Autor textu Martina Vojtěchovská
Česká televize (ČT) bude na podzim vysílat novou kriminální sérii Cirkus Bukowsky, ve které se v hlavních rolích představí Pavel Řezníček a Jaromír Hanzlík. Detektivka, jejíž natáčení veřejnoprávní televize dokončila v úterý, má spíše než seriál připomínat několikadílný film, uvedla ČT v tiskové zprávě.
Cirkus Bukowsky podle ČT vychází z moderních detektivních světových trendů. "Pokud někdo litoval, že v Česku nevznikají inovativní seriály, jako je například minisérie o Sherlocku Holmesovi od BBC, tak Cirkus Bukowsky je jednou z odpovědí České televize na požadavky současného televizního diváka," uvedl ředitel programových okruhů ČT Milan Fridrich.
Řezníček se v roli Nestora Bukowského nachází v nešťastné situaci, kdy se sebevražda jeho milenky začíná jevit jako vražda. O případ se zajímá kriminalista Kuneš v podání Hynka Čermáka, který se zároveň snaží vyřešit svou závislost na alkoholu. Oba muži přes počáteční antipatie spojí své síly, aby se pustili do pátrání na vlastní pěst. Jejich úsilí ale bude komplikovat Hanzlík v netradiční záporné roli.
Pořad, který se kromě českých měst natáčel v polském Gdaňsku nebo na poloostrově Hel, vychází z anglosaského modelu dvou šestidílných sérií. "V žádném případě nechceme kopírovat švédskou nebo anglickou detektivní školu, záměrně se pokoušíme vytvořit svoji vlastní," uvedl kreativní producent ČT Josef Viewegh s tím, že Cirkus Bukowsky sází především na atmosféru, černý humor a jemnou nadsázku.
-čtk-
Autor textu Martina Vojtěchovská
Nejsledovanějším pořadem pátečního večera po 20:00 zůstává
v divácké skupině starší 15 let Všechnopárty. Následovala komedie
Marečku, podejte mi pero!, která měla zároveň nejvyšší sledovanost
v 15–54.
Glow21je společným dílem Petra Čecha a jeho zastupující agentury The
Playbook House, českých expertů na leadership a firemní rozvoj Luboše
Kastnera a Jiřího Panušky, kteří stojí za manažerskou
společností BC21.
Důvěra lidí v novináře není podle nové studie publikované v Journal of
Law and Economics dána pouze kvalitou médií, ale zásadně ji ovlivňuje
také fungování právního státu. Výzkum, na němž se podílel i ekonom
Niclas Berggren z VŠE, ukazuje, že silnější instituce a vymahatelnost
práva souvisejí s vyšší mírou důvěry v média.