Autor textu MediaGuru
Český rozhlas a komerční sektor nemají stejný názor na rozvoj
digitálního rádia.
Vlastní multiplex pro Český rozhlas, koordinace státu při přechodu na digitální rádiové vysílání (DAB), financování, ale i zapojení soukromých vysílatelů jsou podle Českého rozhlasu nezbytnými kroky k úspěšnému přechodu na digitální vysílání. Svoji vizi představil management Českého rozhlasu na odborném semináři, kde prezentoval koncepci digitálního vysílání.
Český rozhlas ústy generálního ředitele Petera Duhana znovu zopakoval, že je připraven být lídrem v přechodu rádiového vysílání na digitální platformu. Potřebuje ale k tomu i aktivní přístup soukromých vysílatelů, kteří se k přechodu na digitální terestrické vysílání staví spíš odmítavě.
Náměstek generálního ředitele ČRo pro správu a provoz Michal Koliandr účastníkům řekl, že Český rozhlas může do digitálního vysílání investovat část z vrácené 1 mld. Kč, kterou má obdržet od státu. Navrhuje ale také 5% navýšení koncesionářského poplatku s tím, že toto navýšení by bylo určeno pro financování přechodu na digitální vysílání.
Veřejnoprávní rozhlas také oznámil, že nejpozději v polovině letošního roku plánuje spustit experimentální digitální rádio pro Prahu s dosahem 10-15 % populace.
Pro digitální vysílání má Český rozhlas připraveny stanice D-dur, Radio Wave, Plus, Rádio Junior, Jazz, Rádio Retro či speciální stanici Sport. Dalšími uvažovanými stanicemi pro digitální vysílání jsou stanice ČRo Sport Rock, kombinující sportovní vysílání a rockovou hudbu, speciální rádio pro seniory, hudebně tematicky žánrové stanice či stanice pro dopravní zpravodajství nebo projekty Rádia Retro.
Zástupci komerčních vysílatelů ale nadšení z digitálního vysílání nesdílejí. „Realita je, že digitalizace není a budoucnost je nejistá. Nemáme žádné odpovědi na otázky ohledně terestrického digitálu v ČR,“ uvedl prezident APSV Michel Fleischmann, který je zároveň prezidentem Lagardere Active ČR. Podle Fleischmanna zkušenosti z Francie ukazují, že vysílání v pásmu FM je preferovaným způsobem příjmu, internetový příjem je jen doplňkem a dodatečné služby, které přináší digitální rádio, posluchače moc nezajímají, vyjmenoval Fleischmann. „Je to problém finanční, miliarda vám stačit nebude a navýšení poplatku ukazuje, že na financování digitalizace nemáte,“ vzkázal Fleischmann vedení Českého rozhlasu.
Také Martin Hroch, generální ředitel Radio United Broadcasting, příliš výhod rádiové digitalizace nenachází. „Obohacení programové nabídky neberu úplně vážně, ta je v současnosti dostatečná. Výhodou digitálního vysílání je brilantní zvuk, ale v okamžiku, kdy naladíme signál. Irelevantní jsou i další dodatečné služby, rádio obvykle posloucháme při dalších činnostech,“ uvedl za komerční vysílatele Martin Hroch.
Sedmero kroků ČRo k rozvoji digitálního vysílání |
| Legislativa Je nutné vyhradit vlastní multiplex veřejné služby pro ČRo - přidělit kmitočty a vyřešit zároveň regionální vysílání. Přidělovat efektivním způsobem kmitočty komerčním subjektům. Liberalizovat trh a odstranit limity počtu celoplošných stanic jednoho rozhlasového provozovatele. Zavést povinnosti pro prodejce elektroniky a automobilů. Národní koordinace Při státní koordinaci se bude postupovat podle jasného plánu, termínu switch off analogového vysílání. ČRo bude stát v čele digitalizace. Vznikne národní koordinační skupina a „Jízdní řád digitalizace“ - technický plán přechodu. Bez státní koordinace se bude čekat na tržní poptávku, proces vypnutí bude trvat až dvě desítky let, vývoj a finanční náklady budou nejasné. Financování souběhu Je nutné vyřešit financování souběžného vysílání: zvýšením rozhlasového poplatku o 5% a jeho účelovým vázáním na digitalizaci, plánovanou rozpočtovou ztrátou krytou z vratky DPH, úpravou zákona o DPH s možností uplatnit nárok na odpočet DPH, účelovou státní dotací. Zainteresování soukromých vysílatelů Podle zkušeností ze zahraničí je součinnost obou sektorů duálního systému pro úspěšný přechod nezbytná. Současné licence jsou platné do roku 2025. Atraktivní obsah a nové služby Doplnit vysílání o doprovodná data (např. EPG), rozvíjet již připravené digitální stanice a připravovat nové projekty (např. ČRo Sport Rock), multimedializaci, tematické projekty, doprovodná data a aplikace. Připravit multikanálové programové strategie, personalizovaný offline obsah (LTE sítí 4G), programové experimenty. Informační a marketingová kampaň Při podpoře státu poběží dle plánu, switch-off termínu a pod vedením národní koordinační skupiny, kde bude hrát aktivní roli ČRo. Bez podpory státu bude masivní marketingová kampaň budující nový tržní segment spoléhat na prostředky a možnosti ČRo. Využít bude nutné významné události (např. OH Rio 2016 vs. ČRo Sport Rock). Přijímače a autorádia pro DAB Je nutné legislativně podpořit dostatečnou nabídku přijímačů na trhu. Zapojit výrobce automobilů, velké prodejce elektroniky, propojit marketingové aktivity. |
-mav-
Autor textu MediaGuru
Evropa 2 zjednodušuje svoji interní strukturu, slučuje se se svými
dceřinými společnostmi Radio Duha a Radio West Plzeň.
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral prodloužil mandáty všem
stávajícím ředitelům regionálních studií. O novém vedení studií
v Plzni a Karlových Varech bude veřejnoprávní rozhlas rozhodovat
dodatečně.
Rádio Impuls vyřeší dlouhodobý problém s nedostatečným pokrytím Libereckého kraje. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání souhlasila s přidělením kmitočtového oprávnění ze kótu Prosečský hřeben. Rádio Impuls doposud pro severočeské město využívalo lokální frekvenci 92,1 FM. Toto vysílací zařízení je umístěno na stanovišti v Matoušově ulici. Vysílač zde dlouhodobě pracoval s výkonem 200 Wattů. Z tohoto důvodu měla dosavadní frekvence pouze lokální dokrývací charakter. Nyní se stanice může v rámci této oblasti přesunout na kmitočet 102,3 FM a využít maximální vyzářený výkon 1 kW. Nové vysílací stanoviště na Prosečském hřebeni nabízí odlišné geografické podmínky. Tato lokalita se totiž nachází přibližně o 200 metrů výše než dosavadní dokrývač. Tuto frekvenci v minulosti pro svou distribuci využíval Český rozhlas Liberec. Rozhlasová stanice ji však opustila v rámci reorganizace analogové FM sítě. Následně se Český rozhlas Liberec s vysíláním přesunul na dominantní kótu Ještěd. Pozici na vysílači Ještěd převzal Český rozhlas Liberec po Rádiu Proglas. Tato stanice uvolnila svou frekvenci na základě vlastního strategického směřování. Rádio Proglas se rozhodlo jako jedno z mála reálně podpořit přechod na technologii DAB+. Tuto podporu v praxi uskutečnilo tím, že přistoupilo k vypnutí většiny FM vysílačů. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání tak uvolněný kmitočet pro Liberec přidělila Rádiu Impuls.