DAB+ je v Česku v rozjezdu, jeho zavádění však doprovází řada překážek

Pozemní digitální rozhlasové vysílání (DAB+) zažívá v Českudynamický rozvoj, operátoři však narážejí na technologické i legislativní limity. Jejich zástupci se na tom shodli na letošní konferenci Digimedia. Zatímco sítě se úspěšně propojují a nabídka stanic roste, chybí silnější podpora ze strany státu, která by motivovala posluchače k rychlejší obměně přijímačů. Klíčoví hráči na trhu proto hledají rovnováhu mezi finanční náročností provozu robustních vysílačů a reálnou naplněností multiplexů novými programy.

Budování infrastruktury a rozdílné metodiky 

Technický rozvoj celoplošných i regionálních sítí se dostává do fáze, kdy operátoři plní první vlny rozvojových kritérií stanovených Českým telekomunikačním úřadem. Podle regulátora se po historicky první aukci kmitočtů před dvěma lety úspěšně rozběhlo všech 29 vysoutěžených sítí, přičemž regionální operátoři museli do dvou let pokrýt 40 % populace přiděleného území. Komerční celoplošná síť B má aktuálně podle oficiálních údajů pokrytí kolem 83 % území, což představuje stabilní základ pro distribuci programů. „Je velký rozdíl mezi dosažením 80 %, 90 % a 95 %. Vlastně s každým narůstajícím procentem potřebujete více a více vysílačů, čím vyšší hodnotu máte,“ upozornil Michal Bureš z Českých Radiokomunikací s tím, že pro dosažení 95 % by bylo nutné spustit přibližně dalších 50 vysílačů.

Ekonomická realita menších operátorů

Provoz digitálních sítí přináší značnou finanční zátěž, která dopadá zejména na menší operátory a nově vznikající, čistě digitální rozhlasové stanice. Náklady na elektrickou energii při nepřetržitém provozu vysílačů, poplatky za individuální oprávnění, nájmy pozic a konektivita tvoří bariéru, kterou bez dostatečného reklamního trhu nelze snadno překonat. Na trhu se začíná projevovat tlak na efektivitu a otevírá se spirála cenových slev, která nutí některé provozovatele vlastní infrastrukturu dotovat.

„Je důležité dívat se na to z toho pohledu, jaká rádia na trhu budou, kolik jich bude a jaké budou mít potřeby,“ uvedl Pavel Hájek za společnost Fiera Touch. Podle něj není umění pouze pozapínat spoustu vysílačů, ale především poplatit účty za elektřinu, což vnímá jako zásadní výzvu pro udržitelnost malých rádií. Kromě vlastní televizní a rozhlasové sítě provozuje i digitální stanici Rádio Energic. Právě na stabilizaci televizního multiplexu se nyní plánuje zaměřit.

Mezinárodní koordinace a komplikace

Geografické vymezení kmitočtových bloků přináší operátorům komplikace na státních hranicích, kde dochází k vzájemnému rušení nebo naopak k plánování přeshraničního zásahu. Příkladem úspěšné mezinárodní koordinace je příprava vysílače Luž v těsné blízkosti německých hranic, který má zlepšit chabé pokrytí na Českolipsku a v části Libereckého kraje. Naopak v jiných oblastech, jako je okolí Prahy, se operátoři dlouhodobě potýkají s rušením ze strany polských vysílačů, což komplikuje vztahy s klienty. Tomáš Řapek ze společnosti Teleko digital k náročnému vyjednávání v zahraničí poznamenal: „Vysílač je asi pět metrů za českou hranicí, ale opravdu všechno musíme řešit přes Německo.“ Dodal, že cesta k povolení je v Německu na základě měření výrazně složitější než v Česku.

Varovný systém ASA

Významnou technologickou inovací, která se v rámci platformy DAB+ připravuje, je zavedení varovného systému krizového vysílání označovaného jako ASA. Tento systém umožňuje lokalizované varování obyvatelstva s přesností na jeden kilometr čtvereční, přičemž dokáže kompatibilní přijímač automaticky probudit ze standby režimu nebo vynutit přeladění na nouzový program. Český rozhlas ho nedávno představil na konferenci Innovation Day, nyní připravenost zopakoval na akci Digimedia 2026.

První laboratorní testy ČRA ve spolupráci s veřejnoprávním rozhlasem jsou naplánovány na letošní léto, celý systém však vyžaduje legislativní ukotvení. „Ve finále by ten systém měl být skutečně u hasičů, kteří by měli mít autoritu a schopnost vybrat to, kde se to nachází a přerušit vysílání všech těch, co se tam nachází,“ vysvětlil technický ředitel Českého rozhlasu Karel Zýka. Cílového stavu, který již funguje v Německu, bude podle něj však možné dosáhnout pouze při celospolečenské podpoře.

Pomalá obměna přijímačů, konec FM

Hlavní překážkou pro plné využití benefitů digitálního vysílání zůstává nízká penetrace moderních rozhlasových přijímačů mezi českými posluchači. Porovnání s německým trhem ukazuje diametrální rozdíly, neboť v Česku disponuje DAB+ tunerem pouze 23 % prodaných rádií, zatímco v Německu je to 65 %. Dominantní platformou pro poslech v tuzemsku zůstává s 88 % analogové FM pásmo, ze kterého komerční stanice kvůli stabilním posluchačským pozicím nemohou odejít. „Noví rozhlasoví posluchači nevzniknou DABem. Je to jenom další distribuční kanál, jak to rádio, to audio, dostat mezi lidi,“ konstatoval Martin Hroch ze společnosti Radio United Broadcasting, která provozuje šestici rozhlasových stanic, jako je například Rádio Beat, Kiss nebo Country rádio. Souběžné vysílání na obou platformách je pro soukromé mediální domy sice finančně náročné, nicméně při obrovské penetraci FM nedává v současné době vypnutí analogového rádia smysl.