Autor textu MediaGuru
Datum 3. května tradičně připadá Světovému dni svobody tisku, který se
snaží připomínat, že svoboda informací není samozřejmostí.
Datum 3. května patří již po dobu 20 let Světovému dni svobody tisku. Má připomenout, že svoboda informací a slova není samozřejmostí, i když patří mezi základní lidská práva.
Hlavním pořadatelem akcí k letošnímu Světovému dni svobody tisku je Světová asociace novin a vydavatelů zpravodajství WAN-IFRA spolupracující s řadou dalších lokálních, profesních či lidsko-právních organizací.
Při příležitosti Světového dne svobody tisku bude také vzpomenuto, že v loňském roce zahynulo v různých částech světa při své práci 68 žurnalistů, což je o čtyři osoby více než v roce 2011. Od začátku roku 2013 si práce vyžádala životy již 15 dalších novinářů.
WAN-IFRA k tomuto dni připravila řadu informací a informačních materiálů, které jsou publikovány na webové stránce www.worldpressfreedomday.org a obsahují grafické materiály, kreslené vtipy, fotografie, stati a studie a další materiály včetně nápadů, jak do akcí spojených s tímto významným dnem zapojit mládež. Novinkou letošního roku je zpracování videí určených pro webové stránky vydavatelů novin.
Světový den svobody tisku připomíná mimo jiné i kampaň neziskové organizace Reportéři bez hranic, jež pochází z dílny pařížské agentury BETC.
Pořadatelé Světového dne svobody tisku v letošním roce kladou důraz na situaci na poli digitálního šíření informací, které se s rozvojem komunikačních možností stává stále častěji cílem cenzury a omezování.
O tom, že svobodě šíření informací je třeba stále věnovat pozornost, svědčí některé snahy, které se projevily v minulých letech například i v České republice v podobě tzv. náhubkového zákona schváleného v roce 2009 a novelizovaného tak, aby byly odstraněny jeho nejvýraznější výstřelky až v roce 2011. Snahy po omezení médií se ale objevily i v dalších zemích Evropské unie, jako například Maďarsku.
-kch-
Autor textu MediaGuru
Jednorázové platby od společností vyvíjejících umělou inteligenci
nepředstavují podle mediální analytičky Ulrike Langer dlouhodobé řešení
financování médií. Vydavatelé by se podle ní měli více zaměřit na
monetizaci dat, licencování obsahu a prodej vlastní redakční expertizy.
Majetek stovky nejbohatších Čechů a Slováků podle žebříčku Euro TOP
Miliardáři dosáhl letos 4,069 bilionu korun, meziročně o 19 % více.
V čele žebříčku zůstal Michal Strnad před Danielem Křetínským,
nejvyšší tempo růstu zaznamenali vlastníci STV Group Martin Drda a Ludmila
Drdová.
Umělá inteligence nemění jen způsob tvorby obsahu, ale i jeho
doručování uživatelům. Média mohou díky AI přizpůsobovat formu
stejného obsahu konkrétním potřebám jednotlivců, rozvíjet sémantické
vyhledávání nebo vytvářet osobní zpravodajské asistenty. Mluvilo se
o tom na evropském vydavatelském kongresu.