# Online # Marketing # PR # Tisk
Knihy 2015 o médiích, marketingu a PR
Přinášíme výběr z letošních knižních novinek o médiích, marketingu
a PR.
Články
# Aktuality # Audio # TV & video
Polský Sejm schválil spornou mediální novelu
Dolní komora polského parlamentu ve středu večer schválila novelu zákona o veřejnoprávních médiích, která umožní nové vládě dosadit do vedení televize a do rozhlasu své lidi, zatímco až dosud byly řídící funkce a dozorčí rady obsazovány na základě veřejných konkurzů. Novela, jejíž přijetí vládní poslanci oslavili bouřlivým potleskem, vyvolala kritiku opozice a obavy Evropské komise. Sejm vedle ní schválil i další sporný zákon, na jehož základě bude vláda dosazovat i vedoucí pracovníky úřadů. Hlasování o mediální novele, v němž novela prošla díky jednotnému postupu poslanců vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) poměrem hlasů 232 ku 152, předcházela bouřlivá debata. Političtí odpůrci v ní vyčítali jednobarevné vládě konzervativců, že se snaží ovládnout veřejnoprávní média. "To není mediální zákon, to je kádrový zákon," prohlásila Urszula Augustynová z nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO). "Za pár dnů se v Polské televizi a v Polském rozhlasu mohou objevit noví šéfové," předpověděl před hlasováním liberální list Gazeta Wyborcza, podle kterého "malá novela může přinést velké změny". Novela se nezdá ani místopředsedovi Evropské komise Fransi Timmermansovi, který podle agentury PAP dal své obavy najevo prostřednictvím dopisu adresovaného ministrům zahraničí a spravedlnosti. "Svoboda a pluralismus médií jsou zásadní pro pluralitní společnost v členské zemi, která respektuje společné hodnoty, na nichž stojí unie," napsal Timmermans. V dopise požaduje, aby Varšava vysvětlila, jakým způsobem bude zákon v případě přijetí zmíněné hodnoty respektovat. Konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS), která po říjnových volbách dominuje v obou komorách parlamentu, odůvodňuje svůj postupu snahou "vrátit veřejnoprávní média Polákům". Zejména v televizi prý převažuje jediný "správný" názor, který však nepodporuje většina voličů, jak ukázaly parlamentní volby. "S tím je nutné přestat," prohlásila poslankyně Elžbieta Kruková (PiS) a vyčetla rozhlasu a televizi, že opomíjejí či diskreditují křesťanství a polské tradice. PiS se zejména nezamlouvá, jak veřejnoprávní média referují o snaze vládního tábora ovládnout ústavní soud. "Pokud si média představují, že se budou v příštích týdnech věnovat kritice našich změn či našich návrhů změn, pak je nutné s tím přestat. Veřejnoprávní média nejsou od toho, aby byla stranou v politickém sporu. Jsou od toho, aby věcně informovala občany. Ale to nedělají," řekl předseda poslaneckého klubu PiS Ryszard Terlecki. Novela počítá s tím, že stávající mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad Polské televize a Polského rozhlasu skončí vstupem zákona v platnost jeho zveřejněním v úředním věstníku. Podle vlády půjde o první krok v mediální reformě, další změny by měly následovat na jaře příštího roku. PiS, která je z mnoha stran kritizována za snahu potlačovat demokratické prvky v zemi, dnes v Sejmu prosadila i novelu zákona o veřejné správě, kterou si podle opozice chce zajistit kontrolu nad úřady. Zásadní změnou obsaženou v textu je fakt, že na významná místa ve státní či regionální správě budou úředníci jmenováni, zatímco podle dosud platného zákona o obsazení těchto pozic rozhodovaly konkurzy. Kromě toho novela fakticky umožňuje vládní straně nominovat do vedení úřadů své členy. Dosud totiž nesměli být vedoucí úředníci před nástupem do funkce nejméně pět let členy žádné politické strany, nově bude stačit, že stranickou legitimaci odevzdají těsně před vstupem do úřadu. -čtk-
Po více než čtvrt století skončil časopis Ateliér
Po 28 letech skončil časopis pro současné výtvarné umění Ateliér. Posledních několik let byl v těžké ekonomické situaci, když ministerstvo kultury přidělovalo tomuto čtrnáctideníku nižší dotace než v předchozích letech. Šéfredaktorka Blanka Jiráčková proti tomu opakovaně veřejně protestovala; k méně nákladné internetové verzi časopisu ale nepřikročila, periodikum dále vycházelo na vysoce kvalitním, a tedy drahém papíře. V polovině prosince vyšlo poslední dvojčíslo. "Myslím si, že je chybou, že kulturní politika našeho státu nedokáže finančně zajistit takto koncipovaný výtvarný časopis se silnou čtenářskou základnou," píše Jiráčková v nekrologu za Ateliér uvedený v jeho posledním vydání. "Tištěné periodikum s kvalitními reprodukcemi nenahradí dnes preferované sociální sítě, kde přes veškeré vyhledávače je spousta roztříštěného materiálu, jenž je bohužel často nepřesný a neověřený, každý izolovaně si ho musí pracně vyhledávat sám a jako kamínky poskládat do své vlastní mozaiky," míní šéfredaktorka. První číslo Ateliéru vyšlo 7. ledna 1988 a jeho vydavatelem byl Svaz českých výtvarných umělců. Jiráčková se stala jeho první a jedinou polistopadovou šéfredaktorkou v květnu 1990. Nástupnická organizace Unie výtvarných umělců se podle ní vzdala vydavatelských práv a vzniklo občanské sdružení, které se stalo majitelem Ateliéru. Po čase se začalo vydávání podobných časopisů částečně financovat z peněz ministerstva kultury. Ateliér informoval o dění na domácí výtvarné scéně i o výstavách v blízkém zahraničí. Autory článků však někdy byli i samotní autoři a kurátoři výstav, o kterých texty informovaly. S růstem DPH a poklesem dotací - v případě Ateliéru z průměrných 32 procent až na letošních 11 procent z celkových nákladů - bylo podle Jiráčkové vydávání časopisu stále těžší. Největší propad dotací byl v roce 2012, kdy ministerstvo udělilo o třetinu nižší dotaci než v předchozím roce, časopis dostal jen 560.000 korun, nejnižší částku od počátku 90. let. Ještě v letech 2010 a 2011 se státní dotace dotýkala dvou milionů korun. Ministerstvo argumentuje tím, že na příspěvky z grantových řízení si nelze automaticky činit nárok; výše dotace záleží na rozpočtu, jaký mají grantové komise k dispozici, tehdy se krátily rozpočty všem komisím. Ty jednotlivé projekty bodují a Ateliér se ve zmíněném roce 2012 umístil na 12. místě z 19 projektů zařazených do okruhu periodických publikací, dotaci jich dostalo 14. Ani v dalších letech se dotace časopisu nevrátily na někdejší čísla. Jiráčková se snažila získat sponzory, pořádala benefiční akce a časopis se zdražil. Přesto k 31. prosinci 2015 Společnost časopisu Ateliér vstupuje do likvidace pro nedostatečné finanční zajištění. -čtk-
Úspěchy české reklamy v zahraničí v roce 2015
Na mezinárodních festivalech bodovaly Ogilvy, Young & Rubicam nebo
Kaspen/Jung von Matt.
Sociální sítě zkoušely prorazit s online nákupy
Rok 2015 potvrdil význam mobilních zařízení, sítě jim přizpůsobují
„nákupní tlačítka“ i tok zpráv.
Dešťová víla překročila jako jediná milion
Filmová pohádka Dešťová víla (ČT1) se stala nejsledovanějším pořadem úterního večera. Jako jediná překročila po 20. hodině hranici 1 mil. diváků starších 15 let. Dvojkou večera byl film Sněžní psi (Nova). Sledovanost vybraných pořadů po 20. hodině, úterý 29.12. 2015 pořad TV začátek tis. 15+ rating 15+ (%) share 15+ (%) share 15-54 (%) Dešťová víla ČT1 20:02:39 1103 13 28 29 Sněžní psi Nova 20:27:42 759 9 20 23 Muž z Acapulca ČT1 21:41:04 509 6 17 18 Protiúder Nova 22:29:05 358 4 20 23 Pí a jeho život Prima 20:15:27 346 4 9 10 Manželství po italsku ČT2 20:04:03 269 3 7 2 Nekonečný Silvestr na Barrandově 2013 TV Barrandov 20:04:04 252 3 7 3 Zas je tady Silvestr ČT1 23:15:14 237 3 15 12 Sběratelé kostí Prima love 21:10:20 196 2 5 5 Bony a klid ČT2 21:47:28 193 2 7 7 Podíl TV stanic v %, úterý 29.12. 2015, celý den, D15+/D15-54 Zdroj: ATO-Nielsen Admosphere -mav- Upozornění: Provozovatel MediaGuru.cz, společnost PHD, je řádným odběratelem dat ATO. Přejímání těchto dat a jejich další šíření bez souhlasu PHD je výslovně zakázáno.
ČRo Plus odvysílá živě rozhovor s prezidentem
V pondělí 4. ledna odvysílá stanice Český rozhlas Plus živě dvacetiminutový rozhovor s prezidentem republiky Milošem Zemanem. Bude to první rozhovor hlavy státu pro média v roce 2016; týkat se bude mimo jiné problematiky migrace či otázek z oblasti zahraniční politiky. „Moderátor pořadu Interview Plus Michael Rozsypal se bude ptát prezidenta na to, jak by konkrétně mělo Česko postupovat v řečení migrační krize, jak bude zahraniční politiku koordinovat s vládou, jak docílit skandinávského sociálního modelu, o kterém prezident často mluví, a na další důležité oblasti politiky Hradu,“ uvedl šéfredaktor stanice Plus Alexandr Pícha. Exkluzivní rozhovor bude vysílán živě v pořadu Interview Plus v 11:33 a reprízovat ho bude stanice v 16:33. Najít ho bude možné také na webu Českého rozhlasu. -mav-
Twitter má jasnější pravidla pro blokování extremistů
Sociální síť Twitter konkretizovala pravidla blokování a rušení účtů, jejichž uživatelé propagují násilí nebo vyhrožují násilím určitým skupinám. Firma úterním sdělením odpovídá na rostoucí požadavky politiků a dalších, kteří poukazují na to, že islamističtí extremisté používají twitter a další sociální sítě ke své propagandě a k náboru nových členů. "Jako vždy vítáme a povzbuzujeme rozličné názory a přesvědčení, budeme ale dál zasahovat proti účtům, které překročí hranici zneužití," uvedla na blogu twitteru představitelka firmy Megan Cristinová. Konkretizace pravidel rušení účtů zahrnuje zákaz "podpory násilí, přímých útoků či hrozeb vůči ostatním lidem na základě rasy, etnického původu, státní příslušnosti, sexuální orientace, pohlaví, pohlavní identity, náboženské příslušnosti, invalidity nebo nemoci," uvádí firma. Nová pravidla se nezmiňují o islamistickém hnutí Islámský stát ani o žádné jiné skupině. Twitter dosud obecně zakazoval hrozby násilí nebo podporu násilí vůči ostatním. Americký Brookings Institute v březnové zprávě uvedl, že Islámský stát v posledních čtyřech měsících loňského roku provozoval na twitteru nejméně 46.000 účtů. Spoluautor zprávy J.M. Berger k novým pravidlům agentuře Reuters řekl, že jsou mnohem jasnější a povedou k tomu, že ostatní uživatelé budou důrazněji upozorňovat na jejich porušování. Analytici ale také upozorňují na to, že skutečný dopad pravidel ukáže až to, jak důsledně je bude firma vymáhat. K tomu twitter nic nového nesdělil. Nová pravidla také výslovně zakazují vytváření mnohočetných účtů pro stejná využití, jejichž cílem je zajistit se pro případ zrušení jednoho účtu. Podle kritiků bylo pro extremisty dosud velmi snadné vytvářet na twitteru nové účty, jakmile firma jejich dosavadní účty zablokovala. Američtí zákonodárci tento měsíc navrhli zákon, který by od provozovatelů sociálních médií vyžadoval, aby informovali federální úřady o známkách "teroristické aktivity". -čtk-
Odhad: Podíl programatiku vzroste v roce 2016 na 60 %
Programatická reklama zvyšuje podíl na celkových investicích do display
reklamy.
# Online # Audio # Tisk # TV & video
Změny vlastnictví českých médií pokračovaly i letos
Rok 2015 přinesl na mediálním trhu další změny ve vlastnictví médií,
ale i v jejich obsahu.
Nejnovější články
