T-Mobile: Nenávistným projevům online čelí většina adolescentů

Tisková konference, na které byly představeny výsledky výzkumu o nenávistných projevech na internetu mezi adolescenty. Zdroj: T-Mobile

Průzkum společnosti T-Mobile, který vznikl ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos a organizací In Iustitia, potvrdil vysoký výskyt kyberšikany, se kterou se setkávají děti a mladiství ve věku 11 až 21 let. Zde platí, že 67 % adolescentů kyberšikaně přímo čelilo, a to nejčastěji formou rozšiřování pomluv a lží (34 %) nebo urážky (31 %). Pouze 6 z 10 obětí kyberšikany se někomu svěřilo. Nejméně se svěřovali chlapci, přičemž jejich ochota svěřovat se klesá s věkem. Drtivá většina adolescentů (94 %) zároveň uvedla, že byla za posledních 12 měsíců vystavena nenávistným projevům online.

Zdroj: T-Mobile, Ipsos, In Justitia. Celkový vzorek N=816, z toho: majorita N=578, zástupci ohrožené skupiny N=194

Mladí na nenávistné projevy online často nijak nereagují a ignorují je. 49 % všech mladých lidí bylo v posledních 12 měsících vystaveno nenávistným projevům jednou týdně nebo častěji. Více jde o členy ohrožených skupin – 59 %, a konkrétně mezi LGBT+ mladými lidmi dokonce nebyl nikdo, kdo by se s nenávistnými projevy online nikdy nesetkal. Nejčastěji byly namířeny proti Ukrajincům (50 %) a LGBT+ lidem (43 %). Na takové projevy pak 45 % mladých lidí reaguje aktivně a 35 % pouze pasivně – často si dotyčného člověka zablokují na sociální síti. Zároveň to jsou právě členové ohrožených skupin, kteří v 66 % případů reagují aktivně, tj. oznámili nenávistný obsah sociální síti, přidali komentáře s fakty či podpořili komentář, který nenávistnému projevu odporoval. Ve 42 % případů je k tomu motivuje potřeba zastat se dotčeného člověka.

Zdroj: T-Mobile, Ipsos, In Justitia. Celkový vzorek N=816, z toho: majorita N=578, zástupci ohrožené skupiny N=194

„Výzkum ukazuje, že předsudky vůči menšinám je běžnou součástí života v Česku. Výzkumný panel s ohledem na zastoupení menšin má své limity, nereflektuje například reálný počet Romů a Ukrajinců v Česku. Lze s jistotou předpokládat, že počet těch, kteří se setkali s nenávistnými projevy online, bude ve skutečnosti ještě vyšší,“ uvedla Klára Kalibová, advokátka a ředitelka In Iustitia.

Z doprovodné diskuse mezi odborníky následně vyplynulo, že Česko nemá dostatečné nástroje k tomu, aby se mohlo mladistvým a dalším lidem, kteří jsou obětí kyberšikany, věnovat. Pomoct v tom má i evropské nařízení Digital Services Act, které ale zatím nebylo do české legislativy implementováno. „Česká republika v současnosti dohání implementaci evropského nařízení zvaného Digital Service Act. To posiluje mimo jiné důvěryhodnost nahlašujících specializovaných organizací, jejichž upozornění na škodlivý obsah musí ČTÚ přednostně řešit. Z pohledu našeho úřadu, i pro efektivní ochranu zranitelných skupin včetně dětí a mládeže je klíčové, aby se pravidla mohla co nejdříve aktivně uplatňovat,“ vysvětlil Marek Vrbík, člen Rady Českého telekomunikačního úřadu.

„Pro zajištění skutečně účinné ochrany obětí nenávistných projevů nejen online, případně i kyberšikany, je zásadní, aby je zákon rozeznal a uměl na ně reagovat. V rámci trestního práva jde o rozšiřování pohnutek u trestných činů spáchaných z nenávisti a jejich přísnější trestání,“ dodal Karel Dvořák, náměstek ministra spravedlnosti.

Průzkum je součástí dlouhodobé mise T-Mobilu, v rámci která probíhá i kampaň No Hate nebo grantová výzva Česko bez předsudků, zaměřená na podporu projektů zabývajících se předsudečným násilím.

-mav-