Stát je na poli udržitelnosti pasivní, jeho roli zastávají banky

čtvrtek, 26. října 2023, 06:55 Udržitelnost MediaGuru

Řada firem stále čeká na to, co na poli udržitelnosti vykoná stát. Jeho role ale vzbuzuje největší otazníky, a tak ji ve většině přebírají banky, říká Eva Bučová, která vystoupí na Konferenci Rok Změny.

Eva Bučová, zdroj: Změna k lepšímu

Eva Bučová, zdroj: Změna k lepšímu

Na Konferenci Rok Změny se 9. listopadu sejdou v pražské Spojce Karlín představitelé z firem a expertních organizací, kteří se věnují udržitelnosti. Vůbec poprvé otevřou v Česku téma Cost of Inaction, neboli kolik stojí byznys nečinnost v udržitelnosti. Na konferenci vystoupí také Eva Bučová, která v ING Česká republika vede Komisi pro udržitelnost a je také členkou správní rady pořadatele – byznysové platformy Změna k lepšímu. Mluvili jsme o tom, jak se banky staví k nečinnosti firem v udržitelnosti, jaké kroky podnikají pro usnadnění zavádění ESG kritérií do byznys modelů a jak na to reagují samotné firmy.

Začněme možná tím nejvíce klíčovým tématem, a to jak propsat udržitelnost do byznys modelů firem a strategických investic státu. Jakou roli v tom hrají banky?

Ve zkratce – velmi důležitou. Banky jsou v současnosti skutečně připraveny zelené ekonomické transformaci jakýmkoli způsobem pomoci, a to nejen formou financování, ale také poradenstvím klientům. Mají také možnost sdílet vlastní příklady dobré praxe z pozice sektorových expertíz.

Jakým způsobem pomáháte firmám, aby se zorientovaly? Musíte jim vysvětlovat, že se klima mění, nebo spíše přichází za vámi s otázkou, jak na ně taková změna dopadne?

My se v této oblasti pohybujeme už 5 let. Od vysvětlování prvotního konceptu udržitelnosti jsme se dnes už samozřejmě přesunuli ke konkrétním legislativám a regulacím, a firmám nabízíme konkrétní workshopy nebo panelové debaty na konferencích. Sdílení praxe s našimi klienty je nesmírně důležité, především s těmi, kteří nejvíce přispívají k emisím skleníkových plynů. Nicméně z naší zkušenosti stále vyčkávají, co v udržitelnosti podniknou ti největší hráči a samozřejmě také stát. A právě u role státu jsou největší otazníky – zde chybí prakticky vše: ambice, jasné vedení, osvěta… Tuto roli tak dnes ve velkém plní banky.

Vedle tahounů této změny se ale snažíme i s pomocí byznys platformy Změna k lepšímu cílit na malé a střední firmy. Například díky vzdělávacím nástrojům jako je ESG Akademie. Za tu jsme velmi vděční my i naši klienti. Nabízí základní představu o tom, co to vlastně ESG je, a zároveň konkrétní odborníky z daných oblastí, na které se mohou naši klienti obracet. Snažíme se prostě komplexní svět udržitelnosti přetavit do jasných a konkrétních kroků, protože takto velká změna se přirozeně nestane ze dne na den.

S jakým cílem se udržitelné transformaci věnujete? Jde o udržení konkurenceschopnosti Česka a českých firem, nebo je to otázka bezpečnosti?

Pro nás jako banky je primární, abychom se stali součástí zelené transformace co nejdříve. Drtivá většina českých bank má své matky v západní Evropě, kde tento proces už skutečně běží naplno. A řada příkladů třeba z Anglie ukazuje, že udržitelný byznys je ta správná cesta. Protože je stabilnější v jakýchkoliv krizových situacích. Firmy, které investují do udržitelnosti, skutečně vychází podle našeho porovnání za posledních 20 let lépe.

Lze vůbec říct, kolik by nás stálo, kdybychom v udržitelnosti nepodnikali nic nebo jen málo?

Za bankovní sektor jsme již dokázali vyčíslit náklady na zvládání klimatické změny – a to se nebavíme o sociálních změnách nebo rozpadu biodiverzity. Dostáváme se na částku 560 miliard EUR za posledních 40 let pro evropskou sedmadvacítku. 14 miliard EUR ročně – je to moc nebo málo? Těžko soudit, můžeme si dát ale do protikladu další číslo, které vypočítali vědci a ekonomické organizace. A to je právě onen náklad nečinnosti – co by se stalo, kdybychom jednoduše nedělali nic. A to číslo je úplně v jiné dimenzi: 4 procenta HDP Evropské unie, což je v dnešních sumách 600 miliard EUR ročně. To jsou skutečně nesrovnatelné cifry.

Pokud bychom se podívali na výhled roku 2100, tak nás klidně mohou stát náklady na klimatickou změnu za jediný rok tolik, co za posledních 40 let dohromady. To je něco, co si nemůžeme dovolit ani z pozice občanů ani z hlediska bank. Jediná cesta za mě tedy je naskočit na vlnu transformace co nejdříve.

Rok 2100 je těžko představitelný horizont, jaký je váš výhled na nejbližší období?

Vzhledem k obrovským rizikům Cost of Inaction, a to si myslím, že mluvím za všechny banky, je pro nás klíčové udržet si bankovatelnost našich klientů i za 5, 10, 15 let… Proto aktivně spolupracujeme s naší vlastní klientelou, ale i všemi klíčovými hráči na trhu a ve finančním sektoru. Jakékoli zdržení nám nyní skutečně omezuje možnosti naskočit na vlnu příležitostí.

Zároveň pro mě má Česká i Slovenská republika obrovský potenciál lidský i finanční. Ještě stále můžeme do vlaku zelené transformace naskočit, navzdory tomu, že máme za sebou covid a jsme součástí rusko-ukrajinského konfliktu. Více se dozvíte už 9. listopadu na konferenci Rok změny, kde můžete načerpat inspiraci i pro vlastní byznys.

Text vychází v návaznosti na mediální partnerství MediaGuru.cz a Konference Rok změny.