Autor textu MediaGuru
České deníky v prvním letošním pololetí částečně zmírnily pokles
prodaného nákladu.
Průměrný prodaný náklad českých deníků za období prvního pololetí letošního roku představuje 870 tisíc výtisků denně. To je o necelých 7 % méně než v prvním pololetí 2013. Znamená to, že každý den se v průměru v letošním pololetí prodalo o 60 tisíc výtisků méně než v loňském pololetí.
Snížení je však nižší, než je dlouhodobý průměr poklesu deníkového trhu v posledních letech, který se pohybuje na 9-10 %. Zmírnění poklesu vydavatelé dosahují pomocí elektronických verzí či ostatního prodeje. Pultový prodej (prodej v obchodech, supermarketech či na benzinových pumpách) totiž v pololetí klesl o 10 %, tedy více, než je průměr trhu za první pololetí 2014.
V celkovém prodaném nákladu si v meziročním srovnání nejlépe vede bulvární deník Blesk, jehož průměrný náklad se udržel na úrovni prvního pololetí 2013. Také v pultovém prodeji si Blesk vedl nejlépe ze všech deníků, když meziročně ztratil cca 7 % z loňského prodeje.
S vyšším než 10procentním poklesem prodaného nákladu se za období prvního pololetí musel vyrovnat deník MF Dnes. Průměrný prodaný náklad deníků Lidové noviny, Deník a Aha! byl v prvním pololetí nižší o 9 %. To se promítlo i do poklesu v pultovém prodeji. Vyšší procentuální snížení pultového prodeje u Hospodářských novin není zcela vypovídající, protože prodej HN je z více než 60 % založen na předplatném.
Zdroj: ABC ČR, změna je uvedena v %
-mav-
Autor textu MediaGuru
Jednorázové platby od společností vyvíjejících umělou inteligenci
nepředstavují podle mediální analytičky Ulrike Langer dlouhodobé řešení
financování médií. Vydavatelé by se podle ní měli více zaměřit na
monetizaci dat, licencování obsahu a prodej vlastní redakční expertizy.
Majetek stovky nejbohatších Čechů a Slováků podle žebříčku Euro TOP
Miliardáři dosáhl letos 4,069 bilionu korun, meziročně o 19 % více.
V čele žebříčku zůstal Michal Strnad před Danielem Křetínským,
nejvyšší tempo růstu zaznamenali vlastníci STV Group Martin Drda a Ludmila
Drdová.
Umělá inteligence nemění jen způsob tvorby obsahu, ale i jeho
doručování uživatelům. Média mohou díky AI přizpůsobovat formu
stejného obsahu konkrétním potřebám jednotlivců, rozvíjet sémantické
vyhledávání nebo vytvářet osobní zpravodajské asistenty. Mluvilo se
o tom na evropském vydavatelském kongresu.