Autor textu MediaGuru
Je tomu rok, co se Facebook rozhodl vstoupit na burzu. Jak se největší
sociální síti na burze vedlo?
Před více než rokem, konkrétně v únoru 2012, většina obchodníků zpozorněla. Zakladatel nejúspěšnější sociální sítě Mark Zuckerberg dal totiž svolení a Facebook začal s primární veřejnou nabídkou akcií (IPO - Initial Public Offering). Nutno podotknout, že tento krok nebyl tak zcela dobrovolný. Zuckerberg byl sice dlouhodobě proti odprodávání akcií veřejnosti, nicméně soukromí investoři byli vždy ve společnosti vítáni. Na začátku roku 2012 jejich počet přesáhl číslo 500, což v USA znamená pro soukromou společnost obvykle nucenou změnu na veřejnou formu.
Facebook tedy 1.2. 2012 předal burzovním úřadům potřebné dokumenty a 18. května 2012 se s jeho akciemi začalo obchodovat. Ty byly umístěny na trhu Nasdaq v počtu zhruba 421 milionů. Hodnota emise byla jednou z největších v historii amerických akciových trhů a největší emisí internetové firmy vůbec. Vstup sociální sítě na burzu byl mnohými označován za událost roku či dokonce desetiletí. Vysoká očekávání se odrazila i v počáteční ceně akcií – 38 dolarů na kus. Tím měla firma hodnotu 104 miliard dolarů, což bylo vůbec nejvíc v historii amerických firem v den úpisu akcií. Během prvních tří sekund se zobchodovalo na 82 milionu akcií. Euforický trend ale dlouho nevydržel.
K tomu se přidalo několik nepříjemností: na firmu byly například podány žaloby, protože se zjistilo, že bude mít horší hospodářské výsledky, než se uvádělo a o těchto informacích bylo spraveno jen určité vybrané množství investorů, což pochopitelně znevýhodnilo ty ostatní. Další žaloby se snesly na burzu Nasdaq, ta údajně špatně zorganizovala nákup a prodej facebookových akcií a rovněž mohla za půlhodinové zpoždění, s jakým obchodování započalo. Dohromady bylo podáno na 40 žalob.
Pokles pokračoval s drobnými odchylkami po celé léto a v srpnu se dokonce hodnota akcií dostala na rekordní minimum – 18,75 dolaru. V návaznosti na celkový burzovní neúspěch se svých podílů začali zbavovat přední manažeři Facebooku a s nimi samozřejmě i drobní akcionáři, čímž cena akcií padala ještě víc. Podle analytiků za výrazným poklesem stály hlavně obavy, zda je firma schopná pokračovat v tak intenzivním růstu, jak to ukazovala do té doby. Navíc řada investorů začala spekulovat na pokles ceny.
V září a říjnu cena kolísala kolem 20 dolarů za kus, očekával se ale další propad. Facebook totiž v rámci svého systému odměňování rozdělil svým zaměstnancům miliony akcií, které nebylo možné po určitou dobu prodat. To se ale s koncem podzimu změnilo. 29. listopadu bylo uvolněno celkem 235 milionů kusů akcií. Objem obchodování se okamžitě téměř zdvojnásobil. Z toho plyne, že se mnozí zaměstnanci rozhodli svých akcií zbavit a získat tak hotovost. Cenné papíry na zvýšení počtu akcií na trhu v ten den reagovaly poklesem o necelých 5 procent. Později byla uvolněna další vlna akcií. Obavy z množství uvolněných akcií ale investoři již začali započítávat do rizika, takže to nemělo tak razantní dopady.
Facebook se ale přes negativní očekávání dokázal zvednout ze dna. V lednu se hodnota jeho akcií pohybovala kolem třiceti dolarů na kus. Nejsilnější vliv na to měly finanční výsledky sociální sítě, resp. její stále rostoucí tržby – až o 14 %, a to hlavně z reklamy. Ty meziročně vzrostly o 32 % na 1,09 miliardy dolarů. Významný podíl na růstu hodnoty akcií měly také nové produkty, které Facebook veřejnosti představil.
Prvním z nich bylo zaměření se na mobilní telefony, které byly ironicky původně označovány jako hlavní hrozba Facebooku a jeho tržeb. Nyní naopak míří na mobilní zařízení až pětina všech výdajů na reklamu v rámci Facebooku a tento trend má pokračovat. Sociální síť sklidila pochvaly i za novou funkci Gifts, která umožňuje nakupovat pro přátele drobné pozornosti a dárečky. Značný potenciál skýtá i reklamní nástroj Facebook Exchange - díky němu je možné zobrazit uživateli reklamu na základě toho, jaké stránky v minulosti navštívil a co na nich dělal. Pozitivně lze hodnotit i trvalý nárůst objemu reklamy, její přesnější cílení a mísení s klasickými příspěvky přátel – z obchodního a marketingového hlediska se stává Facebook čím dál tím zajímavějším kanálem.
Znovu Facebooku pomohly finanční výkazy v květnu, kdy došlo k zveřejnění výsledků za 1. čtvrtletí roku 2013. Opět svými tržbami překonal odhady analytiků z Wall Street. Akcie společnosti na to zareagovaly růstem o dvě procenta. Zatímco v roce 2012 na jaře firma vykazovala čistý zisk 205 milionů dolarů, nyní to je 219, v přepočtu 9 centů na jednu akcii. Tržby vzrostly dokonce o 38 procent na 1,46 miliardy dolarů, očekávalo se o 0,02 miliardy méně. Důležitou položkou pro investory jsou příjmy z reklamy a jejich vývoj, protože právě na nich Facebook stojí. Ty vzrostly o 43 procent ve srovnání s minulým rokem. V současné době se tedy hodnota akcií pohybuje na necelých 27 korunách. Podle analytiků to je stále znakem značné nedůvěry investorů, situace je ale podstatně lepší, než byla minulý rok.
Zdroj: Yahoo Finance
Autorka textu: Veronika Šmídová
Autor textu MediaGuru
Trh online reklamy loni podle dat SPIR narostl o 10,6 % a celkově dosáhl
70,7 miliard korun. I pro letošní rok je pro online reklamu předpovídán
růst, i když o něco pomalejší než loni.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
Peníze zůstávají ve firmě na investice, majitel Seznamu uvádí, že mu
vyplaceny nebyly a oponuje tak premiérovi Babišovi.