Autor textu MediaGuru
Největší sociální síť se podle Martina Koníčka rozvíjí živelně a kontrolovaně zároveň.
"Facebook se od ostatních technologických firem, kde jsem pracoval, liší neustálým zaměřováním se na přínos jednotlivých akcí a jeho vyhodnocování," uvedl v rámci besedy STRV Silicon Valley Insights softwarový inženýr Martin Koníček, který v londýnské pobočce Facebooku pracuje dva roky. Zaměřuje se na programování infrastruktury a softwarových nástrojů k zlepšování a vyvíjení největší sociální sítě světa. Aby však byly její updaty zvládnutelné a neuvedly v chaos ani vývojáře, ani uživatele, společnost má nastaveny specifické "algoritmy" i na to, jak při konstantním vylepšování služby postupovat. Martin Koníček mohl ze své pozice popsat právě to, jak takové procesy fungují.
Každý den a každý týden dochází k (re)definování priorit, protože drobné změny se snaží Facebook zavádět denně a ty větší nejpozději každé dva týdny. Do procesu kontroly nad tím, co ve firmě vzniká a co jí to má přinést, spadá i pravidelné půlroční hodnocení jednotlivých zaměstnanců. To vzniká ve skupince tří až čtyř nejbližších spolupracovníků, kteří hodnotí svůj pracovní přínos během uplynulého půlroku a zároveň se snaží najít nové možnosti, jak jej ještě zvýšit. Na základě tohoto popisu potom manažeři jednotlivým pracovníkům jasně stanoví jejich zodpovědnost a očekávání, která by měli v průběhu dalších šesti měsíců naplnit.
Facebook má také další kontrolní mechanismy na úrovních, která převyšují jednotlivé malé týmy, aby se případné zavádění a testování nových funkcí nevymklo kontrole. Firma hodně spoléhá na automatické testování nových algoritmů, navíc má i aplikaci na ověřování toho, zda její programátoři dodržují jednotné standardy. Lidský faktor ale z testování vyloučen není, spíše naopak. Prakticky všichni zaměstnanci Facebooku v určité fázi zavádění novinek fungují jako testeři – protože sami jako platformu korporátní komunikace používají právě Facebook at Work a veškeré změny se na jejich "pracovní" verzi projeví s patřičným časovým předstihem v porovnání s běžnými uživateli. Ani těm se obvykle změny na jejich Facebooku neprojeví všem najednou.
Koníček uvedl, že při psaní kódu programátoři počítají s proměnnými určujícími to, u kolika procent uživatelů se mají úpravy projevit. Jednotlivé změny fungování služby se dříve či později musejí dostat mimo úzký okruh jednotlivého specializovaného týmu. Ten je vzájemně "sešňěrován" i zmíněnou korporátní verzí Facebooku, jež má nahradit ve vzájemné komunikaci e-maily a primárně je nastavena tak, aby svou aktivitu a příspěvky viděli jen ostatní členové pracovního týmu.
Pomoci vystoupit z této "facebookové bubliny" jim ale svým způsobem pomáhá také zakladatel firmy Mark Zuckerberg. Už jen tím, že každý týden pořádá ve velkém auditoriu setkání pro všechny pracovníky, kde odpovídá na jejich dotazy. Stejně tak rozhoduje o životaschopnosti nápadů ve fázi prototypů, se kterými zaměstnanci přicházejí. Martinu Koníčkovi se tímto "Zuckerbergovým sítem" podařilo projít s funkcí připomínající vedle narozenin také jmeniny jednotlivých přátel. Zatím je dostupná jen pro vybrané země. Mezi nimi nicméně Česká republika chybí, přestože patří mezi omezený okruh států, kde jsou kulturně zakotveny. I to dokládá, že vylepšení Facebooku přicházejí ve vlnách a pro jeho vedení je velkou výzvou jejich synchronizace.
-jav-
Autor textu MediaGuru
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
Peníze zůstávají ve firmě na investice, majitel Seznamu uvádí, že mu
vyplaceny nebyly a oponuje tak premiérovi Babišovi.
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.