Studenti čerpají zprávy nejčastěji ze sítí, nejvíc ale důvěřují ČT
Míra informovanosti mezi středoškoláky klesá, hlavním zdrojem pro příjem
informací zůstávají sociální sítě. Jako zdroj informací je ale
využívá méně studentů než před čtyřmi lety. Nejvyšší důvěru mají
k informacím z televize veřejné služby.
Studenti českých středních škol se necítí být příliš informovaní. Pouze 45 % se domnívá, že má dostatek informací o aktuálních společenských a politických tématech. Ve srovnání s rokem 2020 je to pokles o deset procentních bodů (tehdy informovanost udávalo 55 %). U gymnazistů panuje informovanost vyšší než u žáků z učilišť. Polovina gymnazistů se domnívá, že má o událostech dostatek informací. Oproti tomu tento názor sdílí pouze 40 % žáků z učilišť. Vyplývá to z průzkumu JSNS a organizace Člověk v tísni, který pošesté zjišťoval názory a postoje středoškoláků. Realizovala jej agentura Median.
Většina studentů (67 %) nejčastěji čerpá informace ze sociálních sítí. Je ale znatelný rapidní pokles (o 14 procentních bodů) oproti předchozímu měření, ještě v roce 2020 udávalo tuto informaci až 81 % studentů. Studenti většinově deklarují, že si informace ověřují. V případě informací, které neodpovídají jejich názorům na svět, ověřování uvádí 71 % studentů.
Sociální sítě jsou hlavním zdrojem pro sledování zpravodajství, využívá je často i občas až 88 % středoškoláků. Následuje televize veřejné služby (Česká televize) a poté hlavní zpravodajské online servery. Jejich využívanost jako zpravodajského zdroje ale klesla oproti roku 2020 o 18 procentních bodů. Čtvrtým nejvyužívanějším zpravodajským zdrojem jsou komerční televize a poté blogy různých autorů.
Co se týče důvěry médiím, je ČT mezi studenty nejdůvěryhodnějším zdrojem zpravodajství. Až 63 % studentů jí důvěřuje, naopak nedůvěřuje jí 18 %. Ačkoliv většina studentů uvádí, že nejčastěji sleduje zpravodajství na sociálních sítích , důvěra v ně je daleko nižší než u jiných informačních zdrojů. Plně důvěřuje informacím ze sociálních sítí 31 % dotázaných.
Z každodenního užívání aplikací ke komunikaci je v současnosti nejvíce frekventovaný Instagram, který používá často 86 % dotázaných studentů středních škol. Dalších 8 % studentů tuto aplikaci užívá občas. Více než polovina (55 %) studentů je přítomna na sociálních sítích v době, když nemůže spát. Podobný počet (52 %) otevírá aplikace se sociálními sítěmi hned po probuzení. Oproti minulému šetření stoupl podíl studentů, kteří používají sociální sítě během vyučování (33 % oproti 17 %).
Co se týká využití umělé inteligence (AI) ve výuce, 70 % studentů ji považuje za přínosnou, 10 % nikoliv, zbývajících 20 % nemá vyhraněnější názor. Pouze 12 % deklaruje, že se AI již ve výuce aplikuje a jsou s tímto stavem spokojeni. Dalších 8 % říká, že AI již ve výuce v jisté míře používají, ale přáli by si větší využití.
Výzkum zjišťoval další postoje mezi středoškoláky. Celá studie je k dispozici zde.
O průzkumu
Dotazníkové šetření proběhlo na konci roku 2023 mezi dvanácti sty respondenty na 33 středních školách v ČR a nabízí srovnání s šetřeními z předchozích let. Za největší problémy ČR považují středoškoláci zadluženost, ekonomickou situaci a nekvalitní školství a vzdělávání. Polovina studentů považuje současnou pomoc naší republiky Ukrajině za přiměřenou. Pouze 15 % středoškolských studentů si myslí, že mohou ovlivnit řešení problémů ve své obci či v Česku. Zadavatelem průzkumu je vzdělávací program Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni, průzkum realizovala agentura Median.
-mav-
# výzkum # sociální sítě # Median # internet # TV # zpravodajství # Česká televize # noviny # časopis # rádio # informace # JSNS # student # mediální chování # zdroj
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Mafra spouští službu GEO pro viditelnost značek v odpovědích AI
Mafra oznámila vznik služby Mafra GEO, která se zaměřuje na viditelnost
značek v odpovědích nástrojů generativní AI, jako jsou ChatGPT, Gemini
nebo Perplexity. Využívá k tomu obsah napříč portfoliem skupiny včetně
odborných a spotřebitelských článků, recenzí, testování, videí a sociálních sítí.
Ženy 40+ jsou silnou skupinou českého internetu, ovlivňují nákupy
Ženy ve věku 40–59 let jsou jednou z nejsilnějších skupin českého
internetu. Na nákupní rozhodování rodin mají naprosto zásadní vliv,
ukazují data Seznam.cz.
Finské OOH roste. Pomáhají mu digitalizace, programatik i kvalitní data
Finský trh ukazuje, že OOH může posilovat i v době, kdy reklamní
investice klesají. Zahraniční srovnání zároveň naznačuje, že venkovní
reklama má v Česku stále značný prostor pro další růst, všímá si
Hana Friedlaenderová.