Studenti čerpají zprávy nejčastěji ze sítí, nejvíc ale důvěřují ČT

Studenti českých středních škol se necítí být příliš informovaní. Pouze 45 % se domnívá, že má dostatek informací o aktuálních společenských a politických tématech. Ve srovnání s rokem 2020 je to pokles o deset procentních bodů (tehdy informovanost udávalo 55 %). U gymnazistů panuje informovanost vyšší než u žáků z učilišť. Polovina gymnazistů se domnívá, že má o událostech dostatek informací. Oproti tomu tento názor sdílí pouze 40 % žáků z učilišť. Vyplývá to z průzkumu JSNS a organizace Člověk v tísni, který pošesté zjišťoval názory a postoje středoškoláků. Realizovala jej agentura Median.

Většina studentů (67 %) nejčastěji čerpá informace ze sociálních sítí. Je ale znatelný rapidní pokles (o 14 procentních bodů) oproti předchozímu měření, ještě v roce 2020 udávalo tuto informaci až 81 % studentů. Studenti většinově deklarují, že si informace ověřují. V případě informací, které neodpovídají jejich názorům na svět, ověřování uvádí 71 % studentů.

Sociální sítě jsou hlavním zdrojem pro sledování zpravodajství, využívá je často i občas až 88 % středoškoláků. Následuje televize veřejné služby (Česká televize) a poté hlavní zpravodajské online servery. Jejich využívanost jako zpravodajského zdroje ale klesla oproti roku 2020 o 18 procentních bodů. Čtvrtým nejvyužívanějším zpravodajským zdrojem jsou komerční televize a poté blogy různých autorů.

Co se týče důvěry médiím, je ČT mezi studenty nejdůvěryhodnějším zdrojem zpravodajství. Až 63 % studentů jí důvěřuje, naopak nedůvěřuje jí 18 %. Ačkoliv většina studentů uvádí, že nejčastěji sleduje zpravodajství na sociálních sítích , důvěra v ně je daleko nižší než u jiných informačních zdrojů. Plně důvěřuje informacím ze sociálních sítí 31 % dotázaných.

Z každodenního užívání aplikací ke komunikaci je v současnosti nejvíce frekventovaný Instagram, který používá často 86 % dotázaných studentů středních škol. Dalších 8 % studentů tuto aplikaci užívá občas. Více než polovina (55 %) studentů je přítomna na sociálních sítích v době, když nemůže spát. Podobný počet (52 %) otevírá aplikace se sociálními sítěmi hned po probuzení. Oproti minulému šetření stoupl podíl studentů, kteří používají sociální sítě během vyučování (33 % oproti 17 %).

Co se týká využití umělé inteligence (AI) ve výuce, 70 % studentů ji považuje za přínosnou, 10 % nikoliv, zbývajících 20 % nemá vyhraněnější názor. Pouze 12 % deklaruje, že se AI již ve výuce aplikuje a jsou s tímto stavem spokojeni. Dalších 8 % říká, že AI již ve výuce v jisté míře používají, ale přáli by si větší využití.

Výzkum zjišťoval další postoje mezi středoškoláky. Celá studie je k dispozici zde.

O průzkumu

Dotazníkové šetření proběhlo na konci roku 2023 mezi dvanácti sty respondenty na 33 středních školách v ČR a nabízí srovnání s šetřeními z předchozích let. Za největší problémy ČR považují středoškoláci zadluženost, ekonomickou situaci a nekvalitní školství a vzdělávání. Polovina studentů považuje současnou pomoc naší republiky Ukrajině za přiměřenou. Pouze 15 % středoškolských studentů si myslí, že mohou ovlivnit řešení problémů ve své obci či v Česku. Zadavatelem průzkumu je vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni, průzkum realizovala agentura Median.

-mav-