Autor textu Kateřina Straková
Módním magazínům jen krásné fotografie už nemohou stačit, říká
šéfredaktorka Elle Andrea Běhounková.
Elle letos slaví 20 let od prvního českého čísla. K výročí jste připravili několik aktivit. Jak na ně reagují čtenářky?
U příležitosti našich 20. narozenin jsme se rozhodli, že budeme slavit ne pouze jedním číslem, jak tomu bylo v minulosti zvykem, ale po celý rok. Máme sérii 12 narozeninových vydání, kterou zahájilo únorové číslo s Danielou Peštovou a ukončí ji lednové číslo. Kdo však bude na obálce, je překvapení. Do každého narozeninového čísla zařazujeme soutěž o luxusní produkty, a na to reagují čtenářky pozitivně. V průběhu roku také připravujeme tematické články – například v dubnu vyšel článek o zakladatelce světové Elle Hélène Gordon-Lazareff, v říjnovém čísle, což je naše módní bible, vyjde velký materiál o klíčových lidech a historii české Elle. Na tento typ článků většinou dostáváme pěkné reakce.
V rámci oslav navíc ještě na podzim chystáme velkou akci, o které ale teď nemohu mluvit. Půjde o celorepublikovou událost, je připravena výhradně pro čtenářky. Víc odhalíme v listopadovém čísle. Myslím si, že to bude unikátní věc, a jestli se povede, mohla by se z toho stát pěkná tradice.
Všímáte si u svých čtenářek vývoje v čase? Změnilo se jejich chování například v důsledku finanční krize? A jak se projevila na segmentu prémiových módních časopisů?
Finanční krize se projevila úplně všude. V tiskových médiích o to více, protože tisk si prochází zejména kvůli konkurenci na internetu vlastní krizí. Nejsem toho názoru, že by nová doba přinášela konec tištěných médií, ale určitě je nutí myslet jinak a hledat nové způsoby, jak zaujmout čtenářky i inzerenty. Elle má stále jednu výhodu, a tou je krásná fotografie na kvalitním papíře. Přece jen pocit, že si ji odnesete s sebou ve vlastním časopise, ještě dlouho přetrvá. Ale i přesto je nutné se nové době přizpůsobit. Doba před deseti lety, kdy stačila jen ta krásná fotografie, je nenávratně pryč. Sice si po ní občas stýskám, ale osobně to beru jako velkou výzvu.
Jaké nové způsoby v Elle pro přilákání čtenářek a inzerentů tedy hledáte?
Zdaleka již nejsme jen novináři a nepíšeme jen články o krásném světě plném krásných bot a drahých krémů, ale musíme k tomu vymýšlet i nové projekty. Například na tom podzimním, o kterém jsem se zmínila, pracujeme už rok a s tištěným magazínem nebude mít kromě značky nic společného. Také dnes mnohem více spolupracujeme s inzertním oddělením, pro které děláme speciální inzertní akce či stránky. Stává se z nás taková malá reklamní agentura, což by před deseti lety nikoho nenapadlo. Dalším fenoménem je začlenění sociálních sítí, které nám přinášejí obrovský zdroj komunikace i nové čtenářky. Komunikujeme na Facebooku a Instagramu. A s tím souvisí i naše spolupráce s módními bloggerkami. Paulína Maťová pro nás například připravila fashion story, děvčata z blogu A Cup of Style pro Elle udělala rozhovor se španělskou bloggerkou Galou Gonzalez. Příští rok mám v plánu realizaci většího projektu s bloggerkou.
Pozorujete v souvislosti s nástupem módních blogů posun ve vnímání módních magazínů?
Posun nastal především v tom, že novinářky prémiových módních časopisů již netvoří určitý druh kasty. Dříve seděly v prvních řadách na módních přehlídkách, viděly nové kolekce s několika měsíčním předstihem. Dnes módní domy přenášejí své přehlídky online, čímž zmizela určitá privilegia. Navíc v současnosti běžně sedí bloggerky v prvních řadách vedle módních redaktorek, což dokazuje zásadní změnu myšlení. Módní magazíny tedy musí svým čtenářkám ukázat, že i jim je svět módy dostupný a otevřený.
Jak jako šéfredaktorka prestižního módního časopisu pohlížíte na české módní blogy?
V Elle jsme asi před rokem publikovali v rubrice Názory článek „Proč se nám nelíbí české blogy“, který vycházel z našeho pocitu, že čeští bloggeři začali stagnovat. Bylo to míněné jako pošťouchnutí a motivace zároveň, ale bohužel se to zvrhlo v dost nešťastnou diskusi o tom, jak se Elle bloggerek bojí a jak je nemá ráda. Tak tomu opravdu není. Je zde mnoho bloggerek a bloggerů, kteří jsou nadprůměrní, které sledujeme a rádi s nimi spolupracujeme. Oceňuji, kolik energie, práce a času do blogu investují, a stojím o komunikaci s nimi. Někteří z nich určitě do Elle patří. Ale na druhou stranu musím říct, že mě valná většina z nich příliš neinspiruje, nemám z nich takový ten „wow efekt“ jako z některých zahraničních blogů, například z velmi inovativní Garance Dorré. Její blog je pro mě skutečně zdrojem inspirace i potěšení.
Časopis Elle přešel v roce 2011 pod nového vlastníka Burda Praha. Jak ovlivnila tato změna podobu titulu?
Změna vlastníka se do podoby tituly vždy do jisté míry projeví. Když jsem na pozici šéfredaktorky nastupovala, s tehdejším šéfem vydavatelství Bronislavem Kvasničkou jsme se shodli na tom, že Elle je především odborný časopis o módě. O tom současné vedení není úplně přesvědčeno, a nyní je tedy Elle otevřeno širší skupině čtenářek, což je samozřejmě dáno i těžšími podmínkami na trhu. Na druhou stranu jde však stále o licenční časopis, který je vázán licenční smlouvou a musí dodržovat určitá pravidla nehledě na svého lokálního vydavatele.
Plánujete do budoucna v Elle nějaké personální obměny?
Personální změny neplánujeme. Velká změna ale nastane v tom, že od září bude web Elle.cz i se sociálními sítěmi spadat pode mne a můj tým. Doposud se o internet starala speciální online redakce a můj tým připravoval pouze printovou verzi. Od podzimu bude však každý šéfredaktor našeho vydavatelství zodpovědný i za internetovou podobu svého titulu.
K personálním posilám bych však ještě ráda dodala, že máme v rámci našich narozeninových oslav tři hostující šéfredaktorky. Dubnové vydání s námi připravila Daniela Peštová, srpnové Dara Rolincová a prosincové připraví Aňa Geislerová. Nutno dodat, že se nejedná pouze o symbolické ikony, ale jak Daniela, tak Dara s námi velmi aktivně spolupracovaly, Aňa se už do příprav také zapojila.
Elle vydává půlroční speciál Elle Décoration. Předtím to byl čtvrtletník, jak to bude s jeho periodicitou dále? Neuvažujete o dalším možném rozšíření značky Elle do tematického časopisu?
Zatím o dalším rozšíření neuvažujeme. Před čtyřmi lety jsme vydali speciál Elle à Table se zaměřením na jídlo. Nemohu říct, že nebyl úspěšný, ale v důsledku krize se od jeho pokračování ustoupilo. Plánujeme speciální přílohy. Ve vydávání Elle Décoration budeme nadále pokračovat dvakrát do roka.
V souvislosti s hledáním nových cest pro tisková média nepomýšlíte na aktivity mimo segment médií? Narážím především na Elle kavárny, které fungují ve Francii.
O tom zatím nepřemýšlíme. Pro tuto chvíli by to bylo příliš velké sousto, byť to zní lákavě.
Budete i nadále pokračovat ve svých nákupních akcích?
Ano, pokračovat v tom budeme. Letos jsme se na nákupní akci poprvé spojili s dalšími časopisy našeho vydavatelství – s Marie Claire a InStyle. Naši původní akci Elle Fashion Shopping Weekend nahradil tedy větší event pod zastřešujícím názvem Shopping Fever, kde si každý titul připravil vlastní aktivity – Elle se prezentovala ve spolupráci s parfumerií Douglas a řetězcem H&M.
Před dvěma lety vyšla Elle poprvé s mužem na obálce. Jak se tato revoluční změna promítla do prodejů čísla?
Na obálku s Davidem Beckhamem byly úžasné reakce, ale na prodejích se to až tak neprojevilo. Zůstaly stabilní. Teď máme v prodeji další podobnou obálku se sólo mužem – s Patrikem Vrbovským, známým pod pseudonymem Rytmus. Od toho si slibujeme prodeje vyšší, protože focení bylo značně kontroverzní. Patrika jsme s Darou (Rolincovou, pozn. red.) totiž nafotili v cikánské osadě, kolem čehož se strhla absurdní debata na téma, jak Elle zneužila chudé děti. My jsme měli focení samozřejmě dopředu dohodnuté, a navíc si děti focení s Darou a Rytmusem opravdu užívaly.
Andrea Běhounková, šéfredaktorka ElleŠéfredaktorkou Elle je od dubna 2010. Předtím od roku 2004 šest let vedla časopis Žena a život, měla na starost jeho relaunch v roce 2005. Díky relaunchi se tradiční magazínová značka vrátila mezi nejvýznamnější tituly životního stylu. |

Autor textu Kateřina Straková
Časopis ABC vydal speciál Legendární vystřihovánky z ábíčka, který na
264 stranách nabízí 60 papírových modelů z historie titulu. Publikace
vyšla v rámci příprav na 70. výročí časopisu a od 18. října je
dostupná na iKiosek.cz za 999 korun.
České vydavatelské asociace varují před novými podmínkami Mety.
Domnívají se, že mohou ohrozit práva vydavatelů k jejich obsahu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes vyzval média, aby nevytrhávala informace z kontextu, nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky. Prohlášení označené za výzvu politické scény přečetl na tiskové konferenci po jednání vlády. Premiér reagoval na výzvu šéfredaktorů čtyř desítek médií z počátku října, která vyzývala veřejné činitele, aby odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil Babišovo prohlášení za komické. Šéf Starostů Vít Rakušan míní, že Babišova reakce připomíná potrefenou husu. „Vyzýváme česká média, aby odmítla slovní útoky, manipulaci, dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy a respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace. Slovo nesmí být zbraň. Osobní útoky nejsou argument," řekl Babiš. Neupřesnil, zda jeho výzvu podporují ještě nějací další politici, případně kteří. Bez dalšího upřesnění také řekl, že mu text výzvy napsal kolega. Výzva podle premiéra míří na šéfredaktory českých médií bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu a zaměření. Cílem je, aby média na sebe uplatňovala stejná pravidla, jaká vyžadují od politiků, řekl Babiš. „Kritika politiků je legitimní. Účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulaci veřejným míněním však nelze omlouvat svobodou tisku. Svoboda médií neznamená svobodu od odpovědnosti. Nezávislost médií neznamená imunitu vůči kritice. Právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace za ověřená fakta," řekl. „Prohlášení Andreje Babiše směrem k médiím je komické. Novináře obviňuje z osobních útoků, zatímco ve stejný moment jeho vicepremiér nazve redaktora blbcem a premiér to na každé tiskové konferenci doplňuje o snůšku invektiv vůči práci novinářů," řekl ČTK předseda ODS Kupka. Rakušanovi připomíná Babišova reakce potrefenou husu. „Výzva médií k tomu, aby politici na média a novináře neútočili, byla obecná, ale pan premiér se zřejmě v aktivitách popisovaných ve výzvě poznal a měl potřebu reagovat," sdělil ČTK Rakušan. Ukazování prstem na druhé a neschopnost sebereflexe pokládá za Babišův obecnější povahový rys. „Mohli jsme to vidět i na tom, jak hodnotil víkendové volby. Já mám naopak tendenci hledat chybu nejprve u sebe. Tím se ovšem rozdíly mezi mnou a Andrejem Babišem zdaleka nevyčerpávají," dodal. Šéfredaktoři na počátku října zveřejnili výzvu s názvem Základní hranice adresovanou političkám a politikům na celostátní, krajské i obecní úrovni bez rozdílu politické příslušnosti. Upozornili, že média, jejich svoboda a pluralita jsou důležitou součástí demokratické společnosti. Zdůraznili, že političtí představitelé nesmí podněcovat násilí nebo k němu navádět. Za nepřípustné označili také omezování informací. Babiš v minulosti na tiskových konferencích opakovaně útočil na některá média či konkrétní novináře. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes po jednání vlády označil redaktora Seznam Zpráv za blbce. Babiš na dotaz novinářů, zda je tento výrok podle něj v pořádku, jednoznačně neodpověděl. „Pan ministr nějak promluvil, já tak nemluvím. My chceme komunikovat slušně," řekl.