Vláda schválila zrušení poplatků pro ČT a ČRo, z rozpočtu jim dá o 1,4 mld. méně

Výběr hlavních událostí kolem televizních a rozhlasových poplatků od jejich loňského zvýšení (vláda dnes schválila návrh na zrušení poplatků pro veřejnoprávní média):

5. března 2025 – Sněmovna schválila novelu zvyšující televizní a rozhlasový poplatek, která také zavedla jejich valorizaci v závislosti na inflaci. Proti zákonu se ostře stavěla tehdy opoziční hnutí ANO a SPD. Zákon přijal i Senát a následně podepsal prezident, navýšení poplatků pro Českou televizi (ČT) o 15 na 150 korun a pro Český rozhlas (ČRo) o deset na 55 korun za měsíc začalo platit od května 2025.

3. a 4. října 2025 – Konaly se sněmovní volby, které vyhrálo hnutí ANO vedené Andrejem Babišem, jež vytvořilo vládní koalici s SPD a Motoristy. Strany se při jednání o sestavení koalice shodly na tom, že chtějí zrušit poplatky za veřejnoprávní média. Vláda byla jmenována 15. prosince 2025 a Sněmovna jí vyslovila důvěru o měsíc později.

5. ledna 2026 – Babišova vláda schválila programové prohlášení. Obsahovalo i záměr zrušit poplatky za veřejnoprávní média a umožnit, aby hospodaření ČT a ČRo kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad. Vládní strany současně označily za prioritu zachování nezávislosti těchto médií. V programovém prohlášení ale koalice neuvedla, jak by hlavní zdroj příjmů těmto médiím nahradila.

19. ledna 2026 – Předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura řekl, že se koaliční rada shodla na zrušení poplatků za ČT a ČRo. Babiš po jednání kabinetu řekl, že změnu očekává od roku 2027. Opozice se zrušením poplatků nesouhlasila, její představitelé vyjadřovali obavy z možného omezení nezávislosti veřejnoprávních mé­dií.

21. ledna 2026 – Proti rušení poplatků se vyslovil Senát. V usnesení vyzval vládu, aby upustila od destrukce systému poplatků, který podle něj spolehlivě funguje víc než 30 let. Senátoři uvedli, že zrušení systému poplatků a převod na financování ze státního rozpočtu vystavuje média veřejné služby nebezpečí subjektivního rozhodování a politické zvůle.

23. března 2026 – Okamura zveřejnil záměr, podle kterého by se ještě před komplexní změnou financování veřejnoprávních médií zrušily poplatky pro lidi nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024.

Novelu původně chtěli předložit vládní poslanci 24. března, nakonec ji skupina zákonodárců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) předložila 25. května. Po prvním představení návrhu změn představitelé veřejnoprávních médií uvedli, že ČT a ČRo by zrušením části poplatků přišly zhruba o třetinu příjmů. Výrazně by to podle nich ohrozilo fungování obou médií.

14. dubna 2026 – Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) představil vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, podle kterého by televize a rozhlas místo poplatků dostaly ze státního rozpočtu na příští rok dohromady 7,8 miliardy korun. Návrh vracel stav financí do roku 2024, tedy před zvýšením poplatků. Vyvolal kritiku opozice, která hovořila o likvidaci obou médií a uvedla, že chystá při projednávání předlohy ve Sněmovně obstrukce.

K návrhu se během následujících týdnů sešlo okolo 400 připomínek. Podle ČT i ČRo bylo jedním z nejslabších míst předlohy vymezení veřejné služby nebo absence zajištění vysílacích frekvencí. Ministerstvo financí upozornilo na to, že návrh neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by televize a rozhlas měly dostávat peníze a v jakých termínech. Ministerstvo vnitra upozornilo, že zrušení poplatků způsobí České poště výpadek příjmů 275 milionů korun ročně. Česká pošta výběr poplatků zajišťuje.

22. dubna 2026 – Odbory ČT i ČRo a iniciativa pracovníků Veřejnoprávně vyhlásily kvůli chystanému vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby a návrhu poslanců na omezení poplatků stávkovou pohotovost. Vyzvaly veřejnost, aby se za ně postavila.

25. května 2026 – O návrhu zákona jednala koaliční rada. Ministr Klempíř poté řekl, že vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby po vypořádání všech připomínek v polovině června. Okamura uvedl, že na základě připomínek z meziresortního řízení bude nový zákon mnohem užší a soustředí se primárně na změnu financování. Babiš předtím po jednání vlády řekl, že mu v případě veřejnoprávních médií jde pouze o změnu financování z poplatků na státní rozpočet. Obsah, který vysílají, neřeší, uvedl.

30. května 2026 – Klempíř potvrdil, že reforma zákonů k ČT a ČRo nebude. Koalice podle něj dospěla k závěru, že pro zrušení televizního a rozhlasového poplatku není nutné měnit celý systém. Babiš předtím připustil, že k převodu financování z poplatků pod státní rozpočet by mohl být využit existující zákon. Poukázal na to, že k návrhu nového mediálního zákona, který Klempíř připravil, se sešlo několik set připomínek.

3. června 2026 – Stovky zaměstnanců ČT přišly v černém oblečení před hlavní budovu na Kavčích horách v Praze vyjádřit protest proti plánovaným změnám ve financování veřejnoprávních médií. Protest se konal i před sídlem Českého rozhlasu na Vinohradech. Pracovníci obou médií se sešli také v Brně a Ostravě. Odbory také chystají výstražnou 24hodinovou stávku, konat se bude pravděpodobně 22. června.

9. června 2026 – Zástupci vládní koalice jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem. Babiš po schůzce řekl, že Klempíř 15. června předloží vládě zákon, který poplatky zruší.

15. června 2026 – Vláda schválila návrh zákona, který nahrazuje financování veřejnoprávních médií z poplatků příspěvkem ze státního rozpočtu. ČT má v příštím roce získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, což je o jednu miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. ČRo má mít z rozpočtu 2,065 miliardy Kč, tedy o 350 milionů méně. Objem financí se tak podle Babiše vrátí k roku 2024, tedy před loňské zvýšení poplatku.