ČT: Snižování důvěry ČT je strategií Hradu a dalších politiků

Přestože se Česká televize těší stále relativně vysoké důvěře veřejnosti, zejména v posledních pěti letech se důvěra v ČT v české populaci snížila. Podle trackingu ČT si 68 % obyvatel České republiky myslí, že ČT je důvěryhodná. Zpráva Reuters Institute zařazuje Českou televizi na pozici druhého nejdůvěryhodnějšího média za Český rozhlas. I tak ale tracking ČT ukazuje, že mezi jarem roku 2013 a jarem roku 2019 došlo v české populaci k poklesu důvěry ČT o 20 procentních bodů.

Ředitel komunikace ČT Vít Kolář spatřuje jako hlavní důvod poklesu důvěry záměrné snahy některých politiků oslabit pozici televize veřejné služby. Jak uvedl na páteční konferenci Důvěrismus, výraznější útoky na ČT přicházejí po nástupu Miloše Zemana do úřadu prezidenta republiky v březnu 2013 a Jiřího Ovčáčka do funkce mluvčího prezidenta v témže roce. ČT je kritizována nejprve za technický výpadek při projevu prezidenta k výročí 28.10., následně se kritika rozšiřuje za pokrývání rusko-ukrajinského konfliktu („cenzorská státní televize“), za imigrační krizi („sluníčkářská televize“) a americké prezidentské volby (kauza Americká volební noc). Kritika prezidenta se později začíná obracet ke konkrétním pořadům a moderátorům pořadů (168 hodin, Reportéři ČT, Otázky Václava Moravce). Prezident republiky následně od března 2017 začíná vystupovat na televizi Barrandov v pravidelném pořadu Týden s prezidentem, čímž vyjadřuje svůj odmítavý postoj k ČT. K tomu se přidává kritika tehdy ještě ministra financí Andreje Babiše za reportáže ČT zaměřené na jeho podnikání a propojování politické, byznysové a mediální moci, dále poslanců SPD a „univerzitní kritika“ (analýza FSV UK). V roce 2018 se na TV Barrandov objevuje série pořadů zaměřených proti ČT a prezident Zeman vyzývá poslance k neschválení výročních zpráv a zpráv o činnosti České televize.  

„Česká televize je kritizována prezidentem Zemanem, Andrejem Babišem, médii Agrofertu, médii blízkými Hradu, politiky ANO, SPD a KSČM,“ vyjmenoval Kolář, který za rozpoutáváním nedůvěry k ČT spatřuje především taktiku cílených pomluv a lží. ČT se podle jeho slov snažila na kritiku reagovat tiskovými zprávami, vysvětlujícími rozhovory, využíváním ambasadorů (jména nebyla uvedena, ale má jít o lidi z různých společenských proudů, které ČT v případě potřeby využívá) nebo ustavením divácké rady. Jako o poznání účinnější se ale podle Koláře ukázaly okamžité reakce na sociálních sítích, konkrétně na twitteru, kdy ČT reagovala na výroky hned (tuto strategii uplatnila např. při vysílání pořadů Jaromíra Soukupa nebo při vystupování poslanců v Poslanecké sněmovně). „Je to efektivní, srážíme tím důvěryhodnost toho, co říkají kritici,“ uvedl. Zároveň dodal, že ČT, aniž by o tom mluvila, využívá i všechny možnosti dané zákonem. Letos na jaře např. Městský soud v Praze rozhodl, že se Jaromír Soukup má omluvit za své „dehonestující, manipulativní a nepravdivé“ výroky proti ČT.

-mav-