Speciál Sherlocka dvojkou sobotního večera
Nejvíce diváků přilákala pohádka Kouzla králů. Speciál série Sherlock
sledovalo 0,5 mil. diváků.
Nejvíce diváků přilákala pohádka Kouzla králů. Speciál série Sherlock
sledovalo 0,5 mil. diváků.
Ředitelé jednotlivých stanic polské veřejnoprávní televize TVP odstoupili v poslední den loňského roku ze svých funkcí. Uvedla to webová stránka listu Gazeta Wyborcza. Reagovali tím na čtvrteční schválení sporné novely zákona o veřejnoprávních médiích v parlamentu. Rezignaci do rukou šéfa TVP Janusze Daszczyńského podali šéf TVP1 Piotr Radziszewski, ředitel TVP2 Jerzy Kapuściński, šéfka TVP Kultura Katarzyna Janowská a šéf televizní informační agentury Tomasz Sygut. Novela počítá s tím, že vstupem zákona v platnost jeho zveřejněním v úředním věstníku skončí mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad Polské televize a Polského rozhlasu. K oficiální publikaci zákona chybí už jen podpis prezidenta Andrzeje Dudy. To je však považováno za formalitu, neboť hlava státu má blízko k vládní straně Právo a spravedlnost (PiS), jež novelu prosadila. Změny, které vyvolaly kritiku ze strany opozice a nelibost v Bruselu, umožní nové vládě dosazovat do vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu své lidi. Jakmile nová ustanovení začnou platit, pravomoc jmenovat a odvolávat šéfy veřejnoprávní televize a rozhlasu přejde na ministra státního pokladu. Až dosud byly řídící funkce a dozorčí rady ve veřejnoprávních médiích obsazovány na základě veřejných konkurzů. Ode dneška proti novelizaci zákona protestuje první program polského státního rozhlasu: každou hodinu střídavě hraje polskou hymnu a Ódu na radost, která je neoficiální hymnou Evropské unie. Političtí odpůrci vyčítají vládě konzervativců, že se urychleně snaží upevnit si kontroverzními kroky moc. Poukazují také na spory kolem složení ústavního soudu a schválení zákona o této vrcholné justiční instanci. Strana PiS někdejšího premiéra Jaroslawa Kaczyńského získala v říjnových volbách většinu v obou komorách parlamentu. Poprvé od pádu komunismu tak mohla vytvořit jednobarevný kabinet. -čtk-
Filmový snímek Fair play přesáhl večer hranici milionu diváků starších
15 let.
Stejně jako v předchozích letech byla Všechnopárty nejsledovanějším
pořadem posledního dne roku.
Od přípravy je k hraní jen kousek, dokazují reklamy s tvářemi lidí
z branže.
Pohádky Láska na vlásku (ČT1) a Mrazík (Nova) získaly téměř stejnou diváckou pozornost. Ve středu večer jej v průměru sledovalo 1,05 mil. diváků starších 15 let. Staly se tak s náskokem nejsledovanějšími pořady po 20. hodině. V mladší divácké skupině 15-54 dosáhla nejvyšší sledovanosti pohádka Mrazík. Sledovanost vybraných pořadů po 20. hodině, středa 30.12. 2015 pořad TV začátek tis. 15+ rating 15+ (%) share 15+ (%) share 15-54 (%) Láska na vlásku ČT1 20:06:06 1047 12 26 23 Mrazík Nova 20:28:58 1046 12 26 33 Muži v černém 2 Nova 22:11:18 483 6 19 28 Podraz ČT2 20:04:32 404 5 10 7 Muž z Ria ČT1 21:58:57 389 5 14 13 Nekonečný Silvestr na Barrandově 2014 TV Barrandov 20:05:01 333 4 9 4 Kazatelovy hříchy Prima 22:18:33 255 3 11 9 Události, komentáře ČT24 21:59:48 183 2 6 2 Možná přijde i kouzelník ČT1 23:52:14 160 2 14 11 Modrý blesk Nova 23:50:20 150 2 15 20 Svatba upírů Prima 20:16:35 144 2 4 5 Podíl TV stanic v %, středa 30.12. 2015, celý den, D15+/D15-54 Zdroj: ATO-Nielsen Admosphere -mav- Upozornění: Provozovatel MediaGuru.cz, společnost PHD, je řádným odběratelem dat ATO. Přejímání těchto dat a jejich další šíření bez souhlasu PHD je výslovně zakázáno.
# Online # Marketing # PR # Tisk
Přinášíme výběr z letošních knižních novinek o médiích, marketingu
a PR.
# Aktuality # Audio # TV & video
Dolní komora polského parlamentu ve středu večer schválila novelu zákona o veřejnoprávních médiích, která umožní nové vládě dosadit do vedení televize a do rozhlasu své lidi, zatímco až dosud byly řídící funkce a dozorčí rady obsazovány na základě veřejných konkurzů. Novela, jejíž přijetí vládní poslanci oslavili bouřlivým potleskem, vyvolala kritiku opozice a obavy Evropské komise. Sejm vedle ní schválil i další sporný zákon, na jehož základě bude vláda dosazovat i vedoucí pracovníky úřadů. Hlasování o mediální novele, v němž novela prošla díky jednotnému postupu poslanců vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) poměrem hlasů 232 ku 152, předcházela bouřlivá debata. Političtí odpůrci v ní vyčítali jednobarevné vládě konzervativců, že se snaží ovládnout veřejnoprávní média. "To není mediální zákon, to je kádrový zákon," prohlásila Urszula Augustynová z nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO). "Za pár dnů se v Polské televizi a v Polském rozhlasu mohou objevit noví šéfové," předpověděl před hlasováním liberální list Gazeta Wyborcza, podle kterého "malá novela může přinést velké změny". Novela se nezdá ani místopředsedovi Evropské komise Fransi Timmermansovi, který podle agentury PAP dal své obavy najevo prostřednictvím dopisu adresovaného ministrům zahraničí a spravedlnosti. "Svoboda a pluralismus médií jsou zásadní pro pluralitní společnost v členské zemi, která respektuje společné hodnoty, na nichž stojí unie," napsal Timmermans. V dopise požaduje, aby Varšava vysvětlila, jakým způsobem bude zákon v případě přijetí zmíněné hodnoty respektovat. Konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS), která po říjnových volbách dominuje v obou komorách parlamentu, odůvodňuje svůj postupu snahou "vrátit veřejnoprávní média Polákům". Zejména v televizi prý převažuje jediný "správný" názor, který však nepodporuje většina voličů, jak ukázaly parlamentní volby. "S tím je nutné přestat," prohlásila poslankyně Elžbieta Kruková (PiS) a vyčetla rozhlasu a televizi, že opomíjejí či diskreditují křesťanství a polské tradice. PiS se zejména nezamlouvá, jak veřejnoprávní média referují o snaze vládního tábora ovládnout ústavní soud. "Pokud si média představují, že se budou v příštích týdnech věnovat kritice našich změn či našich návrhů změn, pak je nutné s tím přestat. Veřejnoprávní média nejsou od toho, aby byla stranou v politickém sporu. Jsou od toho, aby věcně informovala občany. Ale to nedělají," řekl předseda poslaneckého klubu PiS Ryszard Terlecki. Novela počítá s tím, že stávající mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad Polské televize a Polského rozhlasu skončí vstupem zákona v platnost jeho zveřejněním v úředním věstníku. Podle vlády půjde o první krok v mediální reformě, další změny by měly následovat na jaře příštího roku. PiS, která je z mnoha stran kritizována za snahu potlačovat demokratické prvky v zemi, dnes v Sejmu prosadila i novelu zákona o veřejné správě, kterou si podle opozice chce zajistit kontrolu nad úřady. Zásadní změnou obsaženou v textu je fakt, že na významná místa ve státní či regionální správě budou úředníci jmenováni, zatímco podle dosud platného zákona o obsazení těchto pozic rozhodovaly konkurzy. Kromě toho novela fakticky umožňuje vládní straně nominovat do vedení úřadů své členy. Dosud totiž nesměli být vedoucí úředníci před nástupem do funkce nejméně pět let členy žádné politické strany, nově bude stačit, že stranickou legitimaci odevzdají těsně před vstupem do úřadu. -čtk-
Po 28 letech skončil časopis pro současné výtvarné umění Ateliér. Posledních několik let byl v těžké ekonomické situaci, když ministerstvo kultury přidělovalo tomuto čtrnáctideníku nižší dotace než v předchozích letech. Šéfredaktorka Blanka Jiráčková proti tomu opakovaně veřejně protestovala; k méně nákladné internetové verzi časopisu ale nepřikročila, periodikum dále vycházelo na vysoce kvalitním, a tedy drahém papíře. V polovině prosince vyšlo poslední dvojčíslo. "Myslím si, že je chybou, že kulturní politika našeho státu nedokáže finančně zajistit takto koncipovaný výtvarný časopis se silnou čtenářskou základnou," píše Jiráčková v nekrologu za Ateliér uvedený v jeho posledním vydání. "Tištěné periodikum s kvalitními reprodukcemi nenahradí dnes preferované sociální sítě, kde přes veškeré vyhledávače je spousta roztříštěného materiálu, jenž je bohužel často nepřesný a neověřený, každý izolovaně si ho musí pracně vyhledávat sám a jako kamínky poskládat do své vlastní mozaiky," míní šéfredaktorka. První číslo Ateliéru vyšlo 7. ledna 1988 a jeho vydavatelem byl Svaz českých výtvarných umělců. Jiráčková se stala jeho první a jedinou polistopadovou šéfredaktorkou v květnu 1990. Nástupnická organizace Unie výtvarných umělců se podle ní vzdala vydavatelských práv a vzniklo občanské sdružení, které se stalo majitelem Ateliéru. Po čase se začalo vydávání podobných časopisů částečně financovat z peněz ministerstva kultury. Ateliér informoval o dění na domácí výtvarné scéně i o výstavách v blízkém zahraničí. Autory článků však někdy byli i samotní autoři a kurátoři výstav, o kterých texty informovaly. S růstem DPH a poklesem dotací - v případě Ateliéru z průměrných 32 procent až na letošních 11 procent z celkových nákladů - bylo podle Jiráčkové vydávání časopisu stále těžší. Největší propad dotací byl v roce 2012, kdy ministerstvo udělilo o třetinu nižší dotaci než v předchozím roce, časopis dostal jen 560.000 korun, nejnižší částku od počátku 90. let. Ještě v letech 2010 a 2011 se státní dotace dotýkala dvou milionů korun. Ministerstvo argumentuje tím, že na příspěvky z grantových řízení si nelze automaticky činit nárok; výše dotace záleží na rozpočtu, jaký mají grantové komise k dispozici, tehdy se krátily rozpočty všem komisím. Ty jednotlivé projekty bodují a Ateliér se ve zmíněném roce 2012 umístil na 12. místě z 19 projektů zařazených do okruhu periodických publikací, dotaci jich dostalo 14. Ani v dalších letech se dotace časopisu nevrátily na někdejší čísla. Jiráčková se snažila získat sponzory, pořádala benefiční akce a časopis se zdražil. Přesto k 31. prosinci 2015 Společnost časopisu Ateliér vstupuje do likvidace pro nedostatečné finanční zajištění. -čtk-
Na mezinárodních festivalech bodovaly Ogilvy, Young & Rubicam nebo
Kaspen/Jung von Matt.