Autor textu MediaGuru
Evropští vydavatelé žádají o osvobození od daní či o jinou pomoc
Vydavatelé evropských tištěných médií se obracejí na stát s žádostí
o různé úlevy v souvislosti se situací vyvolanou pandemií.
Součástí balíčků vládní pomoci v koronavirové krizi je v některých evropských zemích i podpora médiím a vydavatelstvím. Jinde mediální domy o pomoc státu teprve žádají. Například v Itálii nebo Maďarsku jsou média částečně osvobozena od placení daní. Ve Švédsku, Finsku, Irsku či Rumunsku žádají o osvobození od daně z přidané hodnoty. Vyplývá to z přehledu, který vypracovala Světová asociace vydavatelů novin a zpravodajství WAN-IFRA.
Vlády už pomáhají médiím například v Belgii, Itálii či Maďarsku. V Belgii jsou média osvobozena od obecného režimu omezení pohybu. Mediální domy mají dočasně možnost dávat výpovědi s odvoláním na vyšší moc. V Maďarsku státní pomocný balíček obsahuje osvobození od daní, což má média podpořit v době ušlých příjmů z reklamy. Také italská média mají z tohoto důvodu daňové úlevy.
Soubor opatření na podporu médií vzniká také v Norsku. Tamní média žádají stát zejména o zadávání reklamních kampaní financovaných z veřejných peněz. Totéž si přejí také mediální domy v Irsku, Litvě nebo Rumunsku. Ve Švédsku mediální domy po státu chtějí i částečnou úhradu platů zaměstnanců nebo daňové úlevy.
Ve Finsku média stojí mimo jiné o vracení DPH u prodejů předplatného. Litevští vydavatelé chtějí zase žádat o nejméně čtyřměsíční daňové prázdniny, o státní mzdovou podporu, usnadnění přístupu ke státem garantované finanční pomoci či o zřízení speciálního fondu, který má udržet mediální domy nad vodou. Stát by také podle nich měl proplácet náklady na tisk nebo dotovat distribuci.
Španělské mediální domy žádají osvobození od placení odvodů na sociální pojištění nebo usnadněný přístup k úvěrům na distribuční účely.
V Británii média vládu požádala, aby je zařadila mezi „nepostradatelné služby". Novináři by tak měli být prioritní skupinou i v potírání koronaviru.
Přehled opatření v jednotlivých evropských státech si můžete prohlédnout v souboru níže.
-čtk-
# tisk # Koronavirus # vydavatelství # DPH # WAN-IFRA
Mohlo by vás zajímat
Čeští vydavatelé kritizují nové podmínky Mety kvůli právům k obsahu
České vydavatelské asociace varují před novými podmínkami Mety.
Domnívají se, že mohou ohrozit práva vydavatelů k jejich obsahu.
Babiš vyzval média, aby nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes vyzval média, aby nevytrhávala informace z kontextu, nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky. Prohlášení označené za výzvu politické scény přečetl na tiskové konferenci po jednání vlády. Premiér reagoval na výzvu šéfredaktorů čtyř desítek médií z počátku října, která vyzývala veřejné činitele, aby odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil Babišovo prohlášení za komické. Šéf Starostů Vít Rakušan míní, že Babišova reakce připomíná potrefenou husu. „Vyzýváme česká média, aby odmítla slovní útoky, manipulaci, dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy a respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace. Slovo nesmí být zbraň. Osobní útoky nejsou argument," řekl Babiš. Neupřesnil, zda jeho výzvu podporují ještě nějací další politici, případně kteří. Bez dalšího upřesnění také řekl, že mu text výzvy napsal kolega. Výzva podle premiéra míří na šéfredaktory českých médií bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu a zaměření. Cílem je, aby média na sebe uplatňovala stejná pravidla, jaká vyžadují od politiků, řekl Babiš. „Kritika politiků je legitimní. Účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulaci veřejným míněním však nelze omlouvat svobodou tisku. Svoboda médií neznamená svobodu od odpovědnosti. Nezávislost médií neznamená imunitu vůči kritice. Právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace za ověřená fakta," řekl. „Prohlášení Andreje Babiše směrem k médiím je komické. Novináře obviňuje z osobních útoků, zatímco ve stejný moment jeho vicepremiér nazve redaktora blbcem a premiér to na každé tiskové konferenci doplňuje o snůšku invektiv vůči práci novinářů," řekl ČTK předseda ODS Kupka. Rakušanovi připomíná Babišova reakce potrefenou husu. „Výzva médií k tomu, aby politici na média a novináře neútočili, byla obecná, ale pan premiér se zřejmě v aktivitách popisovaných ve výzvě poznal a měl potřebu reagovat," sdělil ČTK Rakušan. Ukazování prstem na druhé a neschopnost sebereflexe pokládá za Babišův obecnější povahový rys. „Mohli jsme to vidět i na tom, jak hodnotil víkendové volby. Já mám naopak tendenci hledat chybu nejprve u sebe. Tím se ovšem rozdíly mezi mnou a Andrejem Babišem zdaleka nevyčerpávají," dodal. Šéfredaktoři na počátku října zveřejnili výzvu s názvem Základní hranice adresovanou političkám a politikům na celostátní, krajské i obecní úrovni bez rozdílu politické příslušnosti. Upozornili, že média, jejich svoboda a pluralita jsou důležitou součástí demokratické společnosti. Zdůraznili, že političtí představitelé nesmí podněcovat násilí nebo k němu navádět. Za nepřípustné označili také omezování informací. Babiš v minulosti na tiskových konferencích opakovaně útočil na některá média či konkrétní novináře. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes po jednání vlády označil redaktora Seznam Zpráv za blbce. Babiš na dotaz novinářů, zda je tento výrok podle něj v pořádku, jednoznačně neodpověděl. „Pan ministr nějak promluvil, já tak nemluvím. My chceme komunikovat slušně," řekl.
AOV doporučuje vydavatelům, jak vykazovat příjmy ze státní inzerce
Asociace online vydavatelů (AOV) vydala doporučení k plnění povinností
vyplývajících z Evropského aktu o svobodě médií (EMFA). Členům
doporučuje jednotný postup při zveřejňování příjmů ze státní
inzerce, včetně zakázek od společností s majetkovou účastí státu nebo
samospráv.