Obavy o svobodu médií v Česku rostou s blížícími se volbami

Ilustrační foto, zdroj: Shutterstock

Nejnovější data z průzkumu Media Freedom Poll 2025, který mapuje postoje obyvatel k mediální svobodě ve čtyřech zemích střední Evropy (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), ukazují, že v Česku roste počet lidí, kteří mají obavy o stav svobody médií. Oproti roku 2024 vzrostl v tuzemsku podíl znepokojených respondentů o pět procentních bodů, což je největší meziroční nárůst mezi sledovanými zeměmi.

Na druhou stranu ze zemí středoevropského regionu, které jsou do výzkumu zařazeny, jsou obavy o mediální svobodu v Česku stále nejnižší (55 %), naopak nejvyšší jsou v Maďarsku (61 %) a na Slovensku (65 %). „Zvyšující se obavy o svobodu médií mohou souviset s blížícími se podzimními volbami," naznačil výzkumník Václav Štětka z londýnské Loughborough University.

Ohrožení mediální svobody vnímají Češi nejvíce ze strany mediálních vlastníků a zadavatelů, poté ze strany digitálních platforem (Google, Facebook, X) a o něco méně ze strany vlády (viz graf níže). Naopak Maďaři a Slováci považují vládu za nejvyšší ohrožení pro svobodu médií.  

Vnímané ohrožení mediální svobody, zdroj: Media Freedom Poll 2025. Q: Když se zamyslíte nad stavem svobody médií ve vaší zemi, můžete nám říci, do jaké míry je v současné době ohrožena:

Z výzkumu dále vyplývá, že ačkoliv většina veřejnosti v Česku stále považuje politickou nezávislost médií za klíčovou hodnotu (78 %), podpora této ideje se nezvyšuje. Současně podíl lidí, kteří nesouhlasí s tím, že vlastníci mají právo kontrolovat mediální výstupy, třetím rokem po sobě klesá, a to o 4 až 6 procentních bodů v každé zemi. A přestože většina stále podporuje myšlenku, že by obsah médií veřejné služby neměl být ovlivňován vládou (73 %), podíl této skupiny se za poslední tři roky zmenšil. Jde o podobný pokles na úrovni 4 až 6 procentních bodů.

Veřejné mínění v Česku se mění i v pohledu na svobodu a důvěryhodnost konkrétních typů médií. Oproti loňsku došlo k poklesu vnímané svobody většiny mediálních platforem. Relativně nejvíce svobodně působí podle respondentů komunikační aplikace,  sociální sítě a online zpravodajství.

Důvěra v tradiční média, včetně veřejnoprávních a komerčních, v Česku klesá. Tento trend je zvláště patrný u části obyvatel s opozičními politickými postoji, kteří stále častěji vnímají jako důvěryhodnější právě obsah šířený na sociálních sítích.

Sociální platformy mají mít odpovědnost za obsah

Výzkum zároveň ukazuje, že veřejnost ve zkoumaných zemích drtivé většině podporuje opatření, jež mají zvýšit odpovědnost platforem sociálních sítí, a to zejména v reakci na nenávistné projevy, kyberšikanu, dezinformace a škodlivý obsah. Nejpreferovanější formou intervence je odstranění škodlivého obsahu následované omezením jeho viditelnosti a připojením kontextových informací.

Možná nejvýznamnějším zjištěním průzkumu je významný posun: respondenti dnes vnímají vliv Spojených států na digitální diskurz jako větší hrozbu než vliv Číny – obavy z USA prudce vzrostly na 59 % ve srovnání s 58 % v případě Číny. Tento posun je zvlášť výrazný mezi mladými lidmi (generace Z, tedy věk 18–24 let), jejichž obavy z USA dramaticky vzrostly z 32 % v roce 2024 na 58 % v letošním roce.

Detailní výsledky i záznam z tiskové konference k letošnímu ročníku průzkumu najdete zde.

-mav-