Autor textu Martina Vojtěchovská
Český rozhlas je proti tomu, aby Lagardere ovládla stanici BBC. Obrací se
proto na RRTV a antimonopolní úřad.
Český rozhlas, který spolupracuje od roku 1996 na tvorbě obsahu českého vysílání BBC, nesouhlasí s tím, aby stoprocentní podíl v provozovateli BBC získala společnost Lagardère. Ta v Česku provozuje skupinu komerčních rádií – Evropa 2, Frekvence 1, rádio Bonton, Dance Radio. Obrací se proto na RRTV a antimonopolní úřad.
Provozovatel českého vysílání BBC, společnost BBC Radiocom, požádala ke konci loňského roku Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o předběžný souhlas s převodem 100% obchodního podílu z BBC na Lagardere.
„Vedení Českého rozhlasu vyjadřuje nad žádostí, která by vedla k ovládnutí stávajícího vysílání dvou rozhlasových stanic veřejné služby komerčním subjektem, značné znepokojení a vyslovuje naději, že tento záměr nebude uskutečněn," uvádí v tiskovém prohlášení mluvčí Českého rozhlasu Jakub Čížek. Dodává, že Český rozhlas nesouhlasí ani s případnou změnou platných licenčních podmínek, podle nichž musí stanice BBC vysílat pořady BBC World Service v angličtině (zpravodajství, publicistika, vzdělávání a sport) a pořady dodávané Českým rozhlasem. Prohlašuje zároveň, že je nadále připraven spolupracovat s BBC na vysílání programu dle stávajících licenčních podmínek.
Z výše uvedených důvodů se ČRo obrátil na RRTV s výzvou, aby s převodem obchodního podílu nevyslovila souhlas.
„Bylo by velmi nešťastné a pro pověst ctihodné BBC jistě nikoliv povzbuzující, kdyby unikátní soubor dvanácti kvalitních kmitočtů v pásmu FM byl prostřednictvím prodeje podílu BBC v dceřiné společnosti BBC Praha vyveden z prostoru veřejné služby pro potřeby komerčního vysílání. Jsme přesvědčeni, že zachování dosavadní dlouholeté úspěšné spolupráce britské BBC a ČRo nadále formuje pluralitu a obsahovou nezávislost rozhlasových stanic v ČR,“ komentuje vzniklou situaci generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan.
Český rozhlas má také pochybnosti o tom, zda převodem 100% podílu ve společnosti BBC Radiocom (Praha) z dosavadního jediného společníka British Broadcasting Corporation na společnost Lagardère Active ČR nemůže dojít k narušení hospodářské soutěže na území České republiky. Český rozhlas proto v této věci podal podnět k Úřadu pro hospodářskou soutěž.
Společnost Lagardère se proti stanovisku Českého rozhlasu ohradila. „Jsme pevně přesvědčeni, že spolupráce BBC a Lagardère nejenom umožní zachování hodnotného vysílání BBC v ČR, ale přinese navíc i větší pestrost v segmentu stanic mluveného slova. Tento segment by v ČR byl jinak naopak zcela pod dominantním vlivem veřejnoprávního ČRo," uvádí ve svém prohlášení.
O charakteru licence, podle které vysílá BBC Radiocom, není podle Lagardère pochyb a zákon o RTV jasně definuje, jakým způsobem RRTV posuzuje podmínku plurality v souvislosti s udělením souhlasu k převodu obchodního podílu ve společnosti provozovatele vysílání s licencí - jako jediné kritérium k posouzení definuje kumulativní pokrytí do 300%. „Stanice kontrolované společností Lagardère jsou zhruba na jedné třetině tohoto limitu. Vyjádření ČRo považuje Lagardère za nevhodný pokus ovlivňovat jednání a rozhodování RRTV v probíhajícím správním řízení v dané věci a snahu zatahovat do něj prvky, které s daným rozhodnutím nesouvisí a jsou pro něj zcela irelevantní," dodává.
BBC získala soubor vysílacích kmitočtů na základě osobní žádosti předsedkyně vlády Margaret Thatcherové prezidentu Václavu Havlovi během její oficiální návštěvy v Praze v září 1990.
-mav-
Autor textu Martina Vojtěchovská
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.