Evropský parlament řešil tlaky na média veřejné služby, věnoval se i Česku

Evropský parlament hostil konferenci věnovanou postavení médií veřejné služby a jejich nezávislosti. Akce s názvem Tlak na veřejnoprávní média: Rozhodující zkouška evropských demokracií se zaměřila na rostoucí politické a ekonomické zásahy do fungování veřejnoprávních médií v evropských zemích. Konferenci uspořádali europoslanci Sandro Ruotolo a Veronika Cifrová Ostrihoňová společně s organizací Reportéři bez hranic (RSF).

Diskuse nabídla zkušenosti z několika států. V Itálii podle účastníků vedle politických tlaků přetrvávají také útoky na investigativní novináře. V Bulharsku se veřejnoprávní rozhlas potýká se snížením rozpočtu, který je financován ze státního rozpočtu. Na Slovensku zazněly údaje o poklesu důvěry veřejnosti v média veřejné služby po změnách jejich financování a fungování.

Pozornost se věnovala také České republice. Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral upozornil na připravovanou změnu financování České televize a Českého rozhlasu. Podle něj představuje riziko pro stabilitu a nezávislost médií veřejné služby.

„Současný poplatkový systém nám poskytuje stabilní a předvídatelné příjmy a zároveň vytváří přímou vazbu mezi Českým rozhlasem a jeho posluchači. Pokud bychom byli každoročně závislí na politickém rozhodování o státním rozpočtu, zvýšilo by to riziko politického vlivu. Nejde přitom jen o samotný model financování, ale také o navrhované snížení prostředků,“ uvedl Zavoral.

Uvedl, že navrhované financování neodpovídá rozsahu zákonných povinností veřejnoprávního rozhlasu a neobsahuje ani dostatečné mechanismy pro ochranu reálné hodnoty příjmů před inflací. Zavoral zároveň připomněl, že Česká republika byla dlouhodobě považována za zemi se stabilním systémem financování veřejnoprávních médií.

EMFA jako ochrana nezávislosti

Jedním z hlavních témat konference bylo také evropské nařízení o svobodě médií (EMFA), které členským státům ukládá zajistit veřejnoprávním médiím přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování a chránit jejich redakční nezávislost.

Generální ředitel Reportérů bez hranic Thibaut Bruttin označil nařízení EMFA za důležitý nástroj ochrany médií veřejné služby. „Dnes je tento nástroj potřebnější než kdy dříve. V situaci, kdy se veřejnoprávní média v různé míře napříč Evropou stávají předmětem politických her a cílem kampaní, může představovat jednu z mála účinných možností nápravy. Proto musí být EMFA co nejrychleji a v plném rozsahu uvedena do praxe,“ uvedl.

Bruttin zároveň upozornil, že útoky na veřejnoprávní média často předcházejí širším snahám o oslabování nezávislé žurnalistiky. Podle něj je proto důležitá solidarita mezi veřejnoprávními a komerčními médii.

Místopředsedkyně Evropského parlamentu Sabine Verheyen zdůraznila význam médií veřejné služby pro pluralitu názorů a dostupnost nezávislých informací. Richard Burnley z Evropské vysílací unie (EBU) upozornil, že některé politické síly usilují o postupné oslabování veřejnoprávních médií, případně o jejich privatizaci.

Český rozhlas navrhuje soubor pojistek

Pokud by v Česku došlo ke změně modelu financování, považuje Český rozhlas za nezbytné zavést několik ochranných mechanismů. Mezi ně řadí například požadavek kvalifikované parlamentní většiny pro zásadní změny financování, oddělení přidělování prostředků od každoročního rozpočtového procesu nebo ochranu před mimořádnými škrty během rozpočtového roku.

Součástí systému by podle rozhlasu měla být také automatická valorizace financování, víceletý finanční rámec a transparentní pravidla pro stanovení výše prostředků určených na plnění veřejné služby.

Na závěr konference oznámila ředitelka Evropské federace novinářů (EFJ) Renate Schroeder přípravu celoevropské kampaně na podporu médií veřejné služby, která bude zahájena letos na podzim.