Autor textu Martina Vojtěchovská
Divize Euro E15 z vydavatelství Mladá fronta vydává samostatně prodejný tištěný speciál o miliardářích. Žebříček stovky nejbohatších českých a slovenských byznysmenů vychází 29. září jako speciální vydání magazínu Euro.
Speciál Euro Topmiliardáři 2014 obsahuje profily nejbohatších Čechů a Slováků, informace o jejich vzestupech a pádech. Vydavatel uvádí, že žebříček vznikl po několikaměsíční analýze ekonomických dat, studiem otevřených zdrojů a rovněž na základě konzultací s předními investory, bankéři, poradci a samotnými podnikateli.
„Po rozsáhlé analýze můžeme konstatovat, že struktura českých a slovenských boháčů se pomalu mění. Nahoru se derou lidé kolem moderních technologických firem, kteří si vydělali miliardy vlastním umem. Naopak do pozadí se postupně dostávají byznysmeni, , kteří se přímo i nepřímo podíleli na přerozdělování majetku v divokých devadesátých letech,“ uvádí Vladan Gallistl, manažer projektu.
Žebříčku nejbohatších Čechů a Slováků kraluje dominantní akcionář skupiny PPF Petr Kellner. Jeho jmění odhadla redakce Eura na 130 až 160 miliard korun. Oproti předchozímu roku se však jeho majetek snížil o téměř osm procent kvůli potížím ruské ekonomiky. V Rusku má Kellnerova skupina řadu velkých investic včetně splátkového kolosu Home Credit and Finance Bank. Dvojkou je s jměním ve výši 115 až 130 miliard korun jediný majitel skupiny Agrofert a současný ministr financí Andrej Babiš, jehož majetek rovněž klesl kvůli horším výsledkům jeho chemických firem. Naopak si o 1,5 miliardy na 31 až 37 miliard korun polepšil oproti loňskému roku finančník Pavel Tykač, který mimo jiné ovládá těžební společnost Vršanská uhelná.
| Pořadí | Jméno | Hodnota majetku (mld. Kč) | Změna hodnoty majetku (mld.Kč) | Změna hodnoty majetku (%) |
| 1. | Petr Kellner | 130 – 160 | -12,5 | -7,9 |
| 2. | Andrej Babiš | 115-130 | -5,0 | -3,9 |
| 3. | Pavel Tykač | 31-37 | 1,5 | 4,6 |
| 4. | Karel Komárek | 22-25 | 3,0 | 14,6 |
Celkový majetek stovky nejbohatších Čechů a Slováků dosáhl výše 852 miliard korun, což oproti předchozímu roku představuje zvýšení o necelé procento. Na rozdíl od světových boháčů se českým a slovenským miliardářům příliš nedařilo.
Při výpočtech majetku miliardářů vycházel časopis Euro z tržních cen ke konci července, pokud se jedná o společnosti obchodované na burzách. Pokud jde o firmy v privátních rukou, vycházelo se ze srovnání se společnostmi obchodovanými na kapitálových trzích, které působí ve stejném odvětví a svou velikostí a zemí působení se jim podobají.
-mav-
Autor textu Martina Vojtěchovská
Televizní služba Magenta TV od T-Mobilu rozšíří v závěru července a během srpna svou programovou nabídku. Přidá speciální filmový kanál
věnovaný Spider-Manovi, premiéru animovaného snímku Mazlíčci
v průšvihu a také nový sportovní kanál Prima sport.
Mediální skupina Prima očekává letos výrazný růst příjmů od
televizních operátorů. Výnosy z distribuce svých stanic by měly
dosáhnout zhruba půl miliardy korun, zatímco v minulosti se pohybovaly kolem
100 milionů.
Rádio Impuls vyřeší dlouhodobý problém s nedostatečným pokrytím Libereckého kraje. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání souhlasila s přidělením kmitočtového oprávnění ze kótu Prosečský hřeben. Rádio Impuls doposud pro severočeské město využívalo lokální frekvenci 92,1 FM. Toto vysílací zařízení je umístěno na stanovišti v Matoušově ulici. Vysílač zde dlouhodobě pracoval s výkonem 200 Wattů. Z tohoto důvodu měla dosavadní frekvence pouze lokální dokrývací charakter. Nyní se stanice může v rámci této oblasti přesunout na kmitočet 102,3 FM a využít maximální vyzářený výkon 1 kW. Nové vysílací stanoviště na Prosečském hřebeni nabízí odlišné geografické podmínky. Tato lokalita se totiž nachází přibližně o 200 metrů výše než dosavadní dokrývač. Tuto frekvenci v minulosti pro svou distribuci využíval Český rozhlas Liberec. Rozhlasová stanice ji však opustila v rámci reorganizace analogové FM sítě. Následně se Český rozhlas Liberec s vysíláním přesunul na dominantní kótu Ještěd. Pozici na vysílači Ještěd převzal Český rozhlas Liberec po Rádiu Proglas. Tato stanice uvolnila svou frekvenci na základě vlastního strategického směřování. Rádio Proglas se rozhodlo jako jedno z mála reálně podpořit přechod na technologii DAB+. Tuto podporu v praxi uskutečnilo tím, že přistoupilo k vypnutí většiny FM vysílačů. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání tak uvolněný kmitočet pro Liberec přidělila Rádiu Impuls.