Autor textu MediaGuru
Průměrný prodej českých deníků byl v pololetí meziročně nižší
o 10 %.
Pokles prodaného nákladu českých deníků pokračuje už několikátý rok po sobě obdobným tempem. Potvrzují to i průměrná data za první letošní pololetí, kdy se průměrný prodaný náklad všech českých deníků ve srovnání se stejným obdobím loni snížil o 10 %. To v průměru představuje pokles o 106 tisíc kusů deníků, kterých se letos v pololetí každý den prodalo méně než loni.
Nejvíce pociťují pokles prodejů bulvární deníky: zejména Aha!, dále nejprodávanější Blesk a také sportovní deník Sport. V meziročním srovnání je jejich snížení nejvýraznější z tuzemských deníků.
Srovnání s předešlými průměrnými prodeji v prvním pololetí roku pak ukazuje, že ve tříletém srovnání jsou ztráty bulvárních deníků a Sportu na úrovni 30 %. To znamená za tři roky snížení každodenního prodeje všech tří deníků dohromady o cca 160 tisíc kusů denně.
Snížení prodaného nákladu zpravodajských deníků je za tříleté období v průměru na úrovni 22 procent. V meziročním srovnání nejméně ztrácely deníky Lidové noviny, Hospodářské noviny a MF Dnes. Ve tříletém srovnání je pokles nejnižší u Hospodářských novin.
Celkově představuje snížení prodejů tuzemských deníků v pololetí let 2010-2013 čtvrtinu prodaného nákladu, tj. více jak 300 tisíc kusů deníků denně.
Zdroj všech dat: ABC ČR
-mav-
Autor textu MediaGuru
Jednorázové platby od společností vyvíjejících umělou inteligenci
nepředstavují podle mediální analytičky Ulrike Langer dlouhodobé řešení
financování médií. Vydavatelé by se podle ní měli více zaměřit na
monetizaci dat, licencování obsahu a prodej vlastní redakční expertizy.
Majetek stovky nejbohatších Čechů a Slováků podle žebříčku Euro TOP
Miliardáři dosáhl letos 4,069 bilionu korun, meziročně o 19 % více.
V čele žebříčku zůstal Michal Strnad před Danielem Křetínským,
nejvyšší tempo růstu zaznamenali vlastníci STV Group Martin Drda a Ludmila
Drdová.
Umělá inteligence nemění jen způsob tvorby obsahu, ale i jeho
doručování uživatelům. Média mohou díky AI přizpůsobovat formu
stejného obsahu konkrétním potřebám jednotlivců, rozvíjet sémantické
vyhledávání nebo vytvářet osobní zpravodajské asistenty. Mluvilo se
o tom na evropském vydavatelském kongresu.