Do měření tisku se zapojí chytré brýle. První data ukazují, že čtenáři přečtou dvě třetiny titulu
Od roku 2027 se má Media projekt rozšířit o nový modul, který přinese
data o kvalitativním čtení tištěných médií. Pilotní projekt, který
pro Unii vydavatelů realizuje společnost Median, využívá kamerové a eye-trackingové brýle ke zjišťování, jak čtenáři s tiskem skutečně
pracují, které stránky a jak dlouho čtou nebo jakou pozornost věnují
inzerci.
Česká unie vydavatelů (ČUV) připravuje od roku 2027 zavedení kvalitativní nadstavby měření tištěných médií v rámci nové vlny výzkumu čtenosti Media projektu. Nová metodika má doplnit dosavadní deklaratorní data o automaticky naměřené informace, které přinesou detailnější pohled o čtenosti tištěných titulů. Výzkum tištěných médií by se tak stran metodiky přiblížil na úroveň televize a částečně rádií, která rovněž postupně přecházejí na pasivní sběr dat.
V současnosti probíhá pilotní měření na vzorku 100 osob, které potrvá do konce září. Vydavatelé poté výsledky vyhodnotí a předpokládají, že od nového roku projekt kvalitativní nadstavby spustí. Ten by v případě úspěchu pilotu byl součástí nové vlny Media projektu pro období 2027–2029. Podle Tomáše Tkačíka, předsedy správní rady ČUV, je možné, že nový kontrakt s realizátory zahrne i další dvouleté období, a ve výsledku by tak mohl být pětiletý. „Chceme doložit, že čtení tištěných médií je spojeno s vysokou mírou soustředění a pozornosti. Nové měření nám umožní sledovat způsob práce čtenářů s tiskem a porovnat jej s konzumací obsahu na sociálních sítích. Klientům a agenturám tak chceme nabídnout relevantní data o efektivitě tiskové reklamy,“ zdůvodnil zavedení kvalitativní nadstavby Tomáš Tkačík.
Realizátory výzkumu čtenosti budou i v novém období agentury Median a Stem/Mark, které výzkum Media projekt zajišťují dlouhodobě. Změnou v novém Media projektu bude úprava věkové hranice dotazovaných respondentů, která se ze stávajících 12-79 let posune na 15 let. Důvodem je nízký počet dětských titulů zapojených do měření. Zároveň se zvažuje i posun horní hranice na 84 let, podobně jako u měření poslechovosti rádií.
ČUV předpokládá, že počet dotazovaných titulů se bude pohybovat v rozmezí 130–150. I přes zapojení kvalitativní nadstavby bude základem výzkumu sběr dat pomocí dotazování CAPI (osobní rozhovory s využitím notebooku v délce 30 minut) a CAWI (dotazování s využitím internetového protokolu, který respondenti vyplňují) v celkovém počtu 10 tisíc osob (zastoupení CAPI 65 %, CAWI 35 %).
Měření tisku v Česku poprvé s využitím technologií
Projekt kvalitativní nadstavby navazuje na úpravu metodiky tiskového GRP, který byl zaveden v roce 2023. Cílem je získat podrobnější informace o tom, jak probíhá čtení novin a časopisů, jakými stránkami čtenáři procházejí, jak dlouho se jednotlivým částem věnují a jak přicházejí do kontaktu s inzercí. Pro tento účel chtějí vydavatelé využít speciální brýle, které vyvinula výzkumná agentura Median. Takové brýle obsahují miniaturní kameru, která zaznamenává zorné pole respondenta. Kameru lze připevnit i na dioptrické brýle, aby bylo možné do výzkumu zahrnout širší skupinu respondentů i s brýlemi na čtení. Zároveň zapojí i eye-trackingové brýle společnosti Tobi, které kromě obrazu sledují i přesný pohyb očí a zaznamenávají, na které části stránky se čtenář soustředí. Je to tak poprvé, kdy se měření tištěných médií rozšíří v Česku o technologický způsob sběru dat. Tento typ měření je podle unie unikátní i v celosvětovém srovnání.
Do projektu pilotního výzkumu je zapojeno 80 respondentů, kteří nosí kamerové brýle přibližně deset dní v domácím prostředí, dalších 20 osob absolvuje měření ve studiu pomocí eye-trackingu. U této skupiny se sleduje také konzumace obsahu na sociálních sítích.
Čas s reklamou je podobný jako u redakčních stran
Dosavadní zjištění potvrzují, že pasivně naměřené hodnoty se výrazně neliší od dat získávaných současnou deklarativní metodou. Průměrný počet kontaktů s deníkem odpovídá přibližně dvěma kontaktům, u časopisů se pohybuje mezi třemi až pěti podle periodicity. Respondenti přečtou zhruba dvě třetiny obsahu titulu a průměrná doba čtení činí okolo 30 minut.
První výsledky zároveň ukazují, že čtenáři se inzertním stránkám nevyhýbají. Průměrný čas strávený na stranách s tištěnou reklamou je srovnatelný se stránkami bez komerčního obsahu. Výzkum rovněž naznačuje vysokou spokojenost čtenářů s tištěnými tituly, která podle prvních dat mírně roste s dosaženým vzděláním.
Vedle samotného měření kontaktu s tiskem má projekt přinést i praktické poznatky pro zadavatele reklamy a mediální agentury. Analýza pohybu očí umožní sledovat například to, zda čtenáři nejprve registrují logo, produkt nebo cenu, což může sloužit jako podklad pro návrh efektivnějších inzertních formátů a advertorialů.
Cílem projektu není pouze vytvořit nové vizualizace chování čtenářů, ale integrovat získaná data přímo do výpočtu tiskového GRP v plánovacích a analytických nástrojích.
Kvalitativní pilot – předběžná zjištění
- Muži čtou o něco déle než ženy.
- Spokojenost čtenářů s obsahem tisku je vysoká, obvykle 8-10 bodů z 10.
- O něco více jsou s obsahem spokojeny ženy.
- Spokojenost s obsahem roste se vzděláním.
- Medián času stráveného na jedné stránce je 11 vteřin, což platí stejně pro obsahové i reklamní stránky.
- Získaná data o délce čtení a dalších parametrech jsou blízká deklarativním datům zjišťovaným pro výpočet GRP.
# výzkum # tisk # data # Media projekt # chytré brýle # metodika # tištěná média # čtení # Česká unie vydavatelů # eye-tracking
Autor textu Martina Vojtěchovská
Mohlo by vás zajímat
Obrat v trendu? Deníky mírně zvýšily čtenost, ukazují nová data
Také nová data čtenosti tištěných titulů za roční období, které
končí letošním třetím kvartálem, přinášejí vylepšené výsledky
čtenosti řady deníků. Nejčtenějším deníkem zůstává Blesk,
meziročně si polepšily především deníky Sport, Hospodářské noviny,
Právo a Aha!.
Češi hledají větší smysl, značky by jim měly pomáhat lépe žít
Lidem jde dnes hlavně o smysluplnost. Spíš než více vlastnit by značky
měly Čechům usnadňovat život, zaznělo na letošní konferenci Forum Media
ve specializovaném panelu Data & Insight Stage, které zaštítilo oborové
sdružení SIMAR. Témata sahala od životního stylu Čechů a nákupního
vlivu generace Alfa přes sledovanost televize mimo domov až po využití
umělé inteligence ve výzkumu.
Téměř polovina uživatelů sdílí s AI citlivé informace
Informace o zdraví, psychickém stavu, vztazích nebo financích sdílí
s umělou inteligencí 43 % jejích uživatelů. U mladých ve věku 18 až
29 let je to 53 %. Přesto má jen 31 % uživatelů pocit, že je AI zná
velmi nebo poměrně dobře, ukázal průzkum agentury Stem/Mark.