Soukromá média za jedním stolem: velká novela poškodí celý trh

Zástupci soukromého mediálního sektoru apelují na ministra kultury, aby před změnami v návrhu tzv. velké mediální novely proběhla nejprve diskuse o roli veřejné mediální služby. Bez té nelze specifikovat, kolik financí Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) na svou činnost potřebují. Vyplynulo to ze společné tiskové konference, na které se poprvé sešli zástupci všech hlavních tuzemských soukromých mediálních oborových asociací.

Konkrétně byly zastoupeny Asociace komerčních televizí (AKTV), jejímiž členy jsou mj. i TV Nova a TV Prima, za vydavatele tisku Unie vydavatelů, dále Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV), zastupující komerční rádia, Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) a Asociace online vydavatelů (AOV) za mediální provozovatele působící na internetu.

Zdůrazňovali, že jsou pro zachování médií veřejné služby v českém mediálním prostředí, ale že způsob, jakým se ministr kultury Martin Baxa (ODS) postavil k přípravě návrhu novely, je zaskočil. Proto ho znovu vyzvali k tomu, aby byl návrh novely přepracován. 

Podle generálního ředitele Primy Marka Singera zástupci komerčního sektoru již vyčerpali všechny možnosti, jak vstoupit s ministerstvem kultury do debaty o podobě zákonů. „Toto vystoupení soukromých médií je záchrannou brzdou. Pevně věříme, že jde o veřejný apel, mělo by to zajímat volební výbor i parlament," sdělil.

Zástupci soukromých médií nechtěli specifikovat své představy o podobě výše poplatků pro ČT a ČRo. Zdůrazňovali, že jejich nastavení musí vycházet z definice role veřejné služby v současné době. Nechtějí, aby se peníze pro soukromý a veřejný sektor z reklamy míchaly dohromady, a proto jsou proti reklamě a sponzoringu na ČT i ČRo. Také provozovatelům internetových médií vadí, že reklamní peníze mají v onlinu proudit i médiím veřejné služby.

Co zaznělo na společné tiskové konferenci

Marek Singer, generální ředitel TV Prima

• Není pravda, že by novela byla konzultována s komerčními televizemi. To by byl správný proces, navíc existuje úspěšný precedens v případě novely zákona o audiovizi.
• Navržená novela zasáhne všechna komerční média. Zadává riziko i z pohledu evropského práva. Absolutní nedostatek specifikace, na co by peníze měly být, může vyvolávat obavy z nepovolené veřejné podpory.
• Od Petra Dvořáka, bývalého GŘ ČT, jsme po mnoho let slyšeli, že ČT potřebuje asi 300 až 500 mil. Kč navíc. Během málo měsíců je to ale o 1,5 mld. Kč navíc, aniž by bylo specifikováno, na co se peníze použijí. Nelze vypsat bianco šek a pak čekat, na co se vynaloží. Na diskusi o roli médií veřejné služby je teď čas.

Daniel Grunt, generální ředitel TV Nova

• Není pravda, že navýšení poplatků dorovnává stav, kdy se od r. 2008 nenavyšovaly poplatky. Komerční televize byly v roce 2009 zásadně zasaženy ekonomickou recesí, kdy celý inzertní trh klesl o jednu třetinu a trvalo to téměř dosud, přesto ČT hospodařila s velkorysým předkrizovým rozpočtem.
• Nová definice poplatníka zavádí daň z mobilního telefonu. Může se to řešit elegantněji specifickým přístupem k online službě iVysílání, což je i něco, co nový GŘ ČT chce udělat.
• Je tu reálná obava z destabilizace celého mediálního trhu. ČT hospodaří s poměrně významným výrobním rozpočtem. Jakékoliv navýšení rozpočtu bude znamenat znemožnění výrobních kapacit, zásadní zvyšování cen veškerých výrobních činností.
• Problematicky vnímáme zachování reklamy a sponzoringu na České televizi.

Jiří Hrabák, generální ředitel Rádia Impuls, rozhlasová sekce APSV

• Příjmy Českého rozhlasu jsou teď dvojnásobné než příjmy celého soukromého rádiového trhu, zatímco zásah posluchačů je Český rozhlas 27 % a soukromníci 73 %. To ukazuje na ekonomický poměr v celém rozhlasovém vysílání.
• Nevyhlašujeme boj veřejnoprávnímu rádiu. Je to spíš boj s určitou arogancí ministerstva kultury. Ministr Baxa před rokem důrazně uváděl, že koncesionářské poplatky se nebudou zvyšovat a po roce změní názor, aniž by ho zdůvodnil. Neviděli jsme ekonomickou analýzu a ani to, k čemu mají být peníze použity. Proces měl být opačně.  
• V roce 2023/2024 je čas, aby v Česku začala diskuse o veřejné službě. Média veřejné služby mají roli v našem prostoru, ale je třeba se znovu podívat, jakou roli mají hrát a jestli lze konkretizovat, co je to veřejnoprávní služba. Jaké prostředky mají používat, kolik programů mají mít. Jde i o otázku hospodářské soutěže. V rádiu se projevuje v soutěži o posluchače, střetáváme se i v soutěži o reklamu (v omezeném množství) a potkáváme se i na pracovním trhu, což v posledních letech sílí. Jsme na stejném pracovním trhu, jako je veřejnoprávní médium. V odhadovaném navýšení ČRo o 600 mil. Kč nemáme šanci konkurovat na žádnou pracovní pozici. Sekundárně si konkurujeme i na trhu marketingovém a mediálního partnerství.

Daniel Sedláček, generální ředitel Media Bohemia

• V celkovém podílu na trhu se naše mediální skupina podobá Českému rozhlasu, máme 300 až 400 lidí, z čehož polovina jsou obchodníci, které ČRo nemá. Diskusi o navýšení měla předcházet kontrola systému hospodaření. Stejného podílu jako ČRo dosahujeme s 20 % zaměstnanců a 20 % nákladů. Je třeba se ptát, zda je služba od ČRo tak cenná a rozdílná od služby, kterou poskytujeme my?
• Transpozice německého mediálního zákona se zabývá i hospodařením médií veřejné služby a stanovuje, aby nebylo produkováno to samé za mnohem vyšších nákladů. To by nás mělo zajímat ještě předtím, než otázka navyšování poplatků bude otevřena.
• Novela je pro mě voláním médií veřejné služby: Dejte nám peníze, my ještě nevíme, na co, ale chceme si zachovat svůj vliv. Mediální trh se mění, mobily nejsou náhoda, protože mé děti si na nich ČT a ČRo nikdy nenaladily.

Michal Hanák, předseda výkonné rady SPIR, místopředseda představenstva Mafra

• Novela se zásadně týká i onlinu, což si asi ministerstvo nemyslí. Koncesionářské poplatky původně vznikly proto, aby pomohly s šířením specifického programu v omezeném prostředí. Online prostředí ale takové vůbec není. Na volném trhu potkáváme veřejnoprávní média, která s námi soutěží nejen o posluchače nebo diváky, ale i o zaměstnance a inzertní příjmy.
• Vadí nám, že novela rozšiřuje výjimky pro umísťovány online reklamy a nepokouší se definovat, na co se peníze použijí. ČT vyrábí i obsah na online, který není vysílán lineárně, ale je uplatňován pouze na internetu. Nerovná soutěž by si zasloužila odbornou diskusi, není to filipika proti České televizi a Českému rozhlasu. Přejeme si mít sebevědomá média veřejné služby, ale tomu nepomáhá, když se návrhy zákonů předkládají tajně.

Libuše Šmuclerová, předsedkyně správní rady Unie vydavatelů, předsedkyně představenstva CNC

• Nikdo z nás si nepamatuje, že by se sešla sestava napříč mediatypy za jedním stolem. Je k tomu řada důvodů, které jsou pro nás všechny společné. Nikdo z nás nechce jakkoli zpochybňovat roli médií veřejné služby, ale předložená novela má řadu chyb. Role ČT a ČRo se v návrhu novely bere velmi úzce, ale ve skutečnosti má dopad do dalších sfér. Nejde jen o lineární vysílání nebo terestriku, ale i o online.
• Jestli chceme, aby ČT a ČRo byly dobrými hospodáři, musí proběhnout diskuse, jaké jsou požadavky na média veřejné služby v daném mediatypu. Požadavky nebyly vysloveny a nemají ani konkrétní naplnění. Co je koncept, který budeme naplňovat? Jaké jsou požadavky a koncepty?
• Třetí otázka je, na co budou média veřejné služby finance používat. Standardní zákonodárce se pak podívá na celý trh, což se nestalo. Proto chceme, aby proběhla diskuse a aby byly nastaveny limity a vyvozeny základní povinnosti pro média veřejné služby.

Ondřej Neumann, Asociace online vydavatelů, šéfredaktor Hlídací pes.org

• Expanze ČT a ČRo do internetových platforem je potenciálním rizikem a velkým varováním do budoucna. Na internetu vyrábějí obě média veřejné služby specifický program, konkurují nám a vytlačují nás. Je třeba, aby bylo definováno, co je veřejná služba, jak moc je potřebná na internetu a je také třeba zachovat mediální pluralitu.

Celé znění společného stanoviska soukromých mediálních organizací si můžete přečíst v souboru níže.

Velkou mediální novelou se rozumí navrhované změny Zákona o ČT, Zákona o ČRo a Zákona o rozhlasovém a televizním poplatku, které mají za cíl navýšit televizní a rozhlasový poplatek v případě České televize na 160 Kč a v případě Českého rozhlasu na 55 Kč měsíčně. Součástí navrhovaných změn je i nová definice poplatníka a vztažení poplatku na uživatele chytrých telefonů nebo jiných zařízení pro příjem obsahu. Minulý týden skončilo meziresortní připomínkové řízení novel zákonů o ČT, ČRo a koncesionářských poplatcích a po jeho vypořádání návrh míří do vlády a Poslanecké sněmovny.

Mluvčí ministerstva kultury Jana Malíkové ČTK sdělila, že její úřad podněty soukromých médií vnímá a diskusi se nebrání. Současný návrh stále prochází meziresortním připomínkovým řízením a jistě se o něm i nadále povede diskuse, uvedla. Východiskem pro navrhovanou změnu je podle ní propad hodnoty poplatků v průběhu času na polovinu, přičemž právě poplatky jsou klíčovým zdrojem příjmů veřejnoprávních médií.

Oborové asociace už po oznámení návrhu novely zaujaly k jejímu znění negativní stanovisko. Asociace komerčních televizí (AKTV) krátce po oznámení návrhu novely na začátku září uvedla, že požaduje její stažení z legislativního procesu. Za nepřijatelné označila, že nebyla k diskusím o podobě novely přizvána a že v této podobě narušuje stabilitu mediálního sektoru. S výzvami ke stažení se přidaly i profesní asociace Unie vydavatelů, SPIR a APSV, zastupující soukromý rozhlasový sektor. Asociace online vydavatelů (AOV) dodala, že i vzhledem k novému evropskému zákonu o svobodě médií požaduje, aby byly vytvořeny podmínky pro fungování pluralitního mediálního trhu a aby byly v online prostředí nastaveny férové podmínky soutěže.

Záznam z tiskové konference si můžete prohlédnout zde.

-mav-