Při poslechu hudby u mladých vedou skladby, u starších rádio

Poslechu hudby se lze věnovat mnoha různými způsoby – jak soustředěně a s konkrétním úmyslem, například při poslechu konkrétních umělců nebo celých alb, tak kulisově, třeba při poslechu rádia nebo hudebních stanic. Dle výzkumu společnosti ResSolution Group poslouchá na denní bázi velká část české populace hudbu v rádiu, ať už na výhradně hudebních stanicích, nebo stanicích, kde hudba není hlavní náplní. U samotného poslechu vede cílený poslech jednotlivých skladeb (18 % denně), dalších 16 % denně poslouchá playlisty složené ze skladeb různých interpretů. Jen jednotky procent lidí poslouchají na denní bázi celá alba interpretů.

Mladší Češi jsou silnější posluchači hudby

Hudební návyky má každá věková skupina jiné. Samostatný poslech hudby je v podstatně větší míře součástí života mladých (15–34 let) než starších věkových skupin. Mladší ročníky častěji poslouchají jednotlivé skladby, playlisty (tyto dva druhy poslechu bezkonkurenčně vedou i v každodenním poslechu), ale také celá alba interpretů. Starší skupiny oproti tomu více tíhnou k poslechu hudby v rámci rozhlasového vysílání. Skoro polovina nejstarší generace respondentů (55+) například vůbec neposlouchá playlisty a necelá třetina si nikdy nepustí ani celá alba.

Nálada jako nejsilnější faktor výběru

Pro výběr hudby napříč věkovými skupinami je pro 71 % respondentů rozhodující nálada. Na druhém místě hudbu polovina dotázaných vybírá podle žánru či interpreta. A 40 % dotázaných podle toho, že už ji mají osvědčenou nebo ji znají (40 %). Pětici nejdůležitějších faktorů výběru uzavírá příležitost (35 %), například to, že si chceme hudbu pustit ke konkrétní činnosti. 

U věkové kategorie do 34 let je příležitost dokonce třetí nejčastější faktor výběru. O něco důležitější je pro tuto skupinu také interpret než žánr – u nejstarší kategorie je to právě naopak, střední kategorie má oba faktory zhruba na stejné úrovni. Skupina nejmladších však obecně zmiňuje širší škálu různých faktorů při výběru hudby než starší generace. Nad rámec zmiňované pětice je také více než ostatní ovlivňuje doporučení rodiny a přátel i doporučení služby, přes kterou hudbu poslouchají, nebo třeba to, jak si hudba vede v žebříčcích. 

U Čechů vede pop, rock a disco

Ze žánrů u Čechů aktuálně vede pop, rock, disco a filmová hudba. U nejmladších respondentů je nejoblíbenějším žánrem pop, který preferuje 63 % z nich, následován je rockem a třetí místo patří hip-hopu, respektive rapu. Zajímavostí je, že třetí jmenovaný žánr se v odpovědích starších respondentů objevoval spíše okrajově. Dotázaní mezi 35 a 54 let věku si nejraději pustí rock (54 %), v těsném závěsu ale mají pop a na třetím místě disco. Respondenti nad 55 let nejvíce tíhnou k popu (49 %), těsně druhé je country a třetí místo patří rocku. 

Mírná většina posluchačů dává přednost české či slovenské hudební produkci (53 %) před zahraniční (47 %), ale opět jsou zde velké rozdíly u věkových skupin. Dotázaní do 34 let naopak výrazněji upřednostňují zahraniční hudbu (69 %). Preference se začínají lámat s rostoucím věkem, protože už kategorie 35–54 let dává přednost české/slovenské produkci (58 %), což u dotázaných nad 55 let věku ještě zesiluje (70 %).

Na hudební festival se chystá téměř čtvrtina Čechů

Téměř 4 z 10 dotázaných o sobě prohlásili, že jsou v hudbě velmi otevření a líbí se jim spousta různých stylů. Skoro každý třetí Čech si nedokáže bez hudby představit svůj život, přičemž mnohem silněji se k tomuto výroku hlásí nejmladší dotázaní. Pro více než pětinu lidí je hlavní oblastí zájmu hudba prověřená časem a aktuální produkce jim naopak nic neříká. Toto přirozeně platí spíše pro starší ročníky. Pro 26 % je pak hudba pouhou kulisou k činnostem a hlubší vztah k ní nemají, což opět platí silněji pro starší ročníky).

Necelá čtvrtina dotázaných (23 %) se letos chystá navštívit i nějaký hudební festival, přesněji 14 % pojede na jeden a 9 % na několik. Zda do svých plánů na léto nějaký hudební festival zařadí, v okamžiku dotazování nevědělo 17 % respondentů.

-stk-