Autor textu MediaGuru
Na největší sociální síti zřejmě ubude obrázků ve formátu GIF. Navíc
skončí speciální zpravodajský formát.
Provozovatel Facebooku musí vzít zpět svou akvizici firmy Giphy. Tu Meta koupila před dvěma roky za 315 milionů dolarů a nyní se podle konečného verdiktu britského antimonopolního úřadu musí této knihovny gifů zbavit. Meta neochotně přiznala, že se nařízení podřídí, a platformu na sdílení rozpohybovaných obrázků prodá. Podle portálu CNBC jde o první případ, kdy některý z globálně významných regulátorů nařídil úplné rozvázání již dokončené akvizice ze strany velké technologické firmy. Britský úřad CMA (Competition and Markets Authority) se tak rozhodl i přes to, že hodnota dohody Mety s Giphy je zhruba o třetinu nižší, než například převzetí Instagramu. CMA argumentuje, že Giphy měla potenciál nabízet inovativní reklamní produkty vhodné k tomu, aby si korporace typu Dunkin’ Donuts nebo Pepsi budovaly značku u mladších konzumentů. Jenže konkrétně v Británii Meta ovládá téměř polovinu reklamního trhu, na němž působí. Inovativní potenciál Giphy by se tak podle této argumentace mohl snadno změnit v hrozbu monopolizace reklamního odvětví.
Verdikt by se mohl projevit i v samotné facebookové aplikaci. Dojde-li k odprodeji Giphy bez dohody o licencování jejího obsahu, na Facebooku by již nebyla k dispozici stejnojmenná zásoba gifů. Ty lze nyní používat v komentářích či v soukromých zprávách. Na atraktivitu používání sítě by to ale údajně nemuselo mít velký dopad. Sami zástupci Giphy na svou „obhajobu“ paradoxně tvrdili, že od roku 2020 četnost používání tohoto druhu obsahu na síti tak jako tak klesá. Mimo jiné údajně proto, že mladším uživatelům má připadat používání obrázků ve formátu GIF trapné. Hitem jsou u nich naopak zábavná videa, jak dokládá obliba čínské sociální sítě TikTok. Méně gifů a k tomu ideálně i více videoklipů může být pro Metu způsob, jak se pokusit tiktokový úspěch napodobit. A že o něco takového usiluje, je zjevné i z dalších ohlášených změn ve fungování Facebooku. Tentokrát těch nevynucených.
Jak tento týden uvedl server Axios, sociální síť přestane od dubna příštího roku podporovat zpravodajský formát Instant Articles. Jeho prostřednictvím vybraná vydavatelství zveřejňují na Facebooku své články způsobem, který je formálně propracovanější než standardní příspěvek. Zároveň se facebookovým uživatelům načítají Instant Articles výrazně rychleji než odkaz na externí weby a vydavatelé mají možnost zavést u svého instantního obsahu předplatné. Z pohledu mediálních domů se samozřejmě nabízí otázka, zda je pro ně taková forma spolupráce s technologickým gigantem obchodně udržitelná. S jejím zodpovězením přispěchala sama Meta, podle které se Instant Articles nevyplatí provozovat kvůli nezájmu publika. V současnosti prý tvoří odkazy na zpravodajské články méně než tři procenta obsahu, který lidé vidí ve svém newsfeedu. Firma proto nemá zájem investovat do něčeho, co neodpovídá preferencím uživatelům. Naopak jasně nejrychleji rostoucím formátem na Facebooku a Instagramu jsou takzvaná reels, krátká hudební videa inspirovaná tikotokovými klipy. I kdyby ale sítě v režii Mety připomínaly TikTik sebevíc, Zuckerberg a spol. nemají jistotu, že se jim podaří přetáhnout masy nových uživatelů. Mohou si alespoň udržovat naději, že tím zabrání odlivu těch stávajících.
-riv-
# Facebook # sociální síť # regulace # Giphy # odprodej # vizualizace
Autor textu MediaGuru
Nástup AI modelů přináší nová pravidla pro viditelnost značek
v internetovém vyhledávání. Podle Vojtěcha Lamberta z LCG New Media proto
firmy vedle klasického SEO potřebují pracovat také s GEO, tedy
optimalizací pro generativní AI vyhledávače. Jedním z klíčových prvků
je budování konzistentní a důvěryhodné identity značky napříč webem,
včetně PR, sociálních sítí, podcastů a recenzí.
Interaktivní storytelling kombinuje prvky literatury, her, audia i obrazu a umožňuje publiku aktivně ovlivňovat vývoj děje. Trend, který stírá
hranice mezi jednotlivými formáty digitální zábavy, otevírá nové
možnosti autorům i tvůrcům multimediálního obsahu. V Česku na něj
sází například platforma Epos.
YouTube po osmi letech výrazně upraví podmínky svého partnerského
programu. Od února 2027 zvýší limity pro nové tvůrce, zavede minimální
hranici sledovanosti pro monetizaci videí Shorts. Změny se nedotknou
stávajících členů programu, mají ale zpřísnit cestu k reklamním
příjmům pro nové kanály.