinářů," řekl ČTK předseda ODS Kupka. Rakušanovi připomíná Babišova reakce potrefenou husu. „Výzva médií k tomu, aby politici na média a novináře neútočili, byla obecná, ale pan premiér se zřejmě v aktivitách popisovaných ve výzvě poznal a měl potřebu reagovat," sdělil ČTK Rakušan. Ukazování prstem na druhé a neschopnost sebereflexe pokládá za Babišův obecnější povahový rys. „Mohli jsme to vidět i na tom, jak hodnotil víkendové volby. Já mám naopak tendenci hledat chybu nejprve u sebe. Tím se ovšem rozdíly mezi mnou a Andrejem Babišem zdaleka nevyčerpávají," dodal. Šéfredaktoři na počátku října zveřejnili výzvu s názvem Základní hranice adresovanou političkám a politikům na celostátní, krajské i obecní úrovni bez rozdílu politické příslušnosti. Upozornili, že média, jejich svoboda a pluralita jsou důležitou součástí demokratické společnosti. Zdůraznili, že političtí představitelé nesmí podněcovat násilí nebo k němu navádět. Za nepřípustné označili také omezování informací. Babiš v minulosti na tiskových konferencích opakovaně útočil na některá média či konkrétní novináře. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes po jednání vlády označil redaktora Seznam Zpráv za blbce. Babiš na dotaz novinářů, zda je tento výrok podle něj v pořádku, jednoznačně neodpověděl. „Pan ministr nějak promluvil, já tak nemluvím. My chceme komunikovat slušně," řekl.
Asociace online vydavatelů (AOV) vydala doporučení k plnění povinností
vyplývajících z Evropského aktu o svobodě médií (EMFA). Členům
doporučuje jednotný postup při zveřejňování příjmů ze státní
inzerce, včetně zakázek od společností s majetkovou účastí státu nebo
samospráv.
Společnost Borgis, vydavatel deníku Právo, loni zvýšila tržby téměř
o 11 % na 607 mil. Kč. Po ztrátě z předchozího roku se zároveň
dostala do zisku.