Prima přesouvá seriál Eliška a Damián, nasazuje Zákony vlka 2
Prima mění skladbu svého sobotního hlavního vysílacího času. Seriál
Eliška a Damián přesouvá na pondělí, na sobotu vytahuje druhou řadu
seriálu Zákony vlka.
Televize Prima upravuje skladbu svého podzimního schématu. Po třech odvysílaných dílech přesouvá svoji letošní novinku Eliška a Damián na pondělní večer od 20:15. Poprvé jej tak odvysílá v pondělí 18. září 2023. Zároveň do sobotního hlavního vysílacího času vyšle druhou řadu svého kriminálního seriálu Zákony vlka. První vysílala letos na jaře.
Znamená to, že Eliška a Damián opouští sobotní hlavní vysílací čas. Na druhou řadu seriálu Zákony vlka naváže repríza seriálu Polda IV, která se aktuálně vysílá v pondělí večer.
Nová skladba pořadů bude následující
sobota 16. září
- 20:15 Zákony vlka 2
- 21:35 Polda IV
pondělí 18. září
- 20:15 Eliška a Damián
- 21:30: Hvězdy nad hlavou
Nový seriál Eliška a Damián se v sobotním hlavním vysílacím čase neujal. Odstartoval sice s nejvyšším výsledkem v divácké skupině 15+, další díly ale nestačily na seriálovou novinku konkurence Táta v nesnázích.
První řadu seriálu Zákony vlka uvedla Prima letos na jaře, vysílala ji od března do května. V průměru ji sledovalo jeden milion diváků starších 15 let (podíl 26,9 %, zdroj: ATO-Nielsen). Šlo o nejsledovanější pořad sobotního večera. V druhé řadě je připraveno osm epizod, hlavní role opět ztvárnili Linda Rybová a Stanislav Majer. Novou tváří je Martin Finger. První díl druhé řady zahájí od 16. září od 20:15.
-mav-
# TV # seriál # program # schéma # Eliška a Damián # Zákony vlka 2
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Orbitv vyřadila ČT, Novu i Primu, z aplikace také zmizela reklama
Z pohledu českého uživatele je naprosto zásadní změnou úprava nabídky
místních programů, která dříve obsahovala i hlavní komerční
vysílatele a veřejnoprávní kanály.
Místo zločinu Zlín znovu vyhrává pondělní den
Seriál místo zločinu Zlín potvrdil pozici nejsledovanějšího pondělního
večerního pořadu. S výsledkem překračujícím milion diváků starších
15 let se stal zároveň pořadem dne.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.