Autor textu MediaGuru
Mediální a zábavní společnosti si uvědomují, že bez transformace
nepřežijí. Investovat musí do automatizace i soustavného vzdělávání
svých zaměstnanců.
Třetina (34 %) oslovených šéfů mediálních a zábavních společností z celého světa si uvědomuje, že pokud se jejich podnik nepřetransformuje, přestane do pěti let existovat. Vyplývá to z průzkumu společnosti EY, jež oslovila přes 350 ředitelů a jiných vrcholových manažerů.
Průzkum potvrdil, že mediální a zábavní společnosti v současnosti čelí řadě disruptivních sil. Polovina respondentů uvedla, že pokud chtějí v těchto náročných podmínkách uspět, už nemohou spoléhat na tradiční podnikatelské modely. Necelá třetina (28 %) však přiznala, že by jejich podnikání potřebovalo nějaké oživení, jen nevědí, na co se zaměřit.
„Mediální a zábavní společnosti jsou vstřícné ke změnám. Ekonomických modelů a možných zdrojů výnosů je velké množství. Náš průzkum zároveň ukázal, že k transformaci nevede jen jedna cesta. Jsou zejména tři oblasti, které jsou klíčem k úspěchu: provozní excelence, inovace a zvyšování kvalifikace. Pokud se zaměří na tyto tři oblasti, pomůže jim to vyřešit krátkodobé výzvy a nastartovat tvorbu hodnoty v dlouhodobém výhledu,“ říká Radek Šumpík, Associate Partner pro sektor technologií, médií a telekomunikací ve společnosti EY.
Mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující změny v pododvětvích mediálního a zábavního průmyslu: je to nutnost reagovat na změny konkurenčního prostředí, které s sebou přinášejí tlak na ziskovost, snaha držet krok s technologickým vývojem, včetně zavádění digitálních inovací, jako je umělá inteligence nebo sítě 5G, a konečně výzvy spojené se změnou očekávání zákazníků, což má dopad na zavádění nových produktů a služeb.
Hlavní prioritou transformace je podle oslovených manažerů změna provozního modelu (41 %) a kvalitnější dodání a realizace (39 %). Klíčovým tématem provozního modelu příští generace bude zjednodušení – přes polovinu dotázaných (55 %) uvedlo, že chtějí svou společnost optimalizovat konsolidací jejích vnitřních segmentů. Automatizace má 46 % roli nejdůležitějšího nástroje ke snižování nákladů.
Průzkum se zabýval rovněž tím, jak podniky využívají data k realizaci provozních změn. Větší dostupnost dat vnímají jako příležitost k transformaci téměř dvě třetiny (62 %) respondentů: 56 % oslovených manažerů dává přednost shromažďování vlastních dat o zákaznících, zdroje třetích stran upřednostňuje pouze 13 % dotázaných.
Vývoj nových produktů a služeb je prioritou pro 56 % zástupců reklamních a marketingových společností. U produkčních společností tento názor zastává pouze 15 % dotázaných.
Vzhledem k tomu, že na pracovním trhu dnes koexistují čtyři generace – vedle silné poválečné generace (tzv. Baby Boomers) jsou to generace X, Y a Z, je dnes důležitější než dřív podporovat soustavné vzdělávání. Podle třetiny (33 %) všech oslovených manažerů je u zaměstnanců potřeba rozvíjet nové dovednosti. U zástupců vydavatelství a reklamních společností stoupá tento podíl na 43 %, respektive 42 %. Téměř čtvrtina (24 %) respondentů vidí nedostatek potřebných dovedností jako hrozbu, zatímco 30 % ji řadí mezi největší překážky zavádění inovací.
„Potřeba digitálních dovedností je dnes u mediálních a zábavních společností normou, ale nové technologie kladou stále větší nároky. Lidé se musí neustále zlepšovat, transformovat a zdokonalovat své schopnosti,“ uzavírá Radek Šumpík.
-stk-
Autor textu MediaGuru
# Data # Retail # Udržitelnost
Čeští spotřebitelé při nákupu oblečení rozhodují především podle
ceny, kvality a vzhledu. Ekologické a etické aspekty výroby zůstávají na
okraji jejich zájmu, přestože většina lidí deklaruje podporu
odpovědnějšímu přístupu k módě. Vyplývá to z nového výzkumu STEM,
podle kterého více než pětina Čechů nakupuje také na platformách
s ultra rychlou módou, jako jsou SHEIN nebo Temu.
Příspěvek na stravování si nadále drží pozici nejvýznamnějšího
zaměstnaneckého benefitu v Česku, vyplynulo z průzkumu společnosti
Edenred.
O zákaznické zkušenosti mezi firmami často rozhodují krizové situace a způsob jejich řešení. Podle studie KPMG založené na průzkumu mezi
370 českými podniky mají největší vliv na hodnocení dodavatelů
schopnost řešit problémy a důvěryhodnost, zatímco personalizace hraje
menší roli než v segmentu koncových zákazníků.